Hlavní obsah

Kvůli karanténě klesla spotřeba tepla, ve veřejných budovách až o desetinu

Foto: Shutterstock.com

Na spotřebě se projevilo uzavírání kvůli koronaviru. Během poslední topné sezony klesla v Česku spotřeba dálkového tepla zejména v podnicích a veřejných budovách. Ilustrační fotografie.

Reklama

9. 11. 2020 18:54

Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání podniků, škol a obchodů vliv i na spotřebu tepla. Ta se mohla snížit až o desetinu. Covid omezil spotřebu hlavně v průmyslu. V domácnostech klesla jen minimálně.

Článek

Zavření některých továren a veřejných budov během jarní karantény způsobilo, že se snížila spotřeba tepla. U služeb, školství a průmyslu až o deset procent.

Dohromady spotřebuje průmysl, školství a zdravotnictví více než polovinu celkového tepla, které kromě tepláren může pocházet i z vlastních menších zdrojů vytápění. Největším spotřebitelem tepla jsou podle analýzy projektu Evropa v datech domácnosti. K vytápění totiž využívají 42 procent celkové energie. Česko je ve spotřebě dálkového tepla deváté v Evropě, za ním figuruje Slovensko a země z oblasti Baltského moře.

Na spotřebě se projevilo uzavírání kvůli koronaviru. Během poslední topné sezony klesla v Česku spotřeba dálkového tepla zejména v podnicích a veřejných budovách. Odběr z tepláren, které prostřednictvím sítě centrálního vytápění zásobují především domácnosti, se snížil nanejvýš o jednotky procent. U těch, které dodávají významný objem tepla pro průmysl, obchodní centra či školy, se ale dodávka snížila až o desetinu loňského odběru.

V zimě ve spotřebě vedou domácnosti, které ročně spotřebují tepla nejvíce. Vloni se na celkové spotřebě podílely ze 42 procent. „Svou spotřebou dálkového tepla se české domácnosti řadí v evropském srovnání do první desítky, loni se umístily na deváté příčce. Více tepla v přepočtu na domácnost potřebují země okolo Baltského moře, o něco více než Češi vytápějí ještě Slováci. Těsně za Českem se na desátém místě nachází Rakousko,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Naopak v létě se strany obrátí a na spotřebě se nejvíce podílí průmysl a podniky. Spotřebovávají přes 45 procent tepla, nejvíce ve Středočeském kraji kvůli vysokému počtu podniků.

Z údajů ČSÚ vyplývá, že více než třetina českých domácností využívá centralizované sítě, podobný počet jich topí zemním plynem. 16 procent pak topí pevnými palivy.

Napříč Evropou se podíl jednotlivých zdrojů na výrobě tepla liší. V Česku stále vedou fosilní paliva. „Výroba tepla je v České republice stále silně závislá na spalování uhlí. V roce 2019 se na celkové výrobě tepla hnědé a černé uhlí podílelo z 66 procent, obnovitelné zdroje přispívaly 16 procent,“ uvedl analytik České spořitelny Radek Novák. Pevnými fosilními palivy nejvíce vytápějí také v Polsku a Německu.

Klimatické cíle a snižování emisí na teplárenské společnosti stále více tlačí, aby od uhlí přešly k plynu, biomase či odpadům. „Pomoci by jim k tomu měly desítky miliard korun z evropského Modernizačního fondu,“ dodává Novák. Přechodu na čistší paliva mohou také pomoct modernizace tepláren a přechod na čistší paliva. Například na Islandu se využití obnovitelných zdrojů na výrobě tepla podílí 97 procenty, zejména díky geotermální energii.

Životnímu prostředí prospívá i snižování spotřeby. Vytápění a chlazení budov totiž v Evropě každoročně spotřebuje největší díl energie. „Od roku 1990 v Česku klesla roční spotřeba tepla ze 45 na 15 gigajoulů, tedy na třetinu,“ uvádí výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Napomoct může i takzvaná kogenerace neboli kombinovaná výroba elektřiny a tepla, v níž patří Česko do první desítky zemí Evropské unie, kde se tímto způsobem vyrobí nejvíce tepla.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované