Hlavní obsah

20 let v NATO: Zeman vyzval k boji s Tálibánem, Babiš slíbil víc peněz

12. 3. 2019

Oslavy 20. výročí vstupu České republiky, Maďarska a Polska do NATO. (Video: ČTK)

Ve Španělském sále Pražského hradu se odehrálo slavnostní shromáždění. Prezidenti a členové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska spolu se zástupci Severoatlantické aliance přišli oslavit členství zemí v NATO.

Článek

Česko společně s Polskem a Maďarskem rozšířily jako první země někdejšího východního bloku řady NATO 12. března 1999. Dnes si událost během slavnostního programu připomínají nejen zástupci těchto zemí. Do Prahy přicestovali prezidenti Maďarska János Áder, Polska Andrzej Duda, Slovenska Andrej Kiska, ministři obrany a zahraničí zemí visegrádské čtyřky a současní i bývalí vysocí představitelé NATO a USA, diplomatického sboru a další hosté.

Madeleine Albrightová

Prvním řečníkem byla někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Varovala před podkopáváním demokracie v zemích NATO, které podle ní pomáhá nepřátelům.

Albrightová upozornila na to, že v řadě zemí NATO sílí nacionalismus a někde jsou přijímány zákony k oslabení opozice nebo médií. Někteří představitelé podle ní říkají, že před svobodou mají přednost jiné priority. Albrightová vyzvala k vystoupení proti těmto tendencím. „Nemůžeme pomáhat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, který se snaží alianci rozdělit a podkopat naši demokracii. Musíme být demokraciemi stoprocentně, nejen slovy, ale i činy,“ řekla jednaosmdesátiletá pražská rodačka.

Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman připomněl, že Česká republika do NATO vstoupila dva roky před teroristickým útokem na newyorská „Dvojčata“. Spojeneckou reakci – útok na Afghánistán coby kolébku teroristického hnutí Tálibán – tehdy komentoval slovy, že s teroristy se nemá vyjednávat, ale bojovat.

„Dnes, po osmnácti letech, se setkáváme s tím, že kdesi v Kataru probíhají jednání s Tálibánem v naději, že z tygra se stane vegetarián a že už nebude vraždit. Ve skutečnosti tygr zůstane tygrem a dovolíme-li Tálibánu, aby opět ovládl afghánské území, vytvoří z něho opět teroristickou základnu sloužící k útokům na území euro-americké civilizace. Chtěl bych před tím varovat. Chtěl bych varovat před tím, že zmíněná jednání probíhají za zády afghánské vlády. My, Češi, jsme poněkud citliví na jednání o nás bez nás a na reminiscence mnichovské dohody. Česká armáda má v Afghánistánu svůj kontingent, podílí se na výcviku afghánských ozbrojených sil včetně policie. I tak již padlo čtrnáct našich vojáků a my jsme povinni nezpronevěřit se jejich památce. Právě proto jsem přesvědčen – a opakuji to po osmnácti letech znovu – že s teroristy se nevyjednává. S teroristy se bojuje.“

Jaroslav Kubera a Radek Vondráček

Po Zemanovi promluvili i předsedové obou komor parlamentu. Jaroslav Kubera varoval před nehospodárným utrácením nutných výdajů na armádu. O výši výdajů se zmínil i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který jinak vyzdvihl význam Severoatlantické aliance pro Českou republiku. „Rozšířením NATO se definitivně ukončilo rozdělení Evropy,“ řekl Vondráček.

Andrej Babiš

„Historie dvacátého století nám ukázala, že země naší velikosti se sama neubrání,“ řekl ve svém projevu premiér Andrej Babiš. „Proto je naším existenčním zájmem být členem tohoto obranného spolku.“

„Osobně bych si přál, aby Aliance hrála v boji proti terorismu větší roli než dnes. Podle mého názoru je hrozba mezinárodního terorismu minimálně stejně vážná jako hrozba od nedemokratických režimů, které zamrzly v logice studené války. NATO by mělo být mnohem aktivnější v potírání teroristických organizací, které ohrožují naši bezpečnost a náš způsob života. Útok teroristů na občany Francie, Velké Británie nebo Spojených států beru jako útok na Českou republiku a NATO by se k tomu mělo jasně postavit. To, že NATO nebylo aktivnější v boji proti Islámskému státu, beru jako strategickou chybu, kterou bychom již neměli opakovat.“

Premiér Babiš slíbil, že Česko dosáhne do roku 2024 úrovně obranných výdajů ve výši 2 % HDP. „Výdaje na armádu rostou každým rokem od roku 2015 a budou růst i nadále. V tuto chvíli ministerstvo obrany realizuje rozsáhlé modernizační projekty, které naší armádě zajistí bojeschopnost i do budoucna. Nyní zahajujeme akvizice zbraňových systémů. Z hlediska akvizic měníme systém a chceme nakupovat naši výzbroj systémem government to government a určitě zohledníme naše alianční partnery.“

Co jste chtěli vědět o NATO, ale báli jste se zeptat. (Video: Jana Lipská, Veronika Šiklová, Tomáš Urbánek)

Andrej Kiska

„Není náhoda že členské státy NATO jsou úspěšné a prosperující země,“ řekl slovenský prezident. „Investice k nám přišly, protože se u nás mohou cítit bezpečně, protože věděly, že tu platí jistá pravidla. Jasně jsme ukázali, kam patříme. Jasně jsme ukázali, jaké jsou naše hodnoty.“„Nenechme se zmýlit těmi, kdo křičí, že nejsme ani Západ, ani Východ, že jsme někde uprostřed, že máme být jakýmsi mostem, který spojuje. Pravda je totiž taková, že to, jak se dnes máme, je výsledkem našeho suverénního rozhodnutí patřit mezi svobodné, demokratické, prosperující a bezpečné země,“ dodal Kiska.

János Áder a Andrzej Duda

Maďarský premiér ve svém projevu opakovaně vyzdvihl důležitost spojenců, přičemž ve vztahu k Visegrádské skupině (V4) citoval slovenského prezidenta Andreje Kisku, který řekl, že „obavy našich přátel jsou i našimi obavami.“ „Sám bych to nedokázal vyjádřit lépe,“ řekl Áder a dodal, že V4 pro něj charakterizuje „spolupráci a solidaritu“.V závěru Áder zdůraznil, že vstup do NATO vnímá jako správné rozhodnutí. „Je dobré vědět, že konečně nejsme sami,“ řekl. Vyjádřil naději, že i příští kulatá výročí budou další generace slavit „se stejným uspokojením“.Polský prezident Andrzej Duda vyzdvihl důležitost přítomnosti spojeneckých vojsk v Polsku. Je podle něj nutná, aby Poláci věřili kvůli historickým zkušenostem ve spojenectví. Varoval před Ruskem, u kterého se podle něj vrátily staré souvislosti jeho imperiální politiky. Duda připomněl geopolitickou situaci, kdy Rusko v minulých letech napadlo Gruzii a poté Ukrajinu. „Jednoznačně cítíme, že se vrátily staré souvislosti imperiální politiky Ruska, rozšiřování jeho zón zájmů, zabírání dalších zemí, snaha vrátit se ke své dávné sféře vlivu," řekl Duda.

Fakta

Pražský hrad bude až do 16:30 pro veřejnost uzavřen. Lidé si ale na Hradčanském náměstí budou moci prohlédnout armádní techniku včetně obrněných vozidel.Slavnostní den bude zakončen v sídle ministerstva zahraničí v Černínském paláci. Ministr Tomáš Petříček během večera ocení 14 osobností, které se zasloužily o vstup ČR do NATO, novým oceněním medailí Za zásluhy o diplomacii.

Doporučujeme

Další zprávy