Hlavní obsah

Tady Vary! Najbrt prozradil, jak se rodí vizuál pro Bartošku

Foto: Expres FM

Aleš Najbrt byl hostem Ranního klubu rádia Expres FM.

Reklama

1. 7. 2020 18:00

Loga od českého typografa a grafického designéra Aleše Najbrta rozhodně budí emoce. Mezi jeho klienty patří i filmový festival v Karlových Varech.

Článek

Jak se vymýšlí logo, aby lidem utkvělo v hlavě? Kolik času jeho vytvoření zabere a jak se vypořádat s kritikou? Designér Aleš Najbrt odpovídal v Ranním klubu rádia Expres FM. Celý rozhovor si můžete poslechnout v přiloženém audiu, anebo přečíst níže.

Pozval jsem tě jako Aleše Najbrta, člena karlovarského týmu. Ty s festivalem spolupracuješ už od roku 1995, chystáš pro tým Jiřího Bartošky grafické návrhy plakátů. A dál?

Jde hlavně o plakáty, na kterých spolupracujeme opravdu už od roku 1995. Tenkrát mě k tomu přivedl Jiří Bartoška a Tono Stano. Ten tým pokračuje až doteď, do jisté míry.

Museli tě k té spolupráci nějak lámat, nebo sis rovnou řekl: „Ježíšmarjá, samozřejmě se na tom chci podílet!“ Jenom o rok dřív jsi spoluzakládal studio Najbrt, do toho tahle práce…

Přijal jsem to samozřejmě s radostí. Byla to nabídka, která se neodmítá. A je unikátní, že to takhle pokračuje doteď. Musím tedy říct, že i díky tomu to zdaleka nedělám sám. Mám několik dalších kolegů, kteří designy vymýšlí - společně se mnou, nebo sami. Je to Zuzana Lednická, Marek Pistora a Jakub Spurný, který vymyslel poslední ročník.

Jaké to je, muset přijít každý rok s něčím novým? Protože gró návštěvníků se, myslím, moc nemění.

Máš pravdu, není to jednoduché. Už ve chvíli, kdy jeden ročník končí, začínáme přemýšlet o tom, co uděláme příště. On Jiří Bartoška není úplně jednoduchý klient. Je náročný. Chystáme pro ně vždycky dva, tři různé návrhy. Několik lidí ve studiu si láme hlavu, zkouší, vymýšlí. Vždycky jde o to, aby z toho vzešlo něco zajímavého. Když pracujete pro nějakého partnera nebo zákazníka dlouho, je to snad ještě větší odpovědnost. V Česku je taková tendence říkat: „No jo, oni už to mají prostě dané a prostě si můžou dělat, co chtějí, oni jim to stejně schválí…“ To se občas ozývá. Ale vůbec to není pravda. Byly situace, kdy jsme s návrhy neprošli. Museli jsme na nich ještě zapracovat.

Aniž bych tě chtěl nervovat: Příští ročník je odložený. 55., tedy dvě pětky, to máš asi nad čím přemýšlet, ne?

Design už máme vymyšlený někdy od října, byla to společná práce s Jakubem Spurným. A Jiří Bartoška to schválil někdy v listopadu.

Letošní náhradní program Tady Vary byla akce na rychlo. Jak těžké je udělat grafický návrh za tak málo času?

Když vytváříš písmo, potřebuješ samozřejmě víc času, to se nedá udělat rychle. Je fakt, že nové technologie a softwary tomu pomáhají, ale v tomto případě jsme skutečně měli málo času. Rozhodnutí jít do toho bylo poměrné rychlé. Začalo to názvem, ten jsme potřebovali nejdřív. Mě napadlo to Tady Vary. A pak jsme - vlastně velice rychle - udělali tři různé návrhy. Přičemž už od začátku jsme byli nadšení z nápadu použít označení začátku a konce obce. Protože jsme tím vlastně vyjádřili, že to bude po celé republice.

Foto: twitter.com/KVIFF

Přehlídka #TADYVARY ve vašem kině se rozjede po Česku už 3. 7.

A zároveň to říká i takové „odtuď dotuď“. Prostě, že to je v jiné formě, než to bývá standardně.

Musím říct, že reakce na to byly velice spontánní, nadšené.

Já si nejdřív myslel, že by to možná chtělo něco trošku „bez bez chuti a bez zápachu“. Že když máme obvykle každý ročník hodně výrazný, tak ten letošní udělat jenom tak nenápadně. Ale tahle věc se chytla. A teď je na tom postavený celý design. I ty televizní znělky vypadají výborně.

Když se ještě vrátíme k tomu nápadu: Stalo se ti někdy, že jsi měl pocit, že jsi udělal „geniální“ návrh, ale klient ti to hodil pod nohy a řekl „promiň, každý máme úplně jinou představu“?

To se samozřejmě stává. Nevím tedy, jestli bych to popisoval v takových superlativech jako ty… Ale když předkládáme třeba loga, většinou dáváme víc návrhů. A stává se, že když máš pocit, že je něco nejlepší, je to tvůj favorit, tak si to nevyberou.

Já moc nemám rád, když se v naší branži vytahují nevybrané návrhy. Nemám rád, když někdo říká: Podívejte, jak jsme udělali krásné věci, ale bohužel si to nikdo nevybral. Nebo - nevyhráli jsme s tím v soutěži. Nebo tak něco. Součástí naší práce je, podle mě, prosadit svůj nápad, uvést ho do života. Děláme užitou tvorbu, nikoli volnou tvorbu. A součástí užitné tvorby je, aby se někomu líbila.

Tak jinak. Stalo se ti někdy, že bys řekl: „Podívejte se, je to pátý, šestý návrh. A já už jiný dělat nebudu. Jestli se vám to nelíbí, jděte k někomu jinému.“ Nebo máš tu trpělivost?

Mám tu trpělivost. Stane se, že od nás někdo z nějakého důvodu odejde, ale většinou - v 99 procentech - to vždycky dotáhneme do konce. A i když třeba představíme tři návrhy a klientovi se nelíbí ani jeden, tak řekneme: „Ok, jdeme pokračovat. A - asi jsme se nedomluvili správně, nebo nedostali správné zadání.“ A snažíme se dál, to se občas stává.

Aleš Najbrt ve studiu rádia Expres FM. (Video: Expres FM)

Naše práce končí před začátkem festivalu. Pak už si užívám

Vraťme se ještě ke Karlovým Varům. Když na festival přijedeš, máš vůbec prostor užít si to, zajít na filmy? Nebo je to furt jenom práce?

Naše práce víceméně končí před začátkem festivalu. Během festivalu už jí není tolik; my máme hotovo. Festival si tudíž užívám především jako filmový divák a mám to strašně rád. Do kina chodím hodně.

Co to znamená – chodím hodně do kina?

Jsem schopen jít na tři, někdy dokonce na čtyři filmy.

Fakt?

Dřív jsem byl ještě fanatičtější.

A dá se tam uvařit byznys? Stalo se ti, že jsi tam uzavřel kontrakt?

Tak… potkáváš se tam se spoustou lidí. A samozřejmě jsem se tam seznámil s pár lidmi, kteří pak po nás něco chtěli.

Děláte návrh oficiálního plakátu, který se dostává i do zahraničí. Festival inzeruje v prestižním americkém časopise Variety, v médiích jsou zprávy z Karlových Varů typu, kdo obdržel cenu ze zahraničních herců za celoživotní dílo. Je to tedy pro tebe i možnost prosadit se ven?

To se zatím nestalo. Což je docela zajímavé, protože když máme třeba obálku pro Variety a Kryštof Mucha, nebo Karel Och jedou do Ameriky, mívají na to často velmi pozitivní reakce. U nás je někdy reakce taková jako ne úplně hurá, ale v USA je to odlišné. Totéž, když jedou do Cannes nebo třeba do Berlína.

Aleš Najbrt nejen o karlovarském festivalu. (Video: Expres FM)

Že to prostě ocení.

Stává se to. Ale mám docela dobrý příběh se 47. ročníkem. Logo byla jenom obyčejná 47, helvetikou. Myšleno písmem helvetika na bílé ploše. Poslali jsme tento návrh do zahraničí a oni odpověděli: „Děkujeme, výborně. A teď nám ještě pošlete teda ten návrh.“

Foto: najbrt.cz

Logo, které zmátlo zahraniční časopisy.

Jak reaguješ na kritiku nebo třeba takové to zesměšňování? Pamatuji si aféru při 49. ročníku, kdy lidé z toho dělali prasátko nakreslené jedním tahem. Trápí tě to nějak, nebo tě to spíš baví?

Mě to baví. Jsem rád, že lidi reagují i negativně. Už jsem si na to zvykl. Když to člověk zažije poprvé, tak je vyjukanej, ale když už se s tím setká víckrát, začne to brát pozitivně, že to lidi vůbec zajímá. Mladší kolegové ve studiu z toho samozřejmě občas jsou překvapení. A tak je člověk musí trošku povzbudit, aby to nebrali tak vážně.

Navíc - ono to má vývoj. Když jsi zmínil to prasátko, to tehdy vymyslel Marek Pistora. Reakce nejdřív byly velice negativní. Ale potom, na festivalu, to vzbudilo obrovský ohlas. Lidi stáli fronty na hrnky (hrnky patří ke klasickému merchi festivalu, pozn. red.).

Foto: najbrt.cz

Prasátko?

Na čem teď aktuálně pracuješ, jestli můžeš prozradit? Ať se to Varů týká, nebo netýká?

Takto: karlovarský festival nebo současné Tady Vary jsou fajn. Ale v tu chvíli trošičku spí jiné kulturní zakázky, které děláme. Pokračuje spolupráce s Českou filharmonií, což je mimořádný partner, se kterým spolupracujeme víc než pět let. A teďka dostáváme takové nabídky, na které jsme nebyli úplně zvyklí. Děláme třeba logo na krém na bázi magnesia na různé rány. Nebo logo pro jeden e-shop, který prodává sportovní boty a oblečení. Takové věci.

Takže nová výzva?

Přesně tak. Snažíme se to dělat ne úplně obvyklým způsobem. Přicházejí klienti, kteří už jsou otevření nápadům, nejsou úplně konzervativní, chtějí naopak věci, které jsou ovlivněné tím, co jsme už udělali třeba v kulturní oblasti. Takže se nám ta komerční sféra a kulturní sféra propojují a navzájem se ovlivňují.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované