Hlavní obsah

Dánsko odsune nechtěné cizince na ostrov v Baltském moři. Parlament na to schválil peníze

20. 12. 2018

Na dánském ostrově vznikne centrum pro nechtěné cizince. (Video: Zuzana Lachnitová, Reuters)

Ostrov by měl přijmout cizince s trestní minulostí, kteří nemohou být vyhoštěni do svých domovských zemí.

Článek

Dánský parlament schválil rozpočet pro plán umístit na odlehlý neobydlený ostrov cizince, kteří si v Dánsku po spáchání zločinu odpykali trest, ale nemohou být z různých důvodů vyhoštěni do své domovské země.

Zákonodárný sbor tak rozhodl navzdory kritice plánu ze strany OSN i dánské opozice, informovala agentura Reuters.

Dánsko v posledních letech zaujímá čím dál tvrdší postoj k imigraci. Parlament schválil finance na zřízení deportačního centra na ostrově Lindholm, který má rozlohu pouhých sedmi hektarů. Ostrov byl dosud veřejnosti nepřístupný a byl využíván pro výzkum virů, které způsobují takové choroby, jako je nemoc šílených krav či prasečí mor.

Od roku 2021 by tam mělo pobývat až 100 cizinců, kteří po odpykání trestu nemohou být vypovězeni do země svého původu například proto, že jim tam hrozí mučení či poprava.

Dánský ministr financí Kristian Jensen už dříve zdůraznil, že cizinci nebudou na ostrově vězněni. „Na ostrov bude jezdit trajekt, ale nebude fungovat po celých 24 hodin. Noci budou muset cizinci trávit v deportačním centru. Tímto způsobem je budeme snáz moci sledovat,“ řekl. „V současnosti jsme totiž často svědkem toho, že někteří cizinci, kteří byli odsouzeni k deportaci, dál v zemi páchají zločiny a my nemáme způsob, jak je monitorovat,“ dodal Jensen.

Rozhodnutí o umístění cizinců čekajících na deportaci je výsledkem kompromisní dohody, kterou uzavřela dánská konzervativní vládní koalice s protiimigrační Dánskou lidovou stranou při jednání o rozpočtu na rok 2019. Ten poslanci schválili. Deportační centrum na ostrově Lindholm má vyjít na 759 milionů dánských korun (2,6 miliardy Kč).

Ve středu vyjádřila vážné obavy ohledně umísťování odsouzených cizinců na opuštěný ostrov vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rozhodnutí ostře kritizovali také dánští opoziční politici. Vůdce Liberální strany Venstre (RV) Morten Östergaard prohlásil, že ostrovní zařízení je pouhým „symbolickým“ gestem, které neřeší problémy země se zločinností a imigrací.

Protiimigrační Dánská lidová strana ke zmíněnému plánu zveřejnila nedávno na svém twitterovém účtu animované video, na němž je vidět loď, jak za nepříznivého počasí veze muže tmavé pleti v tradičním muslimském oděvu na opuštěný ostrov, kde je dotyčný následně vysazen.

Dánsko zpřísňuje protiimigrační opatření od migrační vlny z roku 2015. Minulý týden například přijalo zákon, který nařizuje rodičům z problémových čtvrtí posílat všechny své potomky starší jednoho roku do zařízení poskytujících péči o děti. Nařízení, které se týká 43 čtvrtí a které již vyvolalo ostrou kritiku, vejde v platnost 1. července 2019.

„Existuje riziko, že když některé z těchto dětí začne chodit do školy, bude až o dva roky pozadu oproti ostatním,” řekla dánské tiskové agentuře ministryně sociálních věcí Mai Mercadová. „Chceme podpořit jazykový rozvoj těchto dětí a pomoci jim připravit se na školu,“ dodala.

Většinu problémových čtvrtí obývají z velké části imigranti, je tam vysoká nezaměstnanost, vysoká zločinnost, nízká úroveň vzdělání a nízké příjmy.

Doporučujeme