Hlavní obsah

Čeští žáci jsou na tom stejně jako před 24 lety, po propadu se zase zvedli

Foto: Profimedia.cz

Čeští žáci se po propadu v roce 2007 výrazně zlepšili v matematice i přírodovědě.

Reklama

8. 12. 2020 10:59
aktualizováno • 8. 12. 2020 12:30

V mezinárodním srovnání TIMSS byli čeští žáci čtvrtých ročníků základních škol oproti zahraniční konkurenci nadprůměrní. V matematice se umístili na 16. místě z 58 zemí, v přírodovědě pak na 13. místě.

Článek

Po čtyřech letech se Česko opět může podrobně podívat na to, jak je na tom domácí vzdělávací systém oproti zahraničí. Mezinárodní srovnání TIMSS se zaměřilo na výsledky žáků čtvrtých ročníků základních škol.

Čeští žáci jsou oproti konkurenci ze zahraničí nadprůměrní. V matematice získali 533 bodů, o 12 bodů více než němečtí a o 9 bodů více, než je průměr Evropské unie. Zároveň ale ztratili devět bodů na děti z Litvy a 23 bodů na ty z Anglie. Celkově se Česko umístilo na 16. místě z 58 sledovaných zemí.

Co se týče přírodovědných znalostí, dosáhli čeští žáci 534 bodů. Průměr Evropské unie je 521 bodů. České děti byly o tři body lepší než polské, ale také o devět bodů horší než lotyšské.

Oběma žebříčkům dominují východoasijské země. V matematice i přírodovědě jsou nejlepší žáci ze Singapuru.

Ačkoliv Česko nedopadlo ve srovnání vůbec špatně, je jedinou ze dvou zemí, jež se od roku 1995 zhoršila v matematice. Společně s Českem se ve výsledcích propadlo ještě Nizozemsko, na srovnatelné úrovni zůstalo Maďarsko. Ostatní státy se zlepšily.

„Po těch 24 letech jsme se v matematice a přírodovědě dostali na úroveň z roku 1995. Po propadu v roce 2007 se výsledky z matematiky kontinuálně zlepšují. V případě přírodovědy oscilují kolem výsledku z roku 1995,“ upřesnil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Od roku 2007 se Česko skutečně výrazně zlepšilo, v matematice téměř o 50 bodů a v přírodovědě o 19 bodů. Podle Zatloukala je za tím úprava školských vzdělávacích programů a také vzrůstající počet učitelů, kteří nevyučují pouze frontálně, ale zaměřují se na aktivní formy vyučování, jako je třeba badatelství nebo výuka v přírodě. Vyučování se tak zatraktivnilo a podepsalo se to i na lepších výsledcích žáků.

Nerovnosti ničí české školství

To je ale z pohledu dobrých zpráv všechno. Česko si totiž stále nedokázalo poradit s obrovskými rozdíly ve vzdělávání mezi žáky z různě podnětného domácího prostředí a zároveň z různých krajů. Pokud tak desetileté dítě chodí do školy v Praze nebo Zlínském kraji, má dvakrát vyšší naději na to, že dosáhne v matematice a přírodních vědách výborných výsledků oproti žákům, kteří navštěvují školu v Karlovarském nebo Ústeckém kraji.

Podíl žáků s výbornými výsledky v matematice pak tvoří v Praze téměř 20 procent, zatímco v Karlovarském a Ústeckém kraji nedosahuje ani 4 procent.

„Jinými slovy, my nemáme v Karlovarském a Ústeckém kraji žáky s nižšími vzdělávacími předpoklady než v Praze a Zlínském kraji, ale rodinné prostředí je tam daleko komplikovanější a znevýhodňující,“ vysvětluje Zatloukal s tím, že školy tento domácí deficit žáků nedokážou na rozdíl od těch nejlepších vzdělávacích systémů ve světě odstínit.

„My v těch regionech problém horšího domácího zázemí žáků podvědomě řešíme snižováním nároků na vzdělávací výsledky žáků. Kvůli tomu máme pak nízký podíl žáků, kteří dosahují vyššího vzdělání než jejich rodiče,“ dodává ústřední školní inspektor.

Žáci nemají rádi učení a rodiče školu

Kromě znalostí a dovedností se mezinárodní průzkum TIMSS zaměřuje i na postoje ředitelů, učitelů, žáků a rodičů. A v tomto oddíle dosahuje Česko velmi špatných výsledků. U nás tak školy kladou velmi nízký důraz na úspěch každého žáka. To samo o sobě ještě nic neznamená, nicméně z tohoto srovnání vychází nejlépe Korea, Irsko, Litva a Anglie, tedy země, které se umístily v žebříčcích znalostí a dovedností daleko před Českem. I mezi tuzemskými školami jsou ale z tohoto pohledu rozdíly obrovské.

„Čeští žáci ve školách, které kladou vysoký důraz na studijní úspěch, dosahují průměrně o 29 bodů lepšího výsledku v matematice ve srovnání se žáky ze škol kladoucích střední důraz. V případě přírodovědy činí tento rozdíl 25 bodů,“ píše se v národní zprávě TIMSS.

Málokteří rodiče na světě jsou navíc tak nespokojení se školou jako ti v Česku. Hůře ji hodnotí už jen korejští a japonští rodiče. Mezi dětmi je ale pohled na školní docházku ještě tristnější. V Evropské unii neexistuje země, kde by žáci chodili tak neradi do školy jako v Česku. Situace se navíc dále zhoršuje. Zatímco ještě v letech 2007 a 2011 chodilo do školy rádo 72 procent dětí, v roce 2015 to bylo už jen 68 procent a loni ještě o dvě procenta méně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované