Babiš je znovu jediným vlastníkem Agrofertu, převzal zbylou desetinu akcií

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem společnosti Agrofert, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin, na který upozornil Ekonomický deník. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, Babišovi vydal zhruba deset procent akcií firmy, potvrdil mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňského roku, na Babiše tak tehdy přešlo asi 90 procent akcií Agrofertu. Jako možný budoucí premiér by se Babiš tím, že vlastní Agrofert, dostal do střetu zájmů, věc ale slíbil vyřešit.

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv, proto je v Evidenci skutečných majitelů zapsán jako přímý skutečný majitel holdingu, který podniká zejména v zemědělství, potravinářství a výrobě hnojiv.

„Dne 15. října 2025 došlo k ukončení správy svěřenského fondu AB private trust II a k vydání spravovaného majetku, tedy zhruba deseti procent akcií společnosti Agrofert, panu Andreji Babišovi,“ uvedl Heřmanský. Podle notářského zápisu ze středy 15. října Babiš prohlásil, že je jediným akcionářem Agrofertu. Tak je to k tomuto datu také zapsáno v obchodním rejstříku.

Po sněmovních volbách na začátku října Babiš vyjednává o koaličním kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezidentovi Petru Pavlovi proto slíbil, že pokud bude mít možnost sestavovat vládu, přijde s řešením možného střetu zájmů. Chce dostát českým i evropským zákonům, uvedl už dříve Babiš.

V únoru 2017 vložil Babiš akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, protože byl tehdy ministrem financí. V říjnu téhož roku ANO vyhrálo sněmovní volby a Babiš se pak stal premiérem. Po následujících volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici a Babiš byl řadovým poslancem. Právě proto mohl loni rozpustit svěřenský fond AB private trust I a převzít zhruba 90 procent Agrofertu.

Střet zájmů mimo jiné brání vyplácení evropských dotací dotčeným firmám. Ministr zemědělství v končící vládě Marek Výborný (KDU-ČSL) dříve mluvil o vymáhání více než sedmi miliard korun po firmách z holdingu Agrofert, které dostaly v letech 2017 až 2021 navzdory Babišovu střetu zájmů.

Jestliže by totiž Babišovi po případném vstupu do vlády zůstalo v rukou více než 25 procent akcií Agrofertu, přišla by jeho podnikatelská skupina ze zákona o možnost čerpání veřejných prostředků. Tedy například dotací nebo investičních pobídek. Agrofert je hlavně díky nárokovým zemědělským dotacím největším soukromým příjemcem této podpory v Česku.

Je pravděpodobné, že současný krok, kdy se Babiš stal opět majitelem firmy, souvisí právě s jeho slibem situaci vyřešit.

Jaké konkrétní možnosti Babiš prezidentovi nastínil, zatím ani jedna ze stran nerozvedla. „Platí, že budeme vždy postupovat v souladu se zákonem,“ uvedl na dotaz redakce SZ Byznys mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Do úvahy připadá vložení Agrofertu do takzvaného slepého fondu. Tento institut známý hlavně z anglosaského práva se obecně vyznačuje tím, že zakladatel fondu nemá žádný vliv na činnost jeho správce a na chod firmy ve fondu. Správce má však povinnost jednat v nejlepším zájmu beneficientů a dodržovat zákonná a smluvní omezení.

Další možností Andreje Babiše je, že Agrofert prodá. Specialisté na fúze a akvizice ale upozorňují, že najít kupce pro holding s více než dvěma stovkami firem rozkročený mezi řadu oborů by nebylo jednoduché. A pokud by se někdo takový našel, nebyl by to rychlý proces.

Babiš se může také rozhodnout prodat jen některé firmy z Agrofertu. To již udělal v případě vydavatelství Mafra. A to poté, co novela zákona o střetu zájmů zakázala členům vlády vlastnit média.