Hlavní obsah

Letecká doprava bude po restartu jiná, než jakou ji známe

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Úspory leteckých gigantů, jako jsou Airbus a Boeing, přivedou na mizinu tisíce menších byznysů, tvrdí čeští odborníci. Předpokládané krachy některých aerolinek přinesou i vyšší ceny letenek.

Článek

Pandemie koronaviru vážně zasáhla letecký byznys, přičemž většina z firem omezila své lety ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 až o 90 procent.

O vážnosti situace svědčí například pondělní prohlášení evropského leteckého výrobce Airbus, který v příštích dvou letech sníží produkci a dodávky o 40 procent oproti původnímu plánu a propustí tisíce lidí. Na leteckého giganta koronavirová krize dopadla v druhé ředě: masivní pokles zájmu o létání snížil poptávku po nových strojích ze strany aerolinek.

Boj o přežití

Dříve Airbus uváděl, že výrobu sníží jen o třetinu, teď však společnost šetří každé euro. „Airbus se nadále chystá vyrábět všechny modely, ale pomalejším tempem,“ řekl generální ředitel společnosti Guillaume Faury. Hledá všude, kde může, jak by ušetřil. „Obracíme každý kámen,“ řekl deníku Die Welt.

Americká konkurence Airbusu, společnost Boeing, zahájila nejméně třídenní testování letadla 737 MAX, které usiluje o novou certifikaci. Až do loňska nejprodávanější model firmy byl loni na jaře vyřazen z provozu kvůli dvěma tragickým nehodám. Krizi amerického výrobce letecké techniky posléze umocnila pandemie.

„Recertifikace Boeing 737 MAX je klíčová pro civilní část společnosti,“ říká Petr Kováč, partner EY pro firemní finance a odborník na leteckou dopravu. Právě typ 737 MAX je pro Boeing zásadní – ať už v boji o přežití, nebo v souboji o prvenství s Airbusem.

„Letecká doprava čelí největší krizi od konce 2. světové války. Uzemnění prakticky celosvětové flotily, restrikce v cestování a jen velice pozvolné obnovování provozu vystavuje celý sektor obrovskému tlaku,“ řekl Seznam Zprávám Kováč.

Výrazný pokles odlétaných cest lze ilustrovat například na nízkonákladové společnosti Ryanair, která v současnosti provozuje méně než 20 letů denně. Znamená to 99procentní pokles oproti letovému plánu před covid-19, který obsahoval 2 500 denních letů.

„Ekonomika celého odvětví a všech jeho účastníků je pod velkým tlakem. Nejvíce se krize odrazí na zaměstnanosti. Napříč sektorem se propouští velké množství lidí. Propouštění hlásí jak výrobci letadel a jejich subdodavatelé, tak letecké společnosti, poskytovatelé služeb nebo letiště,“ dodal.

Například na spolupráci s velkými výrobci letadel je životně závislý byznys tisíců menších podniků. „Už dochází k dominovému efektu a propouštění oznamuje celá řada subdodavatelů. Krize snížila možnosti diverzifikovat výrobu a efekty propadu v produkci se v dodavatelském řetězci projeví velice rychle,“ upřesňuje Kováč.

Nucené snižování kapacity

Během obnovování provozu alespoň minimálního počtu civilních letů řeší většina aerolinek také otázku, jak naložit s osobním prostorem pasažérů, aby se co nejvíce zamezilo šíření pandemie. A často skloňované omezení počtu cestujících by z ekonomického hlediska mohlo mít na dopravce další negativní dopad.

„Existuje jeden klíčový problém, který může bránit evropským leteckým společnostem rychle se zotavit z poškození způsobeného pandemií covid-19. Jejich obchodní model s velmi nízkými náklady spoléhá na to, že letadla jsou v provozu při téměř 100procentním zátěžovém faktoru. Odstranění prostředního sedadla v uspořádání sedadel 3×3, ve kterém jsou nakonfigurovány všechny flotily leteckých společností, by způsobilo, že faktory zatížení by klesly na maximum 66 %. Pravděpodobně by to znamenalo, že obchodní model zejména nízkonákladových leteckých společností by byl při současných cenách letenek nerentabilní,“ vysvětluje ve své analýze odborník na leteckou dopravu Lukáš Baloga ze společnosti ProfitLevel.

„Budoucnost v nejbližších 2–3 letech bude možné charakterizovat omezeným leteckým spojením, celou řadou omezení, nižší efektivitou dopravců a z toho vyplývající vyšší cenou letenek. Dojde k poklesu konkurence, neboť některé aerolinky zkrachují, a to není dobrá zpráva pro cestující,“ předkládá Seznam Zprávám černý scénář Petr Kováč z EY.

Šéf Ryanairu: buď vláda zaplatí, nebo nelétáme

Například výstřední šéf Ryanairu Michael O'Leary minulý týden prohlásil, že „buď vláda zaplatí za prostřední křeslo, nebo nebudeme létat“. Reagoval tak na oznámení, že britské letecké společnosti nemají očekávat konkrétní pomoc spojenou s covid-19.

„Pokud se v letadle v blízké budoucnosti prosadí opatření na sociální odstup, společnost Ryanair bude muset zvážit náklady na provoz při snížené kapacitě oproti nákladům na zastavení provozu. Toto by mělo zůstat klíčovou oblastí, kterou investoři monitorují, protože to bude hlavním hnacím motorem schopnosti Ryanairu zotavit se a vrátit se na svou předchozí úroveň růstu cestujících,“ vysvětlil Lukáš Baloga.

Reklama

Doporučované