Hlavní obsah

Covid nachystal vládě past: Buď padnou nemocnice, nebo pojišťovny

Foto: David Neff

Kvůli pandemii nemocnice v odkládají operace, zároveň se potýkají s nedostatkem personálu, a měsíčně tak odloží výkony, za které by později od zdravotních pojišťoven měsíčně dostaly 3,2 miliardy korun. Ilustrační snímek je z nemocnice v Mladé Boleslavi.

Reklama

23. 3. 8:10

Vláda poslala Sněmovně plán, jak zachránit nemocnice před výpadkem příjmů vinou pandemie. Tím se však na pokraj krachu dostanou zdravotní pojišťovny.

Článek

Nikdo ve Sněmovně nepochybuje, že se ten zákon musí přijmout.

Kvůli pandemii nemocnice odkládají operace, zároveň se potýkají s nedostatkem personálu, a měsíčně tak odloží výkony, za které by později od zdravotních pojišťoven měsíčně dostaly 3,2 miliardy korun.

Další výpadky očekávaných příjmů hlásí lázně, léčebny dlouhodobě nemocných, rehabilitační ústavy i ambulantní specialisté v čele s fyzioterapeuty.

Epidemie koronaviru „způsobí výrazné ekonomické problémy významné části poskytovatelů zdravotních služeb,“ píše ministr zdravotnictví Jan Blatný, když zdůvodňuje poslancům, jak naléhavě zdravotnictví kompenzační zákon potřebuje.

Má zabránit bezvýchodnému zadlužení a krachům. S jeho pomocí ministr sepíše tzv. kompenzační úhradovou vyhlášku a v ní nařídí zdravotním pojišťovnám, ať výpadky dorovnají.

Návrh kompenzačního zákona poslal ministr Blatný do Sněmovny uprostřed minulého týdne.

Ministr zdravotnictví oprávněně předpokládá, že poslanci zákon odhlasují během několika hodin ve zrychleném režimu v nadcházejícím týdnu. Pokud tak učiní, nemocnice a ústavy krizi ustojí, do finanční pasti se však dostane celý zdravotnický systém.

V boji o zdravotnické peníze nejde jen o částku 3,2 miliardy měsíčně pro nemocnice a další peníze pro jiné ústavy.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich vypočítal, že loni v listopadu stál boj s covidem-19 celkem 4,5 miliardy navíc, z toho na 3,5 miliardy vyšly hospitalizace a na další miliardu testy.

V rozhovoru pro ČTK odhadl, že letos budou nemocnice potřebovat o 6 miliard měsíčně navíc, protože se testování rozjelo v mnohem větší míře a Česko spolu s Dánskem, Rakouskem a ještě třemi miniaturními státy testuje nejvíc v Evropě. Devět miliard pojišťovny zaplatí za očkování, i když samotnou vakcínu dodá bezplatně Ministerstvo zdravotnictví.

Rozpočet zdravotních pojišťoven se postupně mění na cedník. Svědčí o tom fakt, že na vládě čeká na schválení další zákon. Pojišťovnám nařizuje, aby vyplatily pět miliard podnikům za nákup samotestů, které mají jejich zaměstnanci používat až do konce roku.

Efektivita zdravotnického systému se reakcí na epidemii sníží minimálně o deset miliard korun měsíčně. I když se sníží jeho výkon, je zároveň velmi pravděpodobné, že se zároveň během roku vyluxují veškeré rezervy pojišťoven ve výši 60 miliard korun.

Už loni hrozil tuzemskému zdravotnictví deficit, který odvrátilo zvýšení plateb za statní pojištěnce o 20 miliard. Letos stát přidá dalších 50 miliard, a příjmy systému se tak přiblíží 400 miliardám.

Proto se ani po letošním zvýšení plateb o devět procent, které naplánovaly pojišťovny, a dalším zvýšení výdajů za boj s covidem nemusí nutně dostat do schodku. V dalších letech však nejde spoléhat, že stát opět připlatí, ani na to, že zaměstnanci odvedou vyšší pojistné. Proto se zdravotnictví dostane do dluhů už v roce 2022.

„Za tři roky bude chybět 100 miliard,“ předpovídá Pavel Vepřek, který do loňských krajských voleb řídil nemocniční holding Plzeňského kraje.

Rozvrat zdravotnických financí nezačal teprve v časech covidu, ale už v říjnu 2019.

Tehdy se ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chystal podepsat úhradovou vyhlášku, která obsahovala dohodu pojišťoven se zdravotníky, kolik v roce 2020 dostanou za odvedené výkony. Na poslední chvíli však premiér Andrej Babiš Vojtěchovi nařídil, ať vyhlášku změní a přikáže pojišťovnám, ať pošlou nemocnicím patnáct miliard korun navíc na plošné zvýšení platů zdravotnického personálu.

Tím fakticky zlikvidoval samosprávu, která řídila tuzemské zdravotnictví v uplynulých třiceti letech.

Podle stejného modelu nařídil ministr Vojtěch loni v červnu první kompenzační vyhlášku, podle níž pojišťovny platily všem nemocnicím a soukromým ordinacím také za péči, kterou zablokoval covid. Bez ohledu na výpadek péče nepřijde o plánované navýšení příjmů žádná nemocnice ani letos. To zaručí kompenzační vyhláška ministra Blatného.

Podle Pavla Vepřeka hrozí, že tato praxe přežije i v příštích letech. Když pojišťovny nebudou schopny udržet navyklý trend stále vydatnějších penězovodů do nemocnic a ordinací, jejich provozovatelé se logicky opět obrátí na vládu. To by znamenalo definitivní návrat ke státnímu zdravotnictví, které platí špitály i ambulance bez ohledu na jejich výkon, pouze v reakci na požadavky nejvlivnějších lobbistů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované