Hlavní obsah

Rusové zřejmě platili Tálibánu za zabité vojáky NATO. Týkalo se to i Čechů?

Foto: Profimedia.cz

Afghánští bojovníci odevzdávají v rámci mírové dohody své zbraně. Snímek je z Dželalabádu.

Reklama

28. 6. 2020 7:45
aktualizováno • 28. 6. 2020 16:21

Ruská zpravodajská služba GRU platila afghánským ozbrojencům odměny za zabití vojáků NATO, včetně těch amerických. Šokující odhalení přišlo v době, kdy chce americký prezident pozvat na summit G7 ruského vůdce Vladimira Putina.

Článek

Představitelé amerických tajných služeb došli k závěru, že Rusové tajně nabízeli finanční odměny afghánským radikálům spojeným s hnutím Tálibán za zabití koaličních vojáků. Dělali to údajně i v době, kdy v Afghánistánu probíhají mírová jednání, která mají za cíl ukončit desítky let trvající války, informoval deník The New York Times. V roce 2018 zabil afghánský sebevražedný atentátník taky 3 české vojáky. Téhož roku pak afghánský voják smrtelně zranil českého psovoda Tomáše Procházku.

Američtí zpravodajci o činnosti ruské GRU, která odměňovala islamistické bojovníky i členy zločineckých gangů, vědí už několik měsíců. Jen v loňském roce zahynulo v bojích v Afghánistánu 19 amerických vojáků, není ale jasné, která z těchto zabití jsou v tomto směru podezřelá.

Ruská vojenská rozvědka GRU je na Západě známá i svými dalšími podvratnými operacemi - právě její agenti měli spáchat v britském Salisbury atentát na zběhlého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. GRU zřejmě stojí i za některými kybernetickými útoky na západní cíle, za pučem v Černé Hoře a je jedním z aktérů takzvané hybridní války, která má podrývat demokracie v západní Evropě i USA.

Bílý dům vše věděl od března

Své závěry představitelé amerických tajných služeb už v březnu sdělili prezidentu Donaldu Trumpovi a v Bílém domě kvůli nim i zasedala Národní bezpečnostní rada. Její členové diskutovali o možnostech odvety - od diplomatické stížnosti a žádosti, aby s odměňováním radikálů Rusko skončilo, až po vyostření protiruských sankcí. Takovéto kroky ale musí nejdříve schválit Bílý dům, připomíná americký list. A jeho šéf podle všeho nereagoval nijak.

Odměňování afghánských radikálů za zabíjení amerických i dalších spojeneckých vojáků NATO představuje další eskalaci ve vzájemných vztazích a potvrzení toho, o čem američtí i afghánští činitelé dlouhodobě mluví - ruské podpory islamistického hnutí Tálibán. Pokud se tvrzení amerických zpravodajců potvrdí, šlo by vůbec o první útok GRU proti ozbrojeným silám Severoatlantické aliance.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko si žádného takového obvinění není vědomo, a pokud ho někdo vznese, odpoví na něj. Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid odmítl, že by bojovníci hnutí měli takové vztahy se zpravodajskou službou a že má zpráva za cíl Tálibán pomluvit.

„Takovéto dohody s ruskou zpravodajskou agenturou jsou nesmyslné - naše cílené zabíjení a popravy pokračovaly léta předtím, a dělali jsme to z našich vlastních zdrojů,“ pochlubil se. Nyní ale prý vše změnila dohoda s Američany, jejichž životy jsou nyní v bezpečí a Tálibánci na ně už neútočí.

Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady, Pentagonu, CIA a americké diplomacie odmítli celou věc komentovat. Představitelé tajných služeb přitom nedokážou odpovědět na to, proč Bílý dům až dosud na jejich zjištění nereagoval.

Trump: Rusko volby neovlivnilo

Někteří z Trumpovi blízkých lidí, jako je ministr zahraničí Mike Pompeo, by vůči Rusku volili tvrdší přístup, samotný Trump se ale s Moskvou chce dohodnout. Na summitu v Helsinkách v roce 2018 Trump řekl, že věří Putinovu ujištění, že se Kreml nepokoušel ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016. V prostředí amerických tajných služeb ale panuje přesvědčení přesně opačné.

Trump také kritizoval zákon o uvalení sankcí na Rusko, Kongres ho ale schválil a prezident ho vetovat nemohl. Šéf Bílého domu se rovněž opakovaně skepticky vyjadřoval o NATO, které Západ vnímá jako hráz proti ruské agresi v Evropě.

Zjištění tajných služeb o GRU považovala Trumpova administrativa až dosud za přísně tajné informace, seznámila ale s nimi Brity, jejichž vojáci se také v Afghánistánu ocitli kvůli odměnám od GRU v nebezpečí.

Názor tajných služeb se opírá o výslechy zadržených afghánských bojovníků a zločinců. Není ale jasné, jak mechanismus s odměnami fungoval - o jaké šlo částky, ani o vytipovávání obětí. Otázkou zůstává i to, zda se agenti GRU pohybovali přímo v zemi, nebo se s Afghánci setkávali v zahraničí.

Pomsta za Sýrii?

New York Times podtrhává i složitou dobu, v níž vyšlo zjištění najevo - zpravodajci o něm v Bílém domě jednali v březnu, tedy v době, kdy se z pandemie koronaviru stávala v USA skutečná krize a část země se začala uzavírat. Prezident Trump usiluje o znovuzvolení v listopadu a mírová dohoda s Tálibánem a ukončení dlouholeté války by mu mohlo v kampani pomoci.

Z toho, že dodává Tálibánu menší palné zbraně, obviňovali afghánští i američtí představitelé Rusko už v minulosti. Rusové to ale vždy odmítali s tím, že jde o nepodložené fámy.

Letos jsou americké ztráty v Afghánistánu značně nižší - na začátku roku padli jen čtyři Američané, od únorové dohody už pak na vojáky NATO Tálibánci neútočí. Vojáci také značně omezili výjezdy mimo základny kvůli nebezpečí koronaviru.

Nabízí se také otázka, jakou by GRU měla k odměňování za zabíjení Američanů motivaci. Někteří američtí představitelé si myslí, že se tak Rusko mstí za americké letecké údery v Sýrii, kde v roce 2018 USA zabily stovky vojáků bojujících na straně diktátora Bašára Asada. Mezi nimi bylo i mnoho ruských žoldnéřů, bojovníků takzvané Vagnerovy armády. Další motivací by mohlo být překažení mírových jednání a další uváznutí Američanů v afghánské válce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované