Hlavní obsah

Další objev potvrzuje, že rizikovost koronaviru závisí na krevní skupině

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Lidé s krevní skupinou 0 jsou méně náchylní k nákaze koronavirem, tvrdí experti z biotechnologické společnosti 23andMe, Inc.

Článek

Vědci specializující se na genetiku našli podle agentury Bloomberg souvislost mezi genem určujícím krevní skupinu a náchylností k nakažení se nemocí covid-19. Vyplývá to z předběžných výsledků analýzy, která zkoumala data 750 000 lidí.

Pravděpodobnost nakažení se koronavirem lidí s krevní skupinou 0 je podle vědců nižší o zhruba desetinu až pětinu (9-18%). U ostatních krevních skupin v tomto ohledu vědci žádné výkyvy neobjevili. Analýza brala v potaz i ostatní faktory, které ovlivňují citlivost organismu k nákaze covidem-19, jako je věk, pravděpodobnost kontaktu s nakaženými u zdravotníků a podobně.

Výsledky jsou proto slovy autorů výzkumu „přesvědčivé“. I přesto nicméně skupina odborníků připouští, že pro definitivní potvrzení souvislostí genetiky a náchylnosti k nemoci ani tak velký vzorek, s jakým operovali, úplně nestačí a čeká je ještě spousta práce.

Krevní skupina A zvyšuje riziko těžkého průběhu

Spojitost krevní skupiny a koronaviru potvrdilo už vícero studií. Například ty, které se nezaměřovaly na riziko nákazy, ale vážného průběhu.

Minulý týden vyšla studie založená na výzkumu 1600 pacientů z Itálie a Španělska, kterým koronavirus způsobil vážné respirační potíže. Vědci spočítali, že mít krevní skupinu A zvyšuje pravděpodobnost potřeby napojení na ventilátor o celých 50 %. Agentura Bloomberg dále odkazuje na starší studii čínských výzkumníků, která došla k podobným závěrům.

Společnost 23andMe se do obří studie role genetiky v reakci lidského organismu na virus SARS-CoV-2 pustila v dubnu. Zmiňovanými výsledky práce neskončí, v plánu je prozkoumat data milionů profilů v DNA databázích. Cílem velkého výzkumu je ověřit, zda se v genetice skrývá část odpovědi na otázku, proč je pro některé lidi koronavirus nebezpečný a pro jiné nikoliv.

Předběžné výsledky naznačují, že genetika se skutečně přidá k mnoha dalším faktorům, jako je věk, dřívější choroby či obezita. Tedy k predispozicím, které rozhodují o tom, zda organismus přejde nemoc jako běžnou rýmu, nebo bude čelit vážné, potažmo smrtící hrozbě.

Reklama

Doporučované