Hlavní obsah

Chystá se nová expozice na Ploštině, tragédie se tam stala 19. dubna 1945

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

17. 4. 21:17

Po zimní přestávce pokračují práce na rekonstrukci památníku na Ploštině na Zlínsku, který je národní kulturní památkou a připomíná vypálení tamní pasekářské osady na konci druhé světové války.

Článek

Stavbaři na Ploštině dělají zemní práce v místě budoucího zákaznického centra, kontrolní vrty pro tepelná čerpadla, řeší se i technologie zpevnění základů. Zároveň pokračuje práce odborných pracovníků Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně na přípravě scénáře. Stojí před obtížným úkolem, jak zdejší události srozumitelně a emotivně zobrazit v nové expozici, uvedl ředitel muzea Pavel Hrubec. Ploštinský památník je ve správě muzea, nová expozice by měla být hotová příští rok, rekonstrukce začala loni v září.

Pasekářské osady roztroušené po Vizovických vrších se na přelomu let 1944 a 1945 staly útočištěm členů partyzánského hnutí. Nacisté na Ploštině 19. dubna 1945 zastřelili nebo zahnali do plamenů 24 lidí a zapálili deset z 12 domů. Byla to odveta za pomoc místních lidí partyzánům. Několik ploštinských domů bylo znovu postaveno v roce 1947 a téhož roku byla vysvěcena nově postavená kaple, na jejíchž pilířích jsou desky se jmény umučených pasekářů. V roce 1975 na Ploštině vznikl Národní kulturní památník odboje a roku 1985 v jedné z nově postavených usedlostí otevřena expozice o boji proti fašismu a za osvobození v okrese Zlín.

Jedním z autorů připravované expozice je historik muzea Ondřej Machálek. „Základní linka expozice začíná příběhem pasekářské osady, jakých vyrostly v katastrech valašských obcí stovky. Kořeny osídlení ukáží v expozici i archeologické nálezy, prostor dostane i zdejší fauna a flóra. Nahlédneme do tváře původní Ploštiny, kterou stihl ještě v létě roku 1944 vyfotografovat etnograf Karel Chotek,“ uvedl historik.

Nejdůležitější částí expozice budou události druhé světové války a okolnosti, které přivedly do valašských hor partyzány, členy 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, a proti nim zlínské gestapo, speciální jednotky SS a protipartyzánskou jednotku Josef. „Okamžik vypálení osady musí být v expozici především kvůli absenci autentických předmětů pojednán minimalisticky. Dostatečně emotivní a vypovídající jsou ale samotné fotografie vypálených stavení či tichý sál se jmény všech obětí. Protože Ploština bohužel nebyla jediným takto postiženým místem, zazní zde i příběhy dalších, jako byl Juříčkův mlýn, Prlov či Vařákovy paseky,“ uvedl Machálek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované