Hlavní obsah

Církev má plán, kam nalije miliardy z restitucí. Chystá obří projekt

Foto: Profimedia.cz

V roce 2043 bude dokonána odluka státu od katolické církve. Do té doby si církev potřebuje vytvořit soběstačný finanční systém, protože pak už od státu nebude nic dostávat. Proto nyní musí co nejefektivněji a nejstrategičtěji investovat své zdroje.

Reklama

9. 12. 2020 10:33

Seznam Zprávy zjistily, že čeští a moravští biskupové chystají plán, který má zamezit odtokům diecézních peněz ke kontroverzním majitelům. Církev chce založit nemovitostní fond, kam má natéct přes 10 miliard korun z restitucí.

Článek

Takovou finanční operaci česká katolická církev ve své moderní éře nezažila. Ve hře je hospodaření s miliardami korun, které církev dostává od státu coby náhradu za komunisty ukradený majetek.

Do roku 2043 jí stát bude vracet přibližně 47 miliard korun, pak bude odluka státu od církve dokonána. Do té doby si církev potřebuje vytvořit soběstačný finanční systém, protože pak už od státu nebude nic dostávat. Proto nyní musí co nejefektivněji a nejstrategičtěji investovat své zdroje.

Jelikož navíc někteří biskupové a jejich diecéze v uplynulých letech riskantně poslali peníze do nejistých projektů a firem spojených s kontroverzními finančníky, chystá Česká biskupská konference (ČBK) centrální projekt.

Miliardový fond

Seznam Zprávy získaly interní dokumenty ČBK z letošního října, které hovoří o parametrech a obrysech nemovitostního podfondu zvaného NEKAF.

Jedná se o podfond mateřského Katolického fondu udržitelnosti (neboli církevního investičního fondu), kam proudí peníze z finančních náhrad.

Podfond NEKAF již funguje, dosud však kvůli nízkým finančním objemům nebyl významný. To se má nyní změnit.

Materiály, které mají Seznam Zprávy k dispozici, plánují, že církev učiní následující vklady: v roce 2021 půjde o 200 milionů korun, v roce 2022 o 300 milionů korun, v letech 2023 až 2043 o půl miliardy každoročně. Dohromady by tedy do podfondu NEKAF mělo do roku 2043 dorazit 10,5 miliardy korun, které by se ideálně měly rozmnožovat.

Ekonomové biskupské konference požadují, aby se církvi dividendy vyplácely každoročně od roku 2043, kdy skončí splátkový kalendář finančních náhrad od českého státu. Kdo se o NEKAF bude starat a jakým způsobem bude podfond spravován a obhospodařován, se teprve jedná. Obecně ale církev plánuje vybrat firmu, která by vložené peníze investovala do nemovitostí a jejich pronájmu či prodeje.

Vedení ČBK se k informacím ze získaných interních materiálů vyjadřuje zdrženlivě. S tím, že výše investovaných peněz se může ještě měnit.

„Pokud jde o objem investic, který uvádíte, tak jde pouze o úvahu, nikoli o něco, co by bylo definitivní. Vzhledem k tomu, že daný proces dosud nebyl dokončen a informace z něj pochopitelně podléhají určité míře důvěrnosti, nemůžeme vám v tuto chvíli poskytnout žádné další informace,“ napsala Seznam Zprávám mluvčí ČBK Monika Klimentová.

Konec studnám na peníze?

Vedle toho, že církev potřebuje své peníze strategicky investovat, má podfond NEKAF zamezit rozhazování diecézních peněz do nejistých, až finančně nebezpečných projektů.

V minulém roce nejdříve začali biskupové prověřovat transakci českobudějovické diecéze, která získala podíl v kampeličce Artesa navázané na stíhaného a v Londýně dlícího podnikatele Františka Savova.

Aktuálně se podle nedávného zjištění Seznam Zpráv zase ostravsko-opavské biskupství snaží stáhnout z jiné kontroverzní finanční skupiny Arca Capital, do které nalilo 17 milionů korun.

Peníze pro církve

Ve vydaném majetku stát církvím vrací: zhruba 75 miliard korun.

V náhradách za nevydaný majetek: 59 miliard (avšak bez inflace, splácí se v průběhu 30 let), z toho zhruba 47 miliard je pro římskokatolickou církev.

Do roku 2030 bude stát církvím vyplácet příspěvek na provoz, především na platy kněží.

Česko-slovenská skupina Arca se v poslední době dostala do velkých finančních problémů, hrozí jí insolvence a její manažeři a partneři na sebe vytahují trestní oznámení.

Skupina Arca je spojovaná zejména s jejím zakladatelem, slovenským miliardářem žijícím v Česku Pavolem Krúpou, jenž se netají kontakty na Hrad a prezidenta Miloše Zemana. Krúpa Zemana a jeho prezidentskou stranu SPOZ sponzoroval v kampaních, před dvěma lety zase Zeman Krúpovi udělil medaili Za zásluhy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené