Článek
Podobností mezi americkými a českými volbami je podle politické analytičky Alžběty Králové více. V obou případech platí, že kandidát zatracovaný médii nakonec uspěje, protože západní svět se bouří proti establishmentu, do kterého počítá i média.
„Přesně tak, je to vlastně vzpoura západního světa, západní civilizace. Táhne se to euroatlantickým prostorem, kdy ten klasický politik ztrácí váhu. Někdo, kdo přijde zvenčí, poukazuje na korupci a skandály a říká: ‚Já už peníze nepotřebuji a chci dělat dobrou politiku.' Donald Trump se do té poptávky trefil. Zacílil na to, co voliči chtěli, a vyhrál,“ popisuje Králová. Stejný princip podle ní funguje i v České republice – tady se do stejné poptávky trefil Andrej Babiš a Miloš Zeman.
Politická analytička Králová zmiňuje další podobnosti mezi americkou a českou volbou – volby v USA byly velký cirkus na kolečkách a v České republice očekává něco podobného, ovšem s ohledem na její velikost: „Očekávám malý cirkus na kolečkách i v České republice. Ale bude to taková prázdná reality show, protože český prezident nemá takové pravomoci jako americký, který vlastní jaderný kufřík. U nás je to spíš ceremoniální funkce, pokládání věnců a uctívání památek.“
Zeman bude zase na Hradě
Alžběta Králová je přesvědčená, že výsledkem malého českého cirkusu bude opět Miloš Zeman na Hradě. Podle analytičky totiž nemá žádného silného protikandidáta. Michal Horáček, který kandidaturu oznámil už v listopadu loňského roku, si podle ní svou akcí na Staroměstském náměstí pod sebou podřízl větev. Postavil se totiž do role antizemana – a ztratil tak možnost sebrat současnému prezidentovi voliče.
Jaký kandidát by měl podle Králové tedy šanci? Je to podle ní podobné jako v USA. Vedle Zemana uspěje jen takový, který bude mluvit jednoduše a populisticky. Navíc se bude muset naučit svou kampaň dobře načasovat, což podle Králové zatím dělá českým kandidátům problémy. Příkladem je v minulé volbě favorizovaný Jan Fischer, kterého Miloš Zeman převálcoval. „Jan Fischer přepálil start. V kampani musíte velice strategicky pracovat s timingem. Voliči nemají dlouhodobou paměť, takže tu horkou fázi musíte opravdu cílit na poslední dny nebo týdny kampaně, což se u Fischera nestalo. Navíc nedokázal hbitě a svižně reagovat na své oponenty a to mu zlomilo vaz,“ říká Králová.
Editorka knihy o amerických volbách ale mluví i o rozdílech mezi volbami u nás a ve Spojených státech. Zatímco amerického voliče kampaň baví, ten český se rychle unaví. Americký volič je podle Králové mnohem větší patriot, navíc se rozhoduje více iracionálně. Králová očekává, že se čeští kandidáti budou průběhem kampaně Donalda Trumpa inspirovat. Více zacílí na vlastní voličskou skupinu a zintenzivní komunikaci na sociálních sítích.
Když mě pan prezident požádá, vstoupím do politiky, říká Ovčáček: https://t.co/GtHxvY4RZs
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) February 7, 2017
„U Trumpa jsme viděli jednoduché statusy, které on psal, jako by mluvil. Velká písmena, interpunkce... Když si to volič přečetl, jako by ho slyšel. A co se týče práce s daty, v Americe jsou v tomto naprosto dokonalí. Ve Spojených státech mají Republikánská i Demokratická strana obrovské databáze, se kterými pracují. Dokonale ví, kdo přesně je jejich volič, jakou má barvu auta, kolik má dětí, kde bydlí... To v České republice nemůžete úplně schraňovat, ale i u nás se začne více používat lokální geotargeting. A už teď jsme z dat, která máme, schopni lokalizovat úroveň jednotlivých ulic. Díky tomu budou moci kandidáti více tlačit na systém dobrovolníků, na kontaktní kampaň... Důležité je, aby se budoucí kandidát hodně setkával s lidmi. Jako to v podstatě během celé prezidentské funkce dělá Miloš Zeman.“
