Hlavní obsah

Čunkodomky v Chanově. Agentura se kvůli nim odvrátila od Mostu

Foto: Profimedia.cz

Mostecké sídliště Chanov.

Reklama

31. 3. 2020 16:11

Agentura pro sociální začleňování odstoupila od další spolupráce s Mostem. Důvodem je záměr města postavit na sídlišti Chanov, obývaném hlavně Romy, modulové bydlení.

Článek

Paneláky na sídlišti Chanov jejich obyvatelé podle informací na radničním webu postupně devastují. Město nejprve investovalo do oprav, poté několik zcela zničených dalo zbourat. Vystavět chce nechat na tomto sídlišti modulové domky. Sídliště Chanov, které vzniklo na konci 80. let, by se mělo podle plánu vedení města postupně proměnit. „Nejsme rozhodnuti tuto lokalitu demolovat, ale některé domy nejsou v dobré kondici. Pokud by se nám osvědčilo kontejnerové bydlení, šli bychom touto cestou,“ uvedl už dříve mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST).

Foto: město Most

Vsetínské čunkodomky jsou inspirací pro Most.

Jak upozornil portál Romea.cz, dnes již bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ve své zprávě připravovanou výstavbu čunkodomků, jak se kontejnerovému bydlení přezdívá, zkritizovala. „Dospěla jsem k závěru, že výstavba modulového bydlení na sídlišti Chanov ve svém důsledku posílí segregaci romských obyvatel Chanova a představuje diskriminaci v oblasti bydlení z důvodu etnického původu,“ konstatovala.

Šabatová doporučovala odstoupení od plánované výstavby. „Aby statutární město Most předešlo utvrzení a prohloubení segregace obyvatel Chanova a nenaplnilo svým jednáním znaky zakázané diskriminace, doporučuji městu, aby upustilo od záměru výstavby modulového bydlení,“ cituje ji Romea.cz.

Foto: město Most

Mostečtí radní byli podle svých slov příjemně překvapení kvalitou kontejnerového bydlení.

S čunkodomky přišel v roce 2006 Vsetín. Začal v lokalitě Poschlá stavět kontejnerové domy pro Romy, kteří bydleli v chátrajícím domě v centru a neplatili nájemné. Dnešní hejtman Zlínského kraje a tehdejší vsetínský starosta Jiří Čunek si řešení pochvaloval a doporučoval je ostatním. „Dokonce existují eurofondy, které mohou obce využít a které nás skutečně mohou posunout k podstatně vyšší kvalitě řešení, než jak jsme to udělali ve Vsetíně,“ uvedl.

Samotní Romové ovšem bydlení v kontejnerových domech kritizovali. Stěžovali si na vysoké nájmy a nízkou kvalitu a hygienu bydlení.

Mostecký primátor Jan Paparega se vloni zúčastnil exkurze právě do Vsetína. Jak poté informoval mostecký zpravodaj, systém fungování lokality Poschlá, který je založený na krátkodobém prodlužování nájemních smluv na tři měsíce až půl roku, se mu líbil. Prodloužení nájmu je navázáno na neexistenci dluhů na nájmu a službách. „Protože se tento systém jeví jako efektivní – v Poschlé totiž téměř neexistují dluhy, budeme se zabývat jeho zavedením i v Chanově,“ uvedl v článku Paparega.

Foto: město Most

Podle bojovníků proti sociálnímu vyloučení by modulové bydlení vedlo k další segregaci Romů.

V Poschlé stojí dva domy s 36 byty, žije tam zhruba dvě stě lidí. Nájemné činí 74 korun za metr čtvereční, z čehož se platí také údržba lokality. „Z pohledu správy a údržby domů lze konstatovat, že i po 12 letech je udržován původní standard bydlení. Trochu nás překvapily vyšší náklady na údržbu bytů než v Chanově, které jsou ale bez problémů pokryty vyšším nájemným, to je zhruba dvojnásobné proti nájemnému v Mostě, a přesto tam nevznikají dluhy,“ konstatoval v radničním zpravodaji František Svoboda, vedoucí odboru městského majetku mosteckého magistrátu.

„Byli jsme všichni mile překvapeni komfortem a čistotou takzvaného kontejnerového bydlení. Mluvili jsme i s několika obyvateli a ti si život v Poschlé chválili. Tamní obyvatelé mají rozhodně lepší podmínky pro život, než které nabízejí bytové jednotky v panelácích v Chanově. Eliminací společných částí domů je snazší udržet pořádek a čistotu. Zkušenosti, které jsme nasbírali ve Vsetíně, využijeme při rozhodování o další budoucnosti mosteckého sídliště Chanov,“ dodal Paparega.

Anna Šabatová měla na věc jiný pohled. „Namísto plánované výstavby modulového bydlení doporučuji vytvořit plán postupného útlumu sídliště Chanov s cílem přestěhování zdejších obyvatel z Chanova do standardních bytů mimo segregované lokality,“ podotkla.

Podobně jako Agentura pro sociální začleňování se klonila k postupnému útlumu sídliště.

Foto: město Most

Anna Šabatová chtěla místo stavění čunkodomků přestěhovat obyvatele Chanova do standardních bytů.

Jak v úterý uvedla agentura ČTK, město Most spolupracovalo s Agenturou pro sociální začleňování od roku 2008. Vznikl strategický plán sociálního začleňování města na období 2017-2019 a místní plán inkluze na stejnou dobu. Na základě těchto dokumentů město a neziskové organizace mohly čerpat dotace z evropských operačních programů v celkové výši 133 milionů korun.

„Realizace projektů vytvořených v rámci výše uvedené spolupráce se jejím ukončením neohrozí, až na výjimku tří projektů financovaných z operačního programu Vývoj, věda a vzdělávání v souhrnné hodnotě 43,8 milionu korun,“ uvedla náměstkyně primátora Markéta Stará (ProMOST). Jsou to projekty, které se ještě nerealizovaly.

V projektu nazvaném Prevence školního neúspěchu ZŠ v Mostě počítaly základní školy s personálním posílením, vybavením škol, úhradou vzdělávacích aktivit. „Tyto peníze budou v nejbližším období školám chybět. Samozřejmě i aktivity ostatních projektů nemáme čím nahradit a v procesu sociálního začleňování o jejich přínos jednoznačně přijdeme,“ dodala Stará.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované