Hlavní obsah

Čtyři z deseti Čechů zanedbávají prevenci rakoviny, škodí si kouřením i obezitou

Foto: Profimedia.cz

Nádorová onemocnění zůstávají druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku (ilustrační foto).

Reklama

11. 9. 16:56

V prevenci některých onkologických onemocnění je Česko na špici, v jiných naopak pokulhává. Na vině je i neochota lidí přijít na vyšetření, vyplývá to ze zprávy mezinárodního Indexu připravenosti na léčbu rakoviny.

Článek

Přestože se během pandemie covidu-19 nevěnovala nádorovým onemocněním tak velká pozornost veřejnosti, zůstávají druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku.

Na jaké úrovni je onkologická péče v Česku a jak si stojí v mezinárodním srovnání, hodnotí pomocí 45 ukazatelů aktuální Index připravenosti na léčbu rakoviny. Výslednou zprávu mají Seznam Zprávy k dispozici.

Jednou z oblastí, které se index věnuje, je screening a včasný záchyt onemocnění. Podle analýzy je v Česku na špičkové úrovni. Kladně hodnotí třeba to, že lidé mají v rámci základní zdravotní péče dostupné služby, jako je mamografické vyšetření, test na okultní krvácení do stolice či screening kolorektálního karcinomu (vyšetřením nebo pomocí kolonoskopie, pozn. red.).

Podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se dostupnost této péče projevuje. „Dnes zachycujeme více nádorů, přičemž počáteční klinická stádia umíme léčit a pokročilejší stádia zpomalit, takže dokážeme zlepšit kvalitu života a prodloužit jeho délku. Aktivně vybízíme pacienty, aby se účastnili screeningových programů, spolupracujeme s praktickými lékaři a výsledky pravidelně vyhodnocujeme, abychom zjistili, zda programy mají u těchto diagnóz dopad na prevalenci a výsledky léčby,“ uvedla lékařka.

Kladné hodnocení index zmiňuje i pokud jde o národní očkovací program proti lidskému papilomaviru (HPV). Odborníci nicméně v poslední době upozorňují na pokles zájmu o toto očkování.

„Vakcinace proti HPV má bohužel klesající tendenci. Před deseti roky jsme dosahovali 75% proočkovanosti mezi třináctiletými, zatímco dnes je to 60 %. Rádi bychom ale měli alespoň 80 %. Organizujeme osvětové kampaně, ovšem existuje tady spousta dezinformací o různých vedlejších účincích, jako je například autismus, které musíme vysvětlovat a vyvracet,“ komentovala výsledky indexu Veronika Cibulová, tajemnice pacientské organizace Veronica.

Není to ale jen klesající ochota očkovat se proti nádorovému onemocnění, kterému se dá vakcínou předejít. Někteří lidé se vyhýbají i běžným preventivním vyšetřením. „Máme velmi dobře zorganizovaný screening tří typů karcinomu – prsu, děložního hrdla a kolorektálního. To funguje velmi dobře, ale je tady stále skupina asi 40 procent lidí, kteří nepřijdou,“ dodala Cibulová.

Zhoubná obezita a tabák

Přestože v celkovém hodnocení indexu vychází Česko v rámci mezinárodního srovnání nadprůměrně dobře, může se do budoucna potýkat s velkým nárůstem onkologicky nemocných. Ovlivnit ho totiž mohou rizikové faktory, které si země zatím nedokáže ohlídat.

Česko má například velký počet kuřáků tabáku. Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že v roce 2019 bylo v populaci 25 procent kuřáků starších 15 let. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) navíc loni během pandemie covidu-19 stoupla spotřeba alkoholu. Výzkumníci na základě dat z dotazníkového šetření odhadují, že průměrně každý člověk loni zkonzumoval osm litrů čistého alkoholu, což je meziročně o 0,3 procenta více. Pokud by se nezahrnovali abstinenti, vychází to na 9,5 litru čistého alkoholu na osobu za rok.

Mortalita a incidence

Poměr mortality a incidence (M:I) je ukazatel, který se používá k hodnocení celkové účinnosti boje proti nádorovým onemocněním. Země, která má při stejné onkologické zátěži nižší počet úmrtí, má tento poměr nižší, tj. pravděpodobně uplatňuje úspěšnější onkologický program. V Česku je poměr M:I pod průměrem deseti hodnocených zemí (přičemž čím je poměr nižší, tím lépe) a pohybuje se na podobné úrovni jako ve Francii, Německu a Španělsku. Dalším důležitým ukazatelem úspěšnosti jsou údaje o přežití. Přestože rozdíl mezi Českem a bohatšími evropskými zeměmi v míře pětiletého přežití není propastný, stále je co dohánět. Zatímco u karcinomu prsu je rozdíl malý, u karcinomu prostaty a tlustého střeva jsou nůžky rozevřenější.

Relativně vysoká je rovněž nedostatečná pohybová aktivita (31,1 % populace), byť horší situace je podle indexu v Itálii, Německu, Rumunsku a Velké Británii. Dalším významným rizikovým faktorem je obezita, která postihuje 28,5 % dospělých. Také v tomto aspektu je Česko mezi deseti hodnocenými evropskými státy druhé nejhorší – za Velkou Británií. Podpoře zdravého životního stylu je proto podle odborníků třeba věnovat větší pozornost.

Index of Cancer Preparedness ve spolupráci se skupinou Sotio vypracovala analytická společnost The Economist Intelligence Unit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované