Hlavní obsah

Deník Miloše Čermáka: Proč byl rok 1969 tak super. I když se do vesmíru už asi nepodívám

20. 7. 2019
Foto: Miloš Čermák , Seznam.cz

Kde jste byli vy, pokud jste byli na světě? Další díl Deníku Miloše Čermáka.

„Kde jste byli před 49 lety, když Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci?” zeptala se loni v létě na Twitteru jedna Američanka. Klasická otázka, kterou při podobných výročích vždy klademe. Kde jsme byli? Co jsme dělali?

Článek

„Já byl na Měsíci,” odpověděl suše Buzz Aldrin, a – aspoň z mého pohledu – nejvtipnější tweet v historii byl na světě.

Kde jste byli vy, pokud jste byli na světě?

Já ano, ale neposloužím ani vtipem, ani vzpomínkami. Byl mi necelý rok a podle rodičů jsem nejspíš okamžik „malého kroku pro člověka” strávil svou tehdejší oblíbenou činností. Ležel jsem v postýlce a buď spal, nebo řval, nebo se soustředěně díval na svůj oblíbený obraz na stěně. Byla to reprodukce jakéhosi italského mistra ze 17. století a byla na ní plachetnice vydávající se z přístavu kamsi na cestu.

HLASUJTE: Chtěli jste být jako dítě kosmonautem?
ANO
52 %
NE
48 %
Celkem hlasovalo 458 čtenářů.

Celkem případné, dochází mě vlastně až teď, když to píšu. Rok 1969 je trochu ve stínu slavnějšího roku 1968. Ten se – kromě mého narození – vyznačoval bouřlivými společenskými událostmi a mimo jiné i koncem československého snu o svobodě.

Události, které změnily svět

Ale mně se zdál vždycky nějak významnější rok 1969. Nejen proto, že zmíněný sen o svobodě definitivně a neúprosně skončil až v tomhle roce. Především se však staly dvě události, které změnily budoucnost. Nebo minimálně tu změnu symbolizují.

Jednu sledovaly stamilióny lidí v přímém přenosu, a ano, Buzz Aldrin byl na Měsíci a svůj první malý krok tam učinil Neil Armstrong.

O druhé nikdo nevěděl, tedy skoro nikdo, a ani vědět nemohl. Odehrálo se to před půlnocí jednoho říjnového dne. Poprvé se propojily čtyři velké počítače na čtyřech univerzitních pracovištích. Tři byla v Kalifornii a jedno v Utahu. Spojení se povedlo, byť se po chvíli přerušilo. A my můžeme říct, s jistou formou nadsázky, že se narodil Internet. Když jsem loni v prosinci dělal rozhovor s Johnem Scullym, jedním z lidí, kteří byli u toho, řekl mi: „Byla to taková nedůležitá, skoro bych řekl bezvýznamná epizoda. Zapsali jsme ji do sešitu a šli spát.”

Budoucnost, která se změnila v současnost

Dobytí Měsíce nás fascinovalo a naplnilo lidstvo pýchou. Dodnes naplňuje. Když vidím fotky nebo záběry lidí ve skafandrech, jak poskakují kolem měsíčního modulu, mám husí kůži.

Ale jak často říkám, byl to Internet, který ve skutečnosti změnil svět. Zásadně a nevratně. Ale museli jsme si na to ještě dvacet let počkat, na nástup webu, který počítačům a drátům, jež je spojovaly, vdechl „duši”.

Nic z toho jsem v desetiletí po roce 1969 samozřejmě netušil. A jak rovněž často říkám, coby milovník sci-fi jsem si byl jistý, že se během svého života do vesmíru podívám. Ale kdybyste se mě zeptali, jestli věřím, že někdy budu používat videotelefon, rovněž často rekvizitu sci-fi příběhů, poklepu si na čelo. To se mi zdálo jako příliš vzdálená budoucnost!

Výlet do vesmíru

A vida, dnes jsou videorozhovory nudnou a nepříliš využívanou funkcí každého mobilního telefonu. A výlet do vesmíru? Všechny naděje jsem ještě nevzdal, držím palce Elonu Muskovi, Jeffu Bezosovi i Richardu Bransonovi… Ale nechci si lhát do kapsy, jak se říká. Moc reálně to nevidím.

Do deseti let jsem hrozně chtěl být kosmonaut. Na stěně v dětském pokoji jsem měl plakát, který k nějakému výročí letu Apolla 11 vydala americká ambasáda v Praze a nějakým způsobem ho mí rodiče získali. V deseti jsem ten sen vzdal. To když na oběžnou dráhu vyvezli Rusové Vladimíra Remka. Jednak se mi moc nelíbil a pak v jednom rozhovoru v Sedmičce pionýrů prohlásil, že jednou z podmínek, aby se člověk mohl stát kosmonautem, je výška pod 172 centimetrů. To jsem měřil už v deseti.

Takže smůla.

Rok 1969 byl zajímavý i z řady jiných důvodů. Na klávesnicích počítačů se poprvé objevila klávesa Delete, vznikla slova ageismus a homofobie a pro žvýkačku se v angličtině začalo používat slovo „bubble gum”.

Beatles se vyfotografovali na přechodu v ulici Abbey Road a John Lennon si vzal Yoko Ono. Rolling Stones měli v Hyde Parku koncert pro 200 tisíc lidí a Mick Jagger vypustil tisíce motýlů, aby uctil spoluhráče Briana Jonese, který zemřel dva dny předtím.

Philip Roth vydal svou nejslavnější knihu Portnoyův komplex, fakticky skončilo hnutí hippies a Stanley Kubrick natočil svůj film 2001: Vesmírná odysea. Vlastně ne, natočil ho o rok dřív, v roce 1969 měl hlavní premiéru. Kubrick točil v roce 1969 své největší, životní dílo. Přece přistání lidí na Měsíci.

Doporučujeme

Další zprávy