Hlavní obsah

Cesta „slovenského brance“. Chtěl bít Romy, teď se přihlásil k liberálům

Foto: Archiv Michala Gabriše

Michal Gabriš se dal ke Slovenským brancům na podzim 2012.

27. 2. 6:30

Oba byli extremisté, oba měli blízko ke krajní pravici. A oba podle svých slov prozřeli. Jenže jeden prošel proměnou veřejně, „vyoutoval se“ a má podporu veřejnosti. Druhý kandidoval do parlamentu a doufal, že se mu bumerang extremismu nevrátí. Vrátil a nakonec vedl k jeho odstoupení z kandidátky.

Článek

„Určitě, určitě, podle názorů ano,“ odpovídá Michal Gabriš v jedné z bratislavských kaváren na otázku, zda byl v minulosti extremista. Čtyřiadvacetiletý student se narodil u Trenčína, léta už ale žije v Košicích. Na pozdim roku 2012 se přidal k polovojenské organizaci Slovenští branci.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Michal Gabriš se SZ.cz podělil o svůj příběh.

Branci mají oddíly po celém Slovensku a jejich členy jsou převážně chlapci a muži ve věku od 15 let. „Primárně je to o trénování a výcviku v přírodě, vojenské taktice, vojenské zručnosti, zdravovědě, technických věcech i ekologických akcích. Dělá se i nějaká dobročinnost, byli jsme natírat prolézačky,“ vysvětluje Seznam Zprávám Gabriš.

Rasismus i všeslovanská vzájemnost

Slovenských branců je jen kolem 150, ročně ale skupinou projdou desítky lidí, fluktuace je vysoká. O členství se zajímají hlavně kluci, které baví vojenství a armádní tématika. Většinou hráli airsoft a jsou nacionalisti.

„Dostal jsem se k nim přes kamaráda. Byl to podzim 2012, když mě pozval ven, abychom trochu natrénovali sebeobranu. Tehdy jsme byli dost naladění proti Romům, chtěli jsme dokonce vyjet na výlet a zbít je, ale nenašli jsme je. To byly takové urban legends, že někde někoho zbili, tak se vyrazilo,“ vzpomíná Gabriš.

Společné měli kromě rasismu a nacionalismu i přesvědčení o slovanské vzájemnosti. „Organizace se snaží vystupovat apoliticky, ale už od začátku spolupracovali se stranou Slovenské hnutí obrody,“ vysvětluje vyléčený extremista.

Foto: Archiv Michala Gabriše

Branci měli měli kromě rasismu a nacionalismu společné i přesvědčení o slovanské vzájemnosti.

Hnutí obrody je euroskeptické a neskrývá své sympatie k fašistickému Slovenskému státu. A jaký má vztah ke společné československé historii?

„Měli jsme v Košicích vzpomínkovou akci na Milana Rastislava Štefánika. Hned vedle jeho busty je busta tatíčka vlasti Masaryka. A my jsme tehdy byli v takovém názorovém rozpoložení, že Štefánika určitě nechali zabít Beneš s Masarykem. Masarykovu bustu jsme se tudíž snažili zakrýt a na fotkách nejde vidět,“ vypráví Gabriš.

Podle něj se brancům nedařilo tvářit se úplně apoliticky: „ Byly tam i kontakty na Slovenskou národní stranu a na Matici slovenskou“. Časté byly u členů i sympatie k politice Mariana Kotleby. Společné bylo i šíření dezinformací. „Konspirace tu nějaké byly, a my jsme je pak dál živili. Bylo jich málo, ale vydržely nám na dlouhé týdny rozhovorů.“

„Jsem liberální demokrat“

Jak by se Gabriš označil teď? Jako liberální demokrat. Paramilitární organizaci i krajně pravicové názory opustil. Bylo to díky shodě náhod. „Nebylo to jednoduché, nebyla to jedna věc,“ přibližuje. První pochybnosti přišly v roce 2014 na společném výcviku branců. Rozhádalo se tam vedení organizace.

„Tehdy jsem 40 hodin nespal. Hlavní velitel mi dával dost osobních trestů – kliky, dřepy, noční běh, do kopce. Tehdy jsem to nebral tak hrozně. Když jsem se po třech dnech vrátil domů, všechno mě bolelo, ale cítil jsem se díky vyplaveným endorfinům šťastný. Už jsem ale tak nějak věděl, že se názorově neshodneme,“ vypráví Gabriš. Velitel podle něj chtěl organizaci řídit totalitárně, s čímž nesouhlasil.

Foto: Archiv Michala Gabriše

Časté byly u členů i sympatie k politice Mariana Kotleby. Společné bylo i šíření dezinformací.

O rok později začal studovat na vysoké škole a našel si nové kamarády. Na Facebooku narazil i na stránku slovenského metalisty Rudiho Ruse. „On je proti všem projevům rasismu, xenofobie, fašismu, nacismu… všem nenávistným projevům. Tehdy mě to nejdřív štvalo, ale už jsem byl trochu nalomený a řekl jsem si, že to asi dává smysl, co tam píše.“

Přihláška do strany

Všechno pak do sebe začalo zapadat a sám Gabriš o sobě říká, že je už rok a půl, dva roky hotový demokrat. Loni na podzim si podal přihlášku do středové a proevropsky orientované strany Spolu, která kandiduje v sobotních parlamentních volbách v koalici s liberálním Progresivním Slovenskem.

Podporu má podle posledního průzkumů okolo 9 procent. „Pevně doufám, že se dostaneme do parlamentu. Vidím to slibně,“ říká student, který sám nekandiduje, ale podílí se na volební kampani.

Ke kritickému myšlení Gabrišovi pomohly i přednášky debatní asociace o tvorbě argumentu. Od té doby nemá o svém současném přesvědčení žádné pochybnosti. „Každou informaci, kterou dostanu, si teď prověřuji,“ říká přesvědčivě.

Slované jsou mu dál bližší, z druhé strany ale vnímá současnou ruskou politiku odmítavě. Názor změnil i na romskou menšinu a jako pozitivní případ integrace uvádí obec Spišský Hrhov v Prešovském kraji. „Vytvořili tam městskou firmu, kde většinou dělají Romové, a nemají tam nezaměstnanost, kriminalitu. Je to šťastná obec, udělali obrovský kus práce,“ popisuje Gabriš.

Není náprava jako náprava

Případ Michala Gabriše není u slovenských liberálů ojedinělý, proměnou z extremisty prošel i Erik Radačovský, kterého liberální koalice PS/Spolu zapsala na 87. místo kandidátky. Z té nakonec odstoupil.

Na čtyřiadvacetiletého kandidáta prasklo, že se v mnoha statusech na sociálních sítích vyjadřoval rasisticky. Napsal dokonce, že by si většina Romů zasloužila popravu. Příspěvky z let 2012 až 2014 z Radačovského soukromého profilu má server Aktuality.sk k dispozici asi dvě desítky. „Lidé proti rasismu jsou k***ti, i všichni, co brání ta černá hovada… a moralisti, nas***e si,“ napsal na Facebook v září 2012.

Den po zveřejnění se Radačovský místa na kandidátce vzdal a přiznal se, že před lety sympatizoval s LSNS Mariana Kotleby. „Jako mladý kluk jsem se nechal strhnout nenávistí a musím nést důsledky. A každému, koho se moje činnost v mládí dotknula, se upřímně a od srdce dnes omlouvám,“ uvedl.

Foto: Facebook: Erik Radačovský

Předvolební banner Erika Radačovského.

Jeho výroky z minulosti odsoudila i koalice PS/Spolu. Jeho názorovou proměnu ale označila za pozitivní příklad. „Erik je pozitivním případem člověka, který dokázal přehodnotit svoje názory, vystřízlivěl z nich a naopak se začal angažovat proti rasismu a extremismu. Dnes je z něj angažovaný člověk, který byl účastníkem všech protikotlebovských demonstrací na východním Slovensku,“ citovala média mluvčí strany Silvii Hudáčkovou.

V čem byl rozdíl?

Bývalý člen Slovenských branců Michal Gabriš říká, že mají za sebou s Radačovským podobný přerod. „Z mladého nácka, nebo spíš rasisty, se stal liberální demokrat. Z mého pohledu bylo zajímavé sledovat, jak lidé reagovali na mě, že to bylo ve velké většině případů pozitivní: wow, super, že se změnil,“ říká Gabriš.

Čím si to vysvětluje? „Přišel jsem s tím já. Jenže na Erika to prasklo a zadupali ho do země. Jsem rád, že to okamžitě přiznal, omluvil se. Tím, že odstoupil, se zachoval velmi chlapsky. Určitě se neztratí,“ dodává dnešní liberální demokrat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené