Hlavní obsah

„Chtějí vytrhnout naše kořeny.“ V Brazílii už týdny protestují domorodé kmeny

Foto: Profimedia.cz

„Bolsonaro za mříže.“ Srpnový protest zástupců domorodých komunit před sídlem prezidenta Palácio do Planalto v Brasílii.

Reklama

13. 9. 20:47

Tisíce příslušníků domorodého obyvatelstva Brazílie už týdny táboří a protestují v hlavním brazilském městě. Obávají se další ztráty práv na půdu Amazonského pralesa a také další pustošení této oblasti.

Článek

Jen pár stovek metrů od budov brazilského kongresu, nejvyššího soudu i sídla prezidenta jsou teď k vidění nezvyklá obydlí. Zástupci domorodých kmenů z celé země se vydali do hlavního města protestovat proti dalšímu omezování svých práv. Utáboření jsou ve stanech nebo provizorních chatrčích. V brazilské metropoli Brasília aktuálně kmeny promlouvají dominantně ženským hlasem, do města dorazily ženské zástupkyně z více než 170 brazilských kmenů.

Celkem více než pět tisíc „guerreiras“ (válečnic) v pátek vyšlo na jih od provizorního tábořiště demonstrujících původních obyvatel. V tradičních oděvech s pestrobarevnými čelenkami z papouščího peří a transparenty demonstrovaly proti podle jejich slov „genocidní vládě“ prezidenta Bolsonara. Nejen prezident chce podle nich velmi kontroverzními pokusy zbavit původní domorodé obyvatelstvo práv a otevřít jejich území těžbě a zemědělství.

„Chtějí nám vzít naši zemi,“ řekla deníku The Guardian Alessandra Korapová, aktivistka z amazonského kmene Munduruku. Domorodí obyvatelé se obávají Bolsonarovy podpory a tlaku na nejvyšší soud, aby schválil platnost takzvaného „časového rámce“. To by pro původní obyvatele znamenalo, že by neměli nárok na půdu, kterou fyzicky neobývali před přijetím brazilské ústavy v říjnu 1988.

„Je to nezákonné. Je to protiústavní. Chtějí vytrhnout naše kořeny a to my nedovolíme,“ cituje Guardian Korapovou. Ve svém projevu aktivistka také zmínila, že případné schválení „časového rámce“ by v podstatě legalizovalo krádež půdy domorodců.

„Teze časového rámce říká, že existujeme teprve od 5. října 1988. Ale to není pravda. Celá Brazílie je domorodé území. Bohužel to všechno nám bylo kousek po kousku odebráno a teď nám chtějí sebrat i ty kousky země, které nám zbyly,“ dodala Korapová.

Domorodé obyvatelstvo ale není trnem v oku jen prezidentu Bolsonarovi a jeho vládě. Stejně jako Bolsonaro, za jehož vlády prudce vzrostlo tempo odlesňování, prosazuje podobné opatření známé jako PL490 také mocný kongres spravující venkovské oblasti. To by taktéž výrazně omezilo práva amazonských kmenů na půdu a navíc by umožnilo budování infrastruktury a komerční využití pralesů bez nutnosti souhlasu původních obyvatel.

„Toto všechno jsou velmi promyšlená opatření, která mají odebrat práva na půdu původním obyvatelům a otevřít tuto zem vykořisťování. Všechno je to jen o zisku a penězích. Prosazujeme biologickou rozmanitost a udržujeme les v původní podobě, což je přesně to, co nás udržuje při životě. Jediné, na co oni myslí, je rozvoj stavěný na ničení,“ řekla Guardianu vůdkyně jednoho z domorodých kmenů Sônia Guajajaraová.

Zastánci takzvaného časového rámce ale tvrdí, že stanovení data, od kdy si domorodí obyvatelé mohou nárokovat půdu, pomůže vyhnout se konfliktům a právní nejistotě pro vlastníky půdy. „Měli bychom chránit pozemková práva domorodců? Rozhodně ano. Musíme ale také chránit práva vlastníků nemovitostí, zemědělců, kteří jsou pro rozvoj Brazílie zásadní, uvedl státní zástupce Alisson de Souza.

Podle Guajajaraové vyšly domorodé ženy do ulic, aby se postavily „nejnovější kapitole ve století trvajícím pokusu vyhladit potomky původních obyvatel Brazílie“. Za ně považuje kmeny, které v zemi žily před příchodem portugalských kolonizátorů v roce 1500. „To, v čem nyní žijeme, není nijak odlišné od toho, čemu jsme čelili předtím. Byli jsme svědky staletí násilí, prolité krve, znásilňování a zotročování, a nyní to vše vláda oficiálně přiznává,“ řekla Guajajaraová.

Aktivisté a zástupci domorodého obyvatelstva se kromě takzvaného časového rámce a zákona PL490 obávají také blížícího se vypršení platnosti řady opatření týkajících se ochrany půdy. Některým územím končí právní ochrana už na konci září, pokud vyprší, nebudou už nedotknutelná pro těžaře dřeva.

Práva domorodých obyvatel na půdu jsou zakotvena v brazilské ústavě, vlády ale v uplynulých třiceti letech postupovaly v otázce nároků místních kmenů jen velmi pomalu. Na sporná území si tak mezitím často dělá nárok místní zemědělský, těžební a dřevařský průmysl spolu se zahraničními společnostmi.

Nelegální invaze těžce ozbrojených skupin spjatých s dřevařským průmyslem na domorodá území jsou tak v posledních letech na vzestupu, uvádí server The Intercept. Zločinecké gangy navíc nepřímo podpořil samotný Bolsonaro, který před svým zvolením řekl, že pokud bude prezidentem, „pro domorodé kmeny nebude ohraničený ani centimetr půdy“. V minulosti pak několikrát učinil rasistické až genocidní komentáře na adresu domorodých kmenů.

Jediný způsob, jak zastavit těžaře a zemědělce v pustošení Amazonie, je podle právničky a aktivistky Joeynie Wapichanaové politická změna. Domorodci a jejich političtí spojenci musí podle ní „dosáhnout většiny v Kongresu“. „Potom by se každý rozmyslel, než by předložil návrh na omezení práv domorodců,“ řekla Wapichanaová serveru Intercept.

Podle odborníků bude bodem zlomu pro Amazonii, až se vykácí 20 až 25 procent rozlohy této přírodní oblasti. To by podle vědců způsobilo, že by se oblast proměnila v savanu a celý kontinent by se tak potýkal s obrovským suchem. Podle organizace Rainforest Foundation Norway je už pokáceno osmnáct procent Amazonského deštného pralesa a za Bolsonara intenzita odlesňování nadále roste.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované