Hlavní obsah

Dohoda pořád není na stole. Jistot mnoho není, život po brexitu se ale změní

Foto: Profimedia.cz

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier v Londýně.

Reklama

4. 12. 2020 10:00

S koncem roku se blíží i konec rozhovorů o brexitu. Vyjednávačské týmy mají už jen pár chvil na sjednání nových vztahů Velké Británie s EU. Mnoho věcí zůstává nevyřešených, jisté ale je, že se Britům s novým rokem změní život.

Článek

Na dojednání dohody o budoucích zejména obchodních vztazích Spojeného království s evropským blokem mají týmy obou táborů několik posledních dní. Naděje přitom nejsou nijak velké.

Hlavní vyjednavač za Evropskou unii Michel Barnier v úterý sdělil zástupcům evropské sedmadvacítky, že se rozhovory rychle chýlí ke svému konci. Brexitové rozhovory se momentálně vedou na britské půdě v Londýně, jejich výsledek je však nejasný. „Rychle se blížíme k okamžiku, kdy to buď vyjde, nebo ztroskotá,“ řekl hlavní evropský vyjednavač.

Největší problém představují otázky, které dokončení dohody už značnou chvíli blokují: rybolov, pravidla hospodářské soutěže a dohled nad řešením sporů. Právě druhá jmenovaná agenda podle britské televize Sky News jednání o smlouvě zkomplikovala.

Dojde-li na brexit bez dohody, Spojené království se bude muset při obchodu s Evropskou unií spolehnout na pravidla Světové obchodní organizace. Což je model „australského stylu“, jak mu říkají brexitoví zastánci.

Obchodování přes Lamanšský průliv by nicméně od začátku nového roku zkomplikovala cla a kvóty. Podle listu The Daily Telegraph by to mohlo vést až k sedmitisícovým kolonám nákladních vozů ve „vstupní bráně z Evropy do Británie“, tedy v Doveru na jihovýchodě Anglie a jeho okolí.

Agentura Reuters ve čtvrtek nicméně s odvoláním na tři unijní diplomaty informovala o tom, že by na smlouvu nakonec dojít mohlo. A to v pátek nebo o víkendu. K potenciální dohodě se už vyjádřila Francie s tím, že možná využije svého práva veta. „Pokud není možné dosáhnout dobré dohody, postavíme se proti ní. Každá země má právo vetovat,“ prohlásil v pátek francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.

Přečtěte si lednovou reportáž z doby, kdy Velká Británie opouštěla Evropskou unii:

Velké změny v cestování

Jisté je zatím to, že na Silvestra skončí takzvané přechodné období, během něhož Británie stále z velké části dodržovala unijní pravidla. Brexit tak bude dokonán a Spojené království vstoupí už naplno po sedmačtyřiceti, respektive osmačtyřiceti letech přímých vazeb na EU do nové éry.

Život v pobrexitové Británii se pro Brity hned od prvního ledna v mnohém změní. Podle britské veřejnoprávní BBC zasáhne odchod z evropského bloku mimo jiné do cestování po starém kontinentu.

Turistům přibude na seznamu povinností například vyřízení cestovního pojištění, protože to evropské již pro ně platit nebude, a mimo jiné i držení platného cestovního pasu – na občanku už cestovat nepůjde. I evropský roaming zdarma se stane minulostí.

Výraznou změnou je však ohraničení doby, kterou Britové mohou v členských zemích EU a v Norsku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku a na Islandu strávit. Za období 180 dní kdykoliv v roce, tedy zhruba šest měsíců, mohou být v evropském zahraničí bez víza 90 dní.

V praxi v roce 2021:

Prodloužený dubnový víkend (4 dny) ve Španělsku a dva týdny v Itálii na dovolené v červnu znamenají osmnáct dní z celkových devadesáti, které si mohou Britové v první polovině roku „vybrat“.

To není vše – od roku 2022 přijde i podobná povinnost elektronické autorizace při cestování do zemí schengenského prostoru, jako nyní funguje při cestování například do Spojených států, tedy ESTA. Stejně jako v Americe i v Evropě bude tato služba za poplatek. Co se zemí mimo EU týče, princip bude totožný, jen s variacemi závislými na jednotlivých zemích.

„180 dní v Řecku“

Nové pravidlo 90 dní rozezlilo podle deníku Daily Mail zejména ty, kteří vlastní prázdninové nemovitosti v jednom ze států EU. Těch je podle odhadů půl milionu a zkrácení doby, kterou mohou strávit v Evropě, jim může i ztížit využití jejich realitní investice.

Vlastníci prázdninových domů proto volají po tom, aby mohli strávit oněch celkem 180 dní v roce, v rámci kterých mohou cestovat po Evropě, na starém kontinentu v kuse. Pro tento účel vznikla i kampaň 180 Days in Greece (180 dní v Řecku).

„Mnoho Britů včetně mě rozdělilo svůj život mezi dvě země. Pokud nezažádají o plné povolení k pobytu v zemi, kde si koupili nemovitost, nebudou tam platit daně a nepřijdou o zdravotní pojištění v Británii, budou tam moci po brexitu strávit maximálně devadesát dní,“ řekl deníku The Daily Telegraph zakladatel kampaně David Young.

Podobný problém řeší i Mark Ellis, který podle Daily Mail pracuje v Gabonu v Africe. Je zároveň vlastníkem bytu v Německu, kde chtěl i strávit důchod. „Teď si musím vybrat – buď přijdu o britské občanství, nebo půjdu tam, kam mě život zavede, tedy v souladu se zákony a naší vládou,“ uvedl Ellis.

Nejistota pro Brity, kteří žijí v EU

V České republice se v kontextu brexitu mluví často o ukončení volného pohybu evropských občanů ve Velké Británii. Jde ale o reciproční záležitost, ani Britové už této výsady nebudou v evropském bloku moci využívat.

Těm z nich, kteří se do unijních států odstěhovali ještě před koncem roku, poskytuje určitou ochranu rozvodová smlouva, s níž Británie na konci letošního ledna z EU (na papíře) odešla. Konečná pravidla si ale každá ze zemí nastavuje sama, takže se postupy mohou lišit.

Foto: www.gov.co.uk

Pravidla pro Českou republiku.

Například budoucnost Britů žijících v České republice zaštiťuje právě brexitová dohoda. V roce 2021 jim české úřady vydají biometrické povolení k pobytu. Jak to bude s těmi, kteří se do Česka nebo jiné evropské země budou chtít přestěhovat v příštím roce, ale jisté není.

Na webových stránkách britské vlády k této otázce nejsou bližší informace. A to ani u oblíbených destinací britských seniorů, jako je například Španělsko, kam se Britové stěhují na důchod.

Mimochodem, pobírání britských důchodů za hranicemi Británie je téma samo o sobě. Pro ty, kteří se do zemí EU již přestěhovali, se nic nemění – důchody mohou pobírat a budou se jim rok od roku navyšovat stejně jako dříve.

Senioři, kteří krok do zahraničí učiní až v příštím roce nebo později, tuto jistotu ale nemají. Záleží na tom, jak se Velká Británie domluví s Evropskou unií jako celkem nebo s jednotlivými členskými státy. Spojené království usiluje o dosažení vzájemné dohody, takže navyšování důchodů očekává i od druhé strany.

Britské občany, kteří se v budoucnu budou chtít do zemí Evropské unie přestěhovat, čeká nicméně podle BBC obsáhlé papírování. Třeba ve Francii – a nejen tam – si Britové, ať už tam žijí, nebo to v příštích měsících teprve plánují, budou muset vyjednat nové povolení k pobytu. Zažádat o něj musí do začátku července 2021.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované