Hlavní obsah

Čtyři důvody, proč Piráti propadli v kroužkování

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Předseda Ivan Bartoš je jedním ze čtyř Pirátů, kteří se dostali do Poslanecké sněmovny.

Reklama

12. 10. 19:25

Experti rozebírají důvody, které stojí za výpraskem Pirátů na společných kandidátkách se Starosty.

Článek

Utekli snad Pirátům voliči ke Starostům? Nebo úplně zapomněli kroužkovat? Tak se ptají zklamaní pirátští voliči, kteří si nedovedou vysvětlit víkendový volební debakl.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Koalice Pirátů a STAN sice získala 37 poslanců, z toho však jen čtyři jsou Pirátští, zbytek sebrali Starostové. Ve volbách před čtyřmi lety přitom měla Česká pirátská strana 22 poslanců a STAN šest poslanců.

Z dat vyplývá, že voliči Pirátů ke Starostům ve velkém neutíkali, a někteří dokonce i kroužkovali. Za neúspěchem stojí podle výzkumníka Jana Kulveita z Oxfordské univerzity kombinace několika faktorů. Pirátští voliči se nejspíš nechali uchlácholit převahou na kandidátkách. A ty, kteří přece jen kroužkovali, zradil větší výběr.

Důvod 1: Piráti neměli potřebu kroužkovat

Voliči Pirátů sice ve volbách kroužkovali, ale výrazně méně než voliči Starostů. Docent olomoucké univerzity Karel Berka spočítal, že souhrn hlasů byl 33 procent pro Piráty ku 67 procentům u Starostů.

„Není pravdou, že by voliči Pirátů nekroužkovali. V koalici měli cca třetinu preferenčních hlasů. Ne všechny lístky ale byly s kroužky,“ napsal Berka.

Důvody propadu Pirátů podrobně rozebral i výzkumník Kulveit. Podle něj pirátští voliči nekroužkovali častěji, protože byli s podobou kandidátky, kde většinou na prvních příčkách dominovali jejich kandidáti, spokojení.

„Naopak voliči STAN se mohli obávat, že jejich kandidáti se do Sněmovny nedostanou, a podpořili je proto preferenčními hlasy. Mohli mít pocit, že se musí víc snažit,“ vysvětlil Kulveit.

Důvod 2: Voliči nevěděli, jak systém funguje

Kulveit dále upozorňuje, že ne všichni voliči si uvědomili, jak systém kroužkování funguje. Seznam Zprávy na sociálních sítích narazily na řadu lidí, kteří se například domnívali, že pokud nekroužkují nikoho, preferenční hlas automaticky dostávají první čtyři kandidáti.

Řada lidí se také domnívala, že čelo kandidátky má při celkovém úspěchu strany „své jisté“ a že přeskočit třeba lídra není tak snadné.

„Lidé si neuvědomili, že jakémukoliv kandidátovi stačí víc než pět procent preferenčních hlasů k tomu, aby se v tu chvíli výrazně začalo měnit pořadí,“ vysvětlil Kulveit. Lidé podle něj za propadem Pirátů mylně hledají zejména politologické důvody.

„Výsledek neznamená, že by většina voličů koalice chtěla nebo kroužkovala STAN nebo chtěla politiky STAN víc než politiky Pirátů. K současnému výsledku stačilo pouhých zhruba 20 % aktivně kroužkujících voličů koalice, kteří kroužkování vzali systematicky od shora kandidátky a kroužkovali STAN,“ vysvětlil Kulveit.

Podle něj v každém kraji rozhodlo o masivní proměně kandidátky de facto několik tisíc voličů.

Důvod 3: Pirátů bylo na kandidátkách víc

Podle Kulveita Pirátům navíc paradoxně uškodil fakt, že jich bylo na kandidátkách víc než Starostů. Pokud už se tak pirátští voliči rozhodli kroužkovat, rozmělnily se jejich hlasy mezi více lidí.

Zatímco u Starostů se kroužky koncentrovaly mezi menší počet kandidátů. „Jak jsou ty hlasy koncentrované u menšího množství jmen, mají větší váhu. Přednostní hlasy voličů Pirátů se rozprostřely mezi více jmen,“ dodal Kulveit.

Důvod 4: Starostové mají kroužkování v krvi

Voliči Starostů jsou na kroužkování zvyklí – v řadě minulých voleb totiž kandidovali s někým v koalici. Zároveň byli ke kroužkování motivováni různými kampaněmi. Několik dní před volbami strana rozeslala svůj tradiční motivační dopis.

Straníci zároveň zveřejňovali své volební lístky, ve kterých „inspirovali“ k volbě kandidátů za Starosty. Přímé výzvy ke kroužkování přitom byly zakázané v koaliční smlouvě.

Na výsledky mohla mít vliv také iniciativa Zakroužkuj ženu, která vyzývala k volbě političek. A velké množství Starostek se skutečně dostalo do Sněmovny z nevolitelného místa díky kroužkům.

Příkladem je třeba starostka Kunčic pod Ondřejníkem Michaela Šebelová, která se do Sněmovny dostala z nevolitelné 14. pozice. Stejně tak vystřelily třeba i Hana Naiclerová z Prostějova, Eliška Olšáková z Valašských Klobouk, Lucie Potůčková z Mladých Buků, Petra Quittová z Brna-Černovic či starostka Kozolup Michaela Opltová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované