Hlavní obsah

České děti jsou doma nejdéle z celé Evropy

Foto: Seznam Zprávy

Interaktivní mapa níže v článku

Reklama

19. 2. 6:30

Pandemie koronaviru zasáhla české školství obzvláště tvrdě. České děti byly ve srovnání se zbytkem Evropy doma nejdéle a tisíce z nich zcela vypadly ze vzdělávacího systému.

Článek

Jarní vlna koronavirové pandemie zasáhla Česko méně než ta podzimní, při pohledu na tabulku srovnávající uzavírání škol v zemích Evropské unie to ale není znát. Zatímco země, kde pandemie už na jaře zabila desítky tisíc lidí, školy na podzim otevřely a zůstaly tak až do konce roku, Česko přešlo na distanční výuku v podstatné části jara i podzimu.

O rekordně dlouhé distanční výuce v rámci Evropské unie mluví údaje UNESCO i data, která jsme nashromáždili z jednotlivých unijních zemí. Z nich vyplývá i další české specifikum – vyčleňování 1. a 2. třídy z prvního stupně. Většina států otevřela pro prezenční výuku celý první stupeň, s odstupem týdne či dvou pak obvykle i druhý stupeň. Situace, kdy prvňáci a druháci chodí do školy, zatímco třeťáci jsou na distanční výuce, je v rámci EU ojedinělá. Podobně složitý systém postupného návratu do škol mělo na jaře také Slovinsko.

Celá řada států se také na rozdíl od Česka řídí podle epidemické situace v jednotlivých regionech. Například Itálie, kde již koronaviru podlehlo přes 94 tisíc lidí, zvolila na podzim prezenční výuku pro první stupeň a distanční výuku pro 7. a vyšší ročníky – to ale pouze v případě, kdy daný region spadá do tzv. červené zóny. V Německu pak o otevření či uzavření škol rozhodují jednotlivé spolkové státy, další země, jako je Chorvatsko či Finsko, nechávají rozhodnutí na zřizovatelích škol, další země zavírají školy až v případě vyskytnutí se nákazy (Španělsko, Francie).

Výsledkem dlouhého uzavření škol bylo na jaře i deset tisíc žáků základních škol, kteří se ocitli zcela mimo vzdělávací systém. V květnu o tom informovala Česká školní inspekce.

„U nás je vliv prostředí, ze kterého děti pochází, na to, jak pak v systému fungují, enormní. V tomto směru jsme na špici zemí OECD. To platí i v běžném režimu, natož nyní, kdy se to všechno násobí,“ řekl Seznam Zprávám Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora. Dodal přitom, že u těchto dětí je zjevná vazba na nižší socio-ekonomický status jejich rodin. „Není to ale problém jen dominantně vyloučených lokalit… mohou to být třeba i rodiny zatížené exekucí, rodiny žijící po ubytovnách apod.“

Nejvytíženější osobou ve škole je psycholožka

Dlouhé období, v němž stát spoléhá jen na distanční výuku, vnímá jako velký problém i Jiří Hokeš, ředitel Scio školy v pražském Chodově. „Ohledně distanční výuky mám stejné informace. Zdá se, že jsme země, která má školy zavřené nejdéle v Evropské unii,“ řekl v telefonickém rozhovoru. Jeho škola sice nečelí problémům, že by jí děti zcela vypadly a přerušily kontakt – potřebnou techniku škola rodinám nabízí k zapůjčení –, psychiku dětí ale dlouhá distanční výuka poznamenává i zde.

„Děti začínají být v hrozné nepohodě, je to dlouhé, jsou otrávené. I když se jako učitel sebevíc snažíte, děti jsou demotivované. Některé děti trpí úzkostmi, přišly o vztahy,“ popisuje ředitel, podle něhož je nyní zdaleka nejvytíženější osobou ve škole její psycholožka.

„Ve škole máte třeba partu pěti kamarádů,. Tři z nich jezdí každý víkend na chalupu, přespávají u sebe doma, jejich rodiče pandemii moc neřeší. Další rodiče jsou ale zodpovědní, bydlí s dědečkem a dítě je zavřené doma. Nikam nechodí a netuší, co se stane s jeho mnohdy pracně vybudovanými vztahy ve škole, až se do ní vrátí,“ popisuje Hokeš modelovou situaci. Je také přesvědčen, že údaj školní inspekce o 10 tisících dětí mimo systém je ještě podhodnocený a že jich bude mnohem více. „Máme tu desetitisíce dětí, které se už téměř rok nevzdělávají. Jsou to děti, pro něž je vzdělání často jediným výtahem k lepšímu životu,“ upozorňuje.

Navzdory těmto skutečnostem si ředitel Scio školy nemyslí, že je nyní čas na překotné rozvolňování. Řešení vidí v testování, které by mohlo umožnit dětem chodit do školy alespoň jednou či dvakrát v týdnu. S jednou komerční laboratoří proto nyní řeší pilotní projekt testování, jejž zašle na Ministerstvo školství.

„Zda stačí antigenní testy, je předmětem debat, a ani odborníci se v tom neshodují. Stát se nyní snaží něco vymyslet, jak to ale bude fungovat, evidentně nikdo neví,“ dodává. Chybějícími sociálními kontakty podle něj nejvíce trpí děti v pubertě, kdy mají s vrstevníky často velmi křehké vztahy.

Zda byl na podzim počet dětí mimo systém skutečně ještě vyšší než oněch deset tisíc, nyní vyhodnocuje Česká školní inspekce. Na výsledky si proto podle jejího náměstka bude potřeba ještě zhruba měsíc počkat.

„Rozdíl oproti jaru je v tom, že na podzim je už distanční výuka povinná. Nepochybně ale bude i nadále existovat určité procento žáků, se kterými školy navazují kontakt jen velmi obtížně. Jde o to, jestli to budou i nadále děti zcela mimo systém, nebo ti, kteří komunikují spíše nepravidelně, neplní si povinnosti, v nějakém kontaktu ale přece jen jsou,“ vysvětlil Andrys.

„V každém případě platí, že distanční vzdělávání a jeho pojetí prohlubuje rozdíly mezi žáky, nůžky se velmi rozevírají a vše dominantně souvisí s tím, jaké je rodinné zázemí těchto žáků a jak podporující jejich rodiny jsou,“ uzavírá náměstek ústředního školního inspektora. Právě s tímto argumentem se rozhodlo otevřít své střední školy Švédsko. Vyhodnotilo si, že škody na vzdělávání dětí jsou důležitější než potenciální dopad na další šíření viru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené