Hlavní obsah

Do pěti let jsme na hranici dluhové brzdy, varuje šéfka Národní rozpočtové rady

Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová dochází i na jednání vlády. V posledním roce se tam několikrát střetla s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou kvůli zvyšování rozpočtových schodků.

Reklama

22. 11. 7:20

Národní rozpočtová rada reagovala na noční hlasování Sněmovny o daňovém balíčku prohlášením, že jde o největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky.

Článek

Když v říjnu premiér Andrej Babiš přišel s poslaneckým návrhem na zrušení superhrubé mzdy, Národní rozpočtová rada kritizovala vládu za „tristní a nezodpovědný přístup“.

Výsledek je ale ještě horší, než strážci rozpočtové zodpovědnosti čekali. Poslanci totiž kromě schválení nižší daně také zvedli základní daňovou slevu. Příjmy státní pokladny, obcí a krajů by se tak mohly propadnout o další desítky miliard navíc.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v rozhovoru pro Seznam Zprávy varuje, že po takovém zásahu vystoupá zadlužení Česka už v roce 2025 na hranici dluhové brzdy, při které si musí stát i všechny veřejné instituce utáhnout rozpočtové opasky.

Ministryně financí Alena Schillerová odhadla, že schválené změny se ve veřejných rozpočtech promítnou výpadkem 130 miliard korun. Stihli jste si už vytvořit vlastní odhad?

Ano, vlastní odhad máme, výpadek příjmů v sektoru veřejných institucí bude v roce 2021 činit 128 miliard korun. Jde tedy o téměř shodné číslo s tím, jež prezentovala ministryně financí. Naše odhady dále ukazují, že na DPH a spotřebních daních by se mohlo v důsledku zvýšení čistých příjmů obyvatel s následným promítnutím do vyšší spotřeby příští rok dodatečně vybrat zhruba 20 miliard korun. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak v roce 2021 přesáhne 100 miliard korun, což odpovídá dvěma procentům HDP.

Jakou výši deficitu státního rozpočtu lze po případném definitivním schválení změn v této podobě očekávat v roce 2021?

Očekávat lze schodek státního rozpočtu přesahující 400 miliard korun, což odpovídá strukturálnímu schodku 6,5 procenta HDP. Poslanci nicméně už v prvním čtení odsouhlasili návrh státního rozpočtu na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. V dalších čteních však není možné základní parametry rozpočtu měnit, proto očekávám, že v nejbližších týdnech či měsících bude Sněmovna muset zákon o státním rozpočtu na rok 2021 novelizovat.

Co je strukturální deficit

Ekonomové rozlišují strukturální a cyklickou část deficitu (schodku) státního rozpočtu. Strukturální deficit je očištěný od vlivu hospodářského cyklu. Vzniká, když je ekonomika na úrovni potenciálního produktu, plně využívá své kapacity, a vláda se přesto rozhodne hospodařit se schodkem. Cyklický deficit vyplývá z nevyužitých výrobních kapacit v době krize, respektive z neefektivního fungování hospodářství.

Jak budete na noční daňový balíček reagovat směrem k vládě?

Již jsme zveřejnili reakci, ve které upozorňujeme na to, že jde o největší zásah do příjmové strany veřejných financí od vzniku samostatné ČR. Podklady k vývoji situace v oblasti dlouhodobé udržitelnosti poskytujeme vládě, poslancům i veřejnosti dlouhodobě, letos jsme data v reakci na dynamický vývoj situace v ekonomice mnohokrát aktualizovali. Před nadměrnými nepříznivými zásahy do příjmové i výdajové strany veřejných financí jsme varovali opakovaně. Kromě účasti na jednáních vlády, což mi umožňuje zákon, jsem možné důsledky osobně vysvětlovala zákonodárcům jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, kam teď návrh na daňové změny zamíří.

Jak schválení takového návrhu a jeho dopady podle vás ohodnotí finanční trhy? Lze očekávat, že se tento krok Česku „prodraží“ při emisích státních cenných papírů?

V příštím roce tato reakce ještě nastat nemusí. Bude záležet mimo jiné i na situaci v ostatních zemích. Zatím to ale vypadá, že pro roky 2022 a 2023 Česká republika plánuje vyšší deficity než většina evropských zemí. Kromě často zmiňovaného Německa, které v letech 2022 a 2023 počítá s návratem k téměř vyrovnanému hospodaření, jsou relativně nízké strukturální deficity kolem 1,5 procenta očekávány například i v Rakousku, Litvě a Bulharsku.

Nejvýše zatím pro rok 2023 směřuje Belgie s čtyřprocentním strukturálním schodkem a Itálie, která se bude pohybovat mezi 3,5 a 4 procenty. Česko pro srovnání v roce 2023 vygeneruje strukturální deficit nad 5 procent HDP, což riziko reakce finančních trhů zvyšuje bez ohledu na mezinárodně stále ještě relativně nízkou výši zadlužení pod 50 procent HDP.

Před hlasováním o zrušení superhrubé mzdy jste varovali před rostoucím veřejným dluhem. Kdy bychom se při schválení balíčku přiblížili k hranici dluhové brzdy 55 procent HDP?

Schválené změny znamenají další zhoršení výchozí pozice českého zadlužení, což znamená, že k dosažení dluhové brzdy podle našeho odhadu dojde dříve, než se dosud čekalo, a to v roce 2025. Ještě na konci loňského roku přitom odhady ukazovaly, že prolomení dluhové brzdy Česku hrozí až kolem roku 2047.

Co je dluhová brzda

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne nad úroveň 55 procent HDP (po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu), musí vláda, kraje, obce a další veřejné instituce schválit vyrovnané, respektive dlouhodobě udržitelné rozpočty.

Pozitivně asi nebudete hodnotit ani fakt, že poslanci schválili i rozvolnění rozpočtových pravidel…

Dle dosud dostupných informací ostatní země nepřikročily ke změnám v zákonné úpravě pravidel rozpočtové odpovědnosti. Místo toho využívají dočasné a jednorázové únikové klauzule. U nás byla pravidla rozpočtové odpovědnosti v noci na dnešek rozvolněna už podruhé.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené