Hlavní obsah

Darujte krev i v čase epidemie, vyzývají nemocnice

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Dárci krve jsou potřeba i v době epidemie. Těžké operace a porody vyžadující transfuzi nepočkají.

Reklama

27. 3. 2020 11:15

I přes svůj omezený provoz potřebují české nemocnice stále krev od dárců. Darovat krev je možné i v době epidemie, nemocnice pouze zpřísňují podmínky. A řeší také, na jak dlouho vyřadit dárce, kteří koronavirem onemocní.

Článek

České nemocnice utlumují provoz většiny svých oddělení a soustředí se jen na akutní případy a na možný přetlak pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19. Kvůli akutním operacím či náročným porodům však stále potřebují darovanou krev. Dárce proto prosí, aby i během epidemie chodili dál. Lidé ale musí v době epidemie počítat s přísnějšími opatřeními. Dobrou zprávou pro ně však je, že i když koronavirovou nemoc prodělají, nevyřadí je to z dárcovství navždy.

Podle orientačního průzkumu, který si koncem týdne nechala udělat Společnost pro transfuzní lékařství (STL), má většina oslovených nemocnic transfuzních přípravků na skladě dostatek. „Případný úbytek dárců krve je zpravidla kompenzován výrazným snížením spotřeby transfuzních přípravků,“ říká předseda STL a primář oddělení hematologie Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miloš Bohoněk.

Řada nemocnic podle něj dočasně zrušila takzvaný plasmaferetický program, tedy odběry pouze plasmy, a část dárců plasmy převádí na darování krve. „V České republice je poměrně bohatý komerční plasmaferetický program, takže věřím, že v případě nouze, která v tuto chvíli není, bychom byli schopni tyto pacienty využít. Zkušenost s tím máme už u nás v nemocnici, kde jsme sice plasmaferetický program nezrušili, ale část dárců jsme převedli na darování krve, a funguje to,“ říká.

Odběry plazmy na březen a duben zrušili například ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Dárci plné krve však stále chodí v dostatečném počtu. Podle primáře tamního transfuzního oddělení Víta Řeháčka je to dáno disciplinovanými dárci, kteří umějí dobře pracovat s elektronickým objednávacím systémem, na který hradecká nemocnice před několika lety přešla. „Dárci s námi komunikují, ptají se. Jsou zvyklí, že všechny informace máme přehledně na webu. Reagují na naše potřeby, které se denně mění, a přihlašují se k odběrům,“ popisuje Řeháček. Dárci v hradecké fakultní nemocnici pravidelně vyplňují aktuální dotazník, pro vstup do budovy fasují dezinfikované pantofle a před odběrem si také musí důkladně umýt ruce.

Nyní k tomu přibyla i další opatření, kdy každému, kdo do budovy vstupuje, zdravotníci změří teplotu. Dárce rovněž čeká ještě dodatečný dotazník týkající se jejich zdravotního stavu, co do příznaků respiračních onemocnění a také cestování do zahraničí v uplynulých čtyřech týdnech. Před epidemií bylo možné darovat krev ihned po návratu z bezpečných evropských zemí, nyní má každý, kdo přicestoval z jakékoliv země světa, stopku na 28 dnů.

Zvýšená opatření na transfuzním oddělení jsou podle Víta Řeháčka zavedena kvůli ochraně zdravotníků i samotných dárců. „Přenos koronaviru transfuzí je vzhledem ke způsobu jeho šíření kapénkovou infekcí velmi málo pravděpodobný, dosud nebyl prokázán, proto není stanovena povinnost testovat odebranou krev na přítomnost koronaviru, obdobně tomu bylo při epidemii SARS a MERS,“ dodává. Mnoho pravidelných dárců se obává, že je onemocnění COVID-19 může už navždy vyřadit ze systému dárcovství, jako je tomu u některých závažných nemocí. Po prodělání některých nemocí, například žloutenky B a C, syfilis či některých tropických chorob, lidé už nikdy dávat krev nemohou.

U koronaviru však podle hradeckého primáře Řeháčka nebude nutné tak přísné opatření. Podmínky, za jakých bude možné se po prodělání onemocnění COVID-19 k dárcovství vrátit, však nemocnice zatím nespecifikovaly. „Interval po prodělání choroby teprve stanovujeme, zatím to není celostátně vyřešené. Budou to ale zhruba 3 měsíce poté, co nakaženému vyjdou dva testy po sobě negativní,“ dodává primář hradeckého transfuzního oddělení.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované