Hlavní obsah

Cizí bankéři nám nesmí diktovat. Chci silnou českou banku, říká Tykač

Druhá část rozhovoru s Pavlem Tykačem. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

14. 10. 10:11

Majitel energetické skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač začal nakupovat akcie banky Moneta. Podle posledních informací drží 5,19 procenta. „Chci přispět ke vzniku silné banky v českých rukou,“ říká.

Článek

Miliardář Pavel Tykač je dnes už třetím největším akcionářem Monety - banky, kterou se zatím neúspěšně pokoušela ovládnout skupina PPF. V Tykačovi má PPF spojence.

Jak majitel Sev.en Energy vysvětluje v rozhovoru pro SZ Byznys, pokud by znovu došlo na hlasování akcionářů o tom, zda se má Moneta spojit s PPF, sám by hlasoval pro.

„Mně se líbila myšlenka Petra Kellnera vybudovat velkou českou banku. Jsem odhodlaný pokračovat hrát v Monetě významnou roli a podpořit, aby financovala český průmysl,“ říká finančník, který už v 90. letech s partnery ze skupiny Motoinvest nakupoval akcie bank.

Když zaútočili na tehdy ještě státní Českou spořitelnu, zasáhl proti nim stát. Tykač se teď k bankovnictví vrací po více než 20 letech. Jedním z důvodů je, že se mu nelíbí, jak se české filiálky zahraničních bank staví k financování energetiky a průmyslu spojených s emisemi. „Nepřeju si od svého bankéře, aby mi říkal, co mám a co nemám dělat,“ říká Tykač.

Pavel Tykač

  • Majoritní vlastník skupiny Sev.en Energy, jejímž jádrem je někdejší Mostecká uhelná společnost.
  • Sev.en vlastní v Česku hnědouhelné lomy na Mostecku.
  • Své uhlí spaluje v teplárnách ve Zlíně a na Kladně a v elektrárnách Počerady a Chvaletice, patří k největším výrobcům energie v Česku.
  • Energetická aktiva drží i v zahraničí: S čínskými partnery má prostřednictvím společné firmy InterGen podíly v několika elektrárnách ve Velké Británii a Austrálii a dále v australských uhelných dolech.

Nabízíme vám pokračování rozhovoru, v němž sedmý nejbohatší Čech komentuje dále emisní výjimky pro své elektrárny Chvaletice a Počerady, přibližuje plynovou energetiku a popisuje změnu strategie v americkém těžařském průmyslu. První část interview jsme zveřejnili ve středu.

Od letošního roku platí v energetice nové emisní limity, které vaše elektrárny Počerady a Chvaletice nesplňují. Obě fungují jen díky uděleným výjimkám. Proč limity neplníte?

Naše elektrárny naprosto zdrcující množství parametrů splňují, nesplňují to víceméně jen u jednoho parametru, a to je rtuť.

Kromě toho máte ještě problémy s oxidy dusíku…

Na ty máme jen dočasnou výjimku, která brzy zanikne a je nepatrná. Abychom dosáhli vždy a za každé situace na limit, pod kterým jsme jen nepatrně, museli bychom vynaložit obrovské investice. Právě na to zákonodárce myslel a pro tyto případy možnost výjimky dal.

A rtuť?

To je něco jiného. Ona se dřív nikdy nikde neměřila. Je stopově obsažená v původním uhlí, její obsah se liší v principu vagon od vagonu. Je hrozně těžké to sledovat, je hrozně těžké s rtutí něco dělat.

Naší elektrárnou projde za hodinu přibližně milion metrů krychlových vzduchu, který letí velkou rychlostí. Ten objem je řekněme asi troj- nebo čtyřnásobek O2 areny. A představte si, že v tom objemu schováte tři čtyři pilulky Tic Tacu – těch bonbonů na cucání. A teď je máte odchytit, hodinu za hodinou.

Proto se rtuť neřešila ve většině zemí a technologie na její odchytávání je v plenkách. Je mimořádně obtížné to vymyslet. My se nebráníme to nainstalovat. Problém je jen v čase. V tom je ten souboj.

Naše elektrárny jsou zejména v zimním období nezbytné pro naše přežití.
Pavel Tykač, majitel Sev.en Energy

Ale vy jste s těmi přísnějšími limity museli počítat dopředu. Tak proč jste tu technologii včas nenasadili?

Ono se na tom pracuje. Já vím, že vás to překvapí, ale já jsem pravděpodobně největší investor do životního prostředí v Česku. Za posledních deset let nikdo neinvestoval tolik peněz do zlepšení životního prostředí jako já. V Počeradech a Chvaleticích to bude něco přes dvanáct miliard. Ne všechno šlo do ekologie, část šla do oprav a do modernizace zařízení, které už má přes 40 let věku. Ale investice do ekologie je nadpoloviční část. Mnoho miliard.

Nepotřebné Počerady?

Elektrárna Počerady je jeden z největších znečišťovatelů ovzduší u nás. ČEZ, od kterého jste ji koupili, ji chtěl během pár let zavřít. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že to je nepotřebná elektrárna, protože Česko pořád významnou část své produkce elektřiny vyváží. Má smysl držet staré emisní zdroje a dávát do nich ty obrovské peníze?

Realita je taková, že elektrárny jsou zejména v zimním období nezbytné pro naše přežití. Bez uhelných elektráren v zimě nejsme schopni vyrobit dost elektřiny, abychom přežili. Ano, je spousta hodin v roce, kdy jsou zbytečné. Hodně času nefungují, většinou když jedou, tak proto, aby poskytovaly státu takzvané podpůrné služby. Ale na nějaký počet hodin v roce jsou naprosto nezbytné.

Dívat se na svět z pohledu roční bilance je jeden z nejstrašlivějších omylů, kterých se člověk může dopustit. Já k tomu říkám takový příklad. Já vás vysadím 1. ledna na pustém ostrově s barelem, ve kterém bude tisíc litrů vody a s 600kilovou krávou. Za pár měsíců se vrátím a zjistím, že jste mrtvá. Protože jste se otrávila. Zabila jste tu krávu, protože jste měla hlad, snědla dvě kila masa a zbytek se vám zkazil. Statistik vám řekne: To je úplná blbost. Ta paní měla 150 procent limitu předepsaných pro potraviny jako minimální dávku, umřela, je to divný.

Snažím se tím říct, že dívat se na energetiku očima roční bilance je scestné. My nepotřebujeme mít v součtu v průměru dost elektřiny. My potřebujeme mít dost elektřiny 7. ledna večer, když nesvítí, nefouká a je minus osm stupňů. To je ta písemka, kterou řešíme.

Pro plyn nejsou podmínky

Vládní koncepce počítají s tím, že v Česku uhlí nahradí obnovitelné zdroje a plyn. Což je sice také emisní zdroj, ale o něco čistší. Chystáte se stavět plynové elektrárny?

My to nevylučujeme, ale není to v tuhle chvíli naše priorita. Myslím, že při současných cenách plynu mluvit o stavbě plynové elektrárny je lití benzínu do ohně. Ale když to odmyslím, v Počeradech je pro to zajímavý pozemek, dost silné vyvedení výkonu, dostatek vody, blízko vede vysokotlaká trubka páteřního plynovodu. Ideální místo, kde klidně můžou vzniknout v nějaké střední budoucnosti klidně i dvě plynové elektrárny. Nedivil bych se, kdyby tam jednu postavil ČEZ a jednu my. Ale musí k tomu vzniknout podmínky.

Jaké podmínky?

Musí se to vyplatit. Ale v tuto chvíli se v Evropě nevyplatí stavět vůbec žádný zdroj. Ani jaderný, ani plynový, ani uhelný, ani obnovitelný.

V Německu se plynové elektrárny staví.

Ony se nestaví na komerčním principu. Staví je tamní regulátor, provozovatel sítě. V Německu má provozovatel sítě možnost vypsat soutěže na stavbu elektráren, které nevyrábějí normálně pro trh. Většinou stojí a pouze v případě, kdy je nedostatek elektřiny, tak aby nedošlo k fatálnímu výpadku, regulátor takovou plynovou elektrárnu zapne.

Měly by se u nás vytvořit nějaké dotace, podpory, motivační programy, aby se plynové elektrárny stavěly a mohly nahradit špinavější uhlí?

To je politické rozhodnutí. Mně se na to nechce odpovídat. Je to otázka priorit. Když si dáte jako jedinou a nejvyšší prioritu co nejnižší emise, tak snad ano. Tohle je o tom, který z parametrů, jako je energetická bezpečnost, dostatek výkonu, cena a emisní nenáročnost, vyberete na první místo.

Šest nebo osm milionů voličů potřebuje večer svítit a topit.
Pavel Tykač, majitel Sev.en Energy

Ekologičtí aktivisté dávají na špici emise. To pak máte odpověď jednoduchou. Ale politik musí také řešit, že šest nebo osm milionů voličů potřebuje večer svítit a topit. Pak už ta písemka není tak jednoduchá. Já jsem rád, že nejsem politik.

Pokrytecké banky

Nenutí dnes k rychlejšímu ústupu od uhlí kromě politiků také finanční sektor? Banky, pojišťovny a investiční fondy upřednostňují otázku emisí a odmítají financovat fosilní projekty. Jak výraznou roli to pro vás hraje?

Velké banky v Česku jsou takřka bez výjimky z Belgie, z Francie, z Rakouska. To jsou všechno protiuhelné země a ty banky mají silně protiuhelnou politiku. Tyhle banky uhlí financovat nechtějí. V Česku jsou dnes reálně dva významnější výrobci elektřiny z uhlí – ČEZ a my. Skupina EPH je v Evropě řádově větší než Sev.en, ale z hlediska české výroby elektřiny je řádově menší.

A postoj bank k vám a skupině ČEZ?

Paradoxně mnohem menší problém s bankami máme asi my. S ohledem na naši velikost nás zvládnou obsloužit menší české banky, nebo banky nejen s českým kapitálem, ale menší, kde ta politika není tak striktně diktována. Mnohem větší problém je to samozřejmě pro ČEZ, na něj je tlak ze strany bank obrovský. Ale k tomu byste tu musela mít někoho z ČEZu a ne mě.

Investice do Monety

Vy jste letos začal investovat do akcií banky Moneta. Souvisí to s postojem velkých bank k energetice? Nebo se snahou skupiny PPF Monetu ovládnout a připojit ji ke své Air Bank?

S příběhem PPF to příliš nesouvisí. To je můj vlastní příběh. Jednak nepovažuji investici do Monety obchodně za špatnou. Je to dobře řízená banka, která má velmi slušná výnosová čísla. Ale to, co je na tom pro mne podstatné, je, že mě bere čert, když vidím chování velkých českých bank k některým oborům, a teď nejde zdaleka jen o uhlí! Já to považuju za licoměrnost. Ty banky používají elektřinu z uhlí, bez ní by se neobešly a nedokázaly vyrábět ty svoje peníze…

Hrozně bych chtěl, aby vznikla silná česká banka, která bude financovat silný český průmysl.
Pavel Tykač, majitel Sev.en Energy

Banky se často pyšní tím, že nakupují certifikáty zelené elektřiny. O tu vaši emisní třeba nestojí.

To je hezké, takový certifikát. Ale zelená elektřina vzniká ve fotovoltaikách v létě. Oni vám vydají certifikát, ale jestli ho uplatníte v létě nebo v zimě, to je druhá věc. A v zimě obnovitelná elektřina neexistuje v takovém objemu, kolik je vydáno certifikátů. To je trochu hraní si na lepšího, než jsem.

Mně to hrozně vadí na bankách. Ono se to netýká jen uhlí. Měl jsem rozhovor s ředitelem jedné z těch velkých bank, že investujeme do metalurgického uhlí. A on říkal, že se mu to nechce financovat, že to neprojde jejich regulemi. Já jsem říkal: Ale bez toho metalurgického uhlí nevyrobíte nikde na světě ocel. A on: Já tomu rozumím, ale já s tím nemůžu nic dělat. Já mám zahraniční vlastníky.

Takže banky odmítají financovat výrobu elektřiny, výrobu oceli… To nám budou diktovat, za chvíli odmítnou financovat třeba výrobu cigaret? Nebo výrobu alkoholu, piva, cukru? Řeknou, že čokoláda se nemá dělat, protože dětem se po ní kazí zuby? Všechny velké banky jsou v rukou západních vlastníků. Já přiznávám těm vlastníkům právo vést autonomní politiku. Ale hrozně bych chtěl, aby vznikla silná česká banka, která bude financovat silný český průmysl.

Proto jste vstoupil do Monety?

To je vlastně hlavní motiv. Proto bych si chtěl v Monetě vybudovat ještě významnější pozici, než máme. Ne, že bych chtěl ohrožovat pozici PPF. Mně se strašně líbila myšlenka Petra Kellnera, dokud žil, že chce vybudovat velkou českou banku. Naštěstí jeho dědicové a manažeři, kteří je zastupují, v té myšlence pokračují. A já jsem pevně odhodlaný pokračovat, v Monetě hrát významnou roli a všemi hlasy podpořit, aby financovala český průmysl.

Ten, kdo by měl určovat, co je povolené nebo zakázané, má být zákon. Velmi bych se zlobil, kdyby banka financovala něco, co zakazuje zákon. Ale nepřeju si, aby mi můj bankéř říkal, co mám a nemám dělat.

V Monetě zatím máte přes pět procent. Kde pro sebe vidíte hranici?

Já bych se rád časem dostal někam k dvaceti procentům. Ale to je běh na dlouhou trať.

Pokud znovu dojde na hlasování o tom, jestli se má spojit Moneta s PPF, s jejich Air Bank, tak byste hlasoval pro?

Asi ano. Pokud by to jenom trochu dávalo smysl, tak ano. Mně se idea spojení s Air Bank líbí, samozřejmě by záleželo na konkrétních podmínkách.

Americké uhlí

Vy jste před časem začali investovat do těžby uhlí v Americe. Váš manažer Alan Svoboda pro SZ Byznys zhruba před půl rokem řekl, že chcete být jedničkou v americké těžbě koksovatelného uhlí. Letos jste ale část vašich amerických těžařských podílů odprodali. Je to změna strategie?

Ne. Nás tam - teď to řeknu trochu nadneseně, zaskočil vlastní úspěch. My jsme do toho nového oboru, do těžby metalurgického uhlí, vstupovali za situace, kdy se tuna tohoto uhlí prodávala někde okolo 92 až 100 dolarů. Dneska se prodává mezi 350 až 400 dolary. Hodnota těch aktiv explodovala. Pro nás to znamená, že se teď hrozně obtížně vyjednává o dalších akvizicích. Takže jsme se rozhodli naopak postupně prodávat, už jsme prodali asi polovinu toho, co máme. Konsolidovat sektor se nám tam velmi pravděpodobně v nejbližší době nepovede.

Mimochodem sledujete osud českého koksovatelného uhlí na Karvinsku? Státní společnost OKD právě v době těchto extrémních cen končí s těžbou…

Sleduju to velmi vzdáleně.

Co říkáte na to, že v OKD zůstanou pod zemí nevytěžené velké zásoby dnes tak cenného koksovatelného uhlí? OKD těžbu ukončí napřesrok podle původního plánu. Udělal byste to jako soukromník stejně?

To je tím, že na ukončení nebo případné obnovení těžby se hrozně dlouho připravujete. Ten plán se nedá změnit hodinu předem jako plán na víkend. Jako neotočíte zaoceánským parníkem na pětníku, tohle rozhodnutí se nedá změnit. Kdyby někdo dal OKD garanci, že příštích deset let budou takové ceny jako dnes, tak určitě státní podnik, který to ovládá, plán přehodnotí. Ale takovou garanci vám nikdo nedá. Takže já celkem rozumím tomu, že v OKD je rozhodnuto.

Svět se mění, jen je otázka, jestli všechny ty změny jsou k lepšímu.
Pavel Tykač, majitel Sev.en Energy

Nelíbí se vám, že banky odmítají „špinavou“ energii, že mohou časem tlačit na to, aby lidé drželi zdravější životní styl. Varujete před tím, aby v energetice byly prioritou za každou cenu úspory emisí. Ale tyto trendy jsou dnes velmi silné. Není to prostě tím, že svět se mění, mění se myšlení většiny lidí a „boomeři“ tomu jen prostě nemusí rozumět?

Určitě to tak je. Svět se mění, jen je otázka, jestli všechny ty změny jsou k lepšímu. Z historie víme, že změna, která se stala v roce 1917 v Rusku nebo v roce 1933 v Německu, k lepšímu světu nevedla.

Já to nechci srovnávat. Ale nové generace jsou jiné. Na druhou stranu, mně se zdá, že to, o čem mluvíte, je problém jenom některých zemí v Evropě. V jiných zemích to tak dramatické není. Ale já se v tom liším názorově i se svou manželkou a doma se o tom dost vášnivě dohadujeme.

Neříkáte si někdy, že můžou mít pravdu lidé, kteří tvrdí, že musíme hlavně myslet na osud planety a Evropa v tom má být lídrem? Nemáte sám strach z emisí, z klimatické změny?

Mají pravdu, o tom není sporu. Všichni chceme co nejlepší životní prostředí. Ale já vám můžu položit stejně sugestivní otázku. Nemají pravdu lidé, kteří vám říkají, že by si chtěli večer rozsvítit a zatopit? Nemají pravdu lidé, co říkají, že by chtěli, aby šla elektřina i v pondělí i v úterý i ve středu i v neděli? Také mi odpovíte, že ano. To je přece o vyváženosti parametrů. Jakmile postavíte na piedestal jeden parametr, tak to přestává být o diskuzi a začíná to být o fanatismu.

To je jako byste si vybírala manžela a řešila jednu jedinou vlastnost. Aby vydělával hodně peněz nebo aby byl chytrý, nebo aby byl hezký. Ale to je přece multikriteriální záležitost. A problém energetiky je také jasně multikriteriální.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované