Hlavní obsah

Téma policejního násilí zažívá „comeback“. A nejde jen o George Floyda

Foto: Profimedia.cz

Protesty připomínají další jména těch, kteří přišli o život rukou policisty.

Reklama

9. 6. 16:39

Jedenáctkrát říkal policistovi, který ho zatýkal a držel pod krkem, že nemůže dýchat. Zákrok navíc natočil kolemjdoucí. Smrt Erica Garnera patří mezi řadu případů, které naštvaly demonstranty a vyvolaly současnou vlnu protestů.

Článek

Video, na kterém policista Derek Chauvin klečí na krku Georgi Floydovi a udusí ho, obletělo svět. „Díky“ němu se na mnoha místech planety schází lidé a kritizují zakořeněný rasismus ve společnosti. Ve Spojených státech jde ale o systémový problém. Příběhy lidí tmavé pleti, kteří se stali oběťmi policejního násilí, jsou v americkém mediálním prostoru relativně běžné.

Před rokem se novináři z VOXu zamýšleli nad tím, jestli Amerika stále „slyší“ příběhy policejního násilí a rasismu, jestli téma v očích Američanů už nevybledlo. Šlo konkrétně o vývoj ve dvou případech policejní brutality, kdy zemřeli Eric Garner v roce 2014 a Sandra Blandová v roce 2015.

Eric Garner

Před šesti lety se udál velmi podobný příběh tomu, který se aktuálně skloňuje s případem George Floyda. Newyorský policista Daniel Pantaleo udusil Erica Garnera během jeho zatýkání. „Nemůžu dýchat,“ zopakoval Garner dohromady jedenáctkrát, když ho policista držel pod krkem. Proč ho policie zatýkala? Protože byl podezřelý z toho, že prodává cigarety, po jedné, bez kolku.

V roce 2014 k stíhání strážníka nedošlo. Rok poté ale podle mimosoudního nařízení musel Pantaleo vyplatit Garnerovu rodinu téměř šesti miliony dolarů. Z práce ho vyhodili před rokem, pět let po Garnerově smrti. K vyhazovu ale vedla dlouhá cesta, během níž se na veřejnost dostala i komunikace zevnitř disciplinárního řízení, kdy jiný policista psal o Garnerově smrti jako „o maličkosti“.

Stejně jako u Floyda, i Garnerova smrt byla zvěčněna na videu. Věta „Nemůžu dýchat“ se stala heslem aktivistů, přenesena byla i do aktuálních protestů. Protestovalo se v padesáti různých městech po celých Spojených státech. Další vývoj v případu už ale nevzbudil takovou mediální pozornost ani aktivitu demonstrantů.

Sandra Blandová

Osmadvacetiletou Sandru Blandovou nalezli strážníci oběšenou v cele předběžného zadržení v Texasu v roce 2015. Tam ji zavřeli poté, co se Blandová dopustila dopravního přestupku. Při zatýkání ji ale obvinili i z útoku na veřejného činitele.

I z tohoto případu existuje video. Policista Brian Encinia na něm Blandovou násilně tahá z auta. Záběry pořídila sama Sandra Blandová. Video však na veřejnost vyšlo až v roce 2019. Policistu Encinia ještě před tím obžalovali z toho, že křivě svědčil o okolnostech zadržení Sandry Blandové. V roce 2017 ho však soud omilostnil, pod podmínkou, že nebude vykonávat policejní práci.

S Trumpem přišel útlum pozornosti

Ani vývoj případu Sandry Blandové neměl tak velkou pozornost médií a veřejnosti. Ve srovnání s velkými demonstracemi mezi roky 2014-2016 se v minulém roce žádnému z příběhů nedostalo tolik pozornosti. Přesto právě až od roku 2015 začala vznikat unikátní databáze novinářů z listu The Washington Post. Projekt Fatal Force zaznamenával případy policejního násilí a brutality. Každoročně našli více než tisíc mrtvých při policejní střelbě.

Většina z těchto úmrtí se týkala lidí tmavé pleti. A zdaleka ne všechny se dostaly na přední strany celostátních deníků. Přestože dva poslední roky Obamovy administrativy agendu deníků tvořilo právě policejní násilí. S Trumpovým nástupem následovala změna. Američtí reportéři tomu tématu věnovali i několik názorových článků, ve kterých zmiňovali, že téma vymizelo především z politiky.

S aktuálními protesty se připomíná, že George Floyd není zdaleka jediným, kvůli kterému se demonstruje. Stal se spíše symbolem a „přeteklým pohárem trpělivosti“.

Miles Hall

Třiadvacetiletého Milese Halla zastřelila policie v červnu minulého roku. Jeho matka zavolala policii poté, co se Hall v psychickém záchvatu začal chovat násilně. Na jeho zdravotní problémy matka upozornila. K policistům se choval agresivně, neměl ale střelnou zbraň.

Rodina Milese Halla na podzim podala oficiální trestní oznámení. Argumentují tím, že agresivního neozbrojeného Halla mohli uklidnit taserem nebo jinými prostředky, ne rovnou střelbou, a to fatálního rázu. „Policii jsme tehdy zavolat museli, neměli jsme žádnou jinou možnost,“ řekli rodiče třiadvacetiletého Milese novinářům.

Breonna Taylorová

Jméno, které se začalo skloňovat až v průběhu protestů za spravedlnost v případě George Floyda. A to především proto, že se měla Breonna Taylorová minulý pátek dožít sedmadvaceti let. V březnu letošního roku však zemřela při zásahu policie přímo ve svém bytě. Podle jejích informací měla mít Breonna v bytě drogy, razii udělali policisté těsně po půlnoci, a to tzv. bez zaklepání, což jim v některých případech zákon umožňuje.

V bytě byl s Breonnou její přítel Kenneth, který je legálním držitelem zbraně. Měl ji v ruce i ve chvíli, kdy zaslechli, že někdo násilně prokopl dveře bytu. Mysleli si, že dochází k loupeži. Policisté ale během zásahu zastřelili Breonnu, sedmi zásahy. Záhy se zjistilo, že měli špatnou adresu, v bytě nenašli žádné drogy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené