Čekání na trest pro exstarostu Hrčavy. Svědci přicházejí o paměť, umírají

Fiktivní asistenti, zneužité dotace ve výši sedmi milionů korun. Soud sice začal rozplétat podvod, na který jsme před lety upozornili, ale obžalovaný - Marek Sikora - jednání natahuje a zdraví svědků se rychle zhoršuje.

Před sedmi lety v malé vesničce na východě republiky využili toho, že ve volbách nebyla jiná kandidátka, a pod hlavičkou hnutí ANO ovládli volby. Do křesla starosty Hrčavy usedl Marek Sikora, zastupitelem se stal jeho otec Rostislav. Ani jeden z obce nepocházel, jen sem chtěli rozšířit svůj byznys v turistice a zemědělství.

Dnes oba dva nápadně často usedají na lavici obžalovaných.

Tým Ve stínu poprvé na česko-slovensko-polském trojmezí natáčel rok poté, co Sikorovi Hrčavu ovládli. Postupně odhalil machinace s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a přinesl důkazy o manipulaci voleb.

Všechny dosud odvysílané díly si můžete připomenout níže.

Už od začátku zrcadlila Hrčava celostátní problémy. Na slabé místo systému poukazuje i průběh soudu, před nímž se otec a syn zodpovídají z dotačního podvodu. Sikorovi mladšímu se daří proces zdržovat do té míry, že postupně ubývá svědků, kteří by mohli jejich počínání doložit.

Kauza Sikorových také potvrdila, že stát nedokázal účinně kontrolovat tok dotací, které jsou určeny pro podnikatele zaměstnávající lidi se zdravotním postižením. Jen loni přitom Úřady práce na příspěvcích vyplatily 12 miliard korun.

Obžaloba v případu Sikorových má 169 stran a mapuje zneužívání příspěvků na zaměstnávání hendikepovaných lidí. Policie jich postupně vyslechla asi 80. Právě ze svědectví bývalých zaměstnanců státní zástupce v obžalobě především vychází.

Za dotační podvod ve výši téměř sedmi milionů korun navrhuje pro Marka Sikoru tříletý podmíněný trest s odkladem na 42 měsíců a pro Rostislava Sikoru dvouletou podmínku s odkladem na 30 měsíců.

Cílem státního příspěvku je kompenzace zvýšených nákladů spojených se zaměstnáváním znevýhodněných uchazečů, kteří si tím mohou prohloubit dovednosti a znalosti, a mohou se pak v budoucnu snáze uplatnit na trhu práce. Pro stát je taková forma výhodnější a levnější, než kdyby lidem s hendikepem vyplácel podporu v nezaměstnanosti.

Sikorovi znevýhodněné lidi většinou opravdu zaměstnávali a smlouvy byly skutečné. Jenže pracovní náplň neodpovídala realitě. Jeden ze zaměstnanců s 1. stupněm invalidity měl ve smlouvě například napsáno, že je administrativní pracovník. Místo práce u počítače jej ale Rostislav Sikora poslal pracovat na stavbu.

Jedna svědkyně dokonce řekla, že její pracovní pozice byla fiktivní.

„Nikdy pro toto sdružení nepracovala a nevykonávala pro něj žádnou práci. Obviněný Rostislav Sikora jí nabídl, že bude naoko zaměstnána a bude dostávat nějaké peníze. Rostislavu Sikorovi podepsala nějaké listiny, které však moc nestudovala, a neví tedy, co bylo jejich obsahem. Rostislav Sikora byl známým jejího manžela, který mu dělal střechu na chatě,“ stojí v obžalobě.

Sikorovi také státu vyúčtovávali práci asistentů, kteří by měli znevýhodněným zaměstnancům pomáhat a případně i rozvíjet jejich kompetence.

Jenže hned několik svědků uvedlo, že žádnou asistenci neposkytovalo. Smlouvy podepsali, ale nečetli je.

Přestože obžaloba byla podána v létě roku 2023, první hlavní líčení u soudu ve Frýdku-Místku se konalo až letos v září, tedy dva roky poté.

Důvod? Marek Sikora se z dříve nařízených jednání kvůli zánětu kloubů několikrát omluvil. Podle soudce Martina Brázdy chodily omluvenky někdy dva dny před naplánovaným termínem, jindy jen pouhou půl hodinu před ním.

Soudce proto nechal zdravotní stav Marka Sikory znalecky přezkoumat. Posudek konstatoval, že Sikora mladší sice má zdravotní problémy, ale nejsou tak závažné, aby nemohl chodit k soudu.

„Když se v dalším termínu opět nedostavil se stejným důvodem, přistoupil jsem k vydání zatykače. Ten byl realizovaný a pan obžalovaný byl vzat do vazby. To podle mě jednoznačně odůvodňuje závěr, že hlavní líčení účelově mařil,“ řekl pořadu Ve stínu soudce Brázda.

Den ve vazbě pak donutil Marka Sikoru slíbit, že se bude jednání účastnit, což byla v tomto případě podmínka, aby se soud mohl konečně rozběhnout.

Podle trestního řádu se totiž závažná provinění nemohou u soudu probírat, pokud není přítomen obžalovaný. Šlo by to jen v případě, že by s tím sám obžalovaný souhlasil.

A Marek Sikora nesouhlasil.

Průtahy a oddalování termínu hlavního líčení si vybírají daň. Pro posouzení celé kauzy jsou klíčoví především svědci, zpravidla lidé, které Sikorovi zaměstnávali. Někteří z nich si musí vzpomenout na události staré více jak 10 let. Řada z nich je ve vyšším věku, nebo mají onemocnění, kvůli němuž se v čase zhoršuje jejich zdravotní stav.

Pokud k soudu nedorazí, nebo si své zaměstnání u Sikorů nevybaví, nemůže soud bez svolení obžalovaných zohlednit ani to, co řekli na policii.

A čím méně svědků, tím lepší vyhlídka na mírnější trest.

„Já už si jména skutečně nepamatuju, možná s nějakou nápovědou bych věděl, kdo to je, ale…,“ odpovídal u soudu svědek. „Můj zdravotní stav se zhoršil natolik, že já zapomínám,“ omlouval se jiný.

„Jedna ze svědkyň je nyní v plicním sanatoriu a s největší pravděpodobností už svědčit nebude,“ uvedl zase soudce Martin Brázda a dodal: „Byl volán i pan V. G., ale bohužel zemřel v dubnu letošního roku.“

Prošetřování kauzy otce a syna Sikorových odhalilo ještě jedno závažné systémové selhání. Je jím samotná kontrola příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jejich výše v posledních letech razantně narůstá. V roce 2018 stát zaměstnavatelům poslal 6,8 miliardy. Loni to už bylo bezmála 12 miliard.

Jak na tento nárůst reagují kontroly příspěvků provedené Úřadem práce? V roce 2018 jich bylo celkem 1737. V roce 2024 se sice kontrolorům podařilo získat zpět více neoprávněně vyplacených peněz, ale počet kontrol při dvojnásobném navýšení příspěvků klesl na 1490.

„Mimořádný důraz je kladen na provádění kontrol v provozovně zaměstnavatele, v níž jsou osoby se zdravotním postižením zaměstnány,“ uvedl tiskový mluvčí Úřadu práce František Bikár.

Jenže realita ve východním cípu republiky byla jiná. Dokazuje to i svědectví Edity Pustkové, vedoucí oddělení trhu práce z pobočky Úřadu práce ve Frýdku-Místku. Právě tato úřednice měla na starosti kontrolu příspěvků pro Sikorovy.

U soudu popsala, že úřad kontroloval příspěvky jen na papíře.

Pokud si zaměstnavatel vymyslel odpracované hodiny, nepřišlo se na to.

„Při poskytování příspěvku vycházíme z papírových podkladů. Příspěvek pro zaměstnavatele se posuzuje už více než po čtvrtletí, takže zda v daný okamžik tam pracoval daný zaměstnanec, tak bychom řešili již někdy pět měsíců poté. Takže to se nedělá,“ uvedla u soudu. Dodala, že u Sikorů nikdy žádné problémy nezaznamenali, a proto je v kraji doporučovali jako důvěryhodné zaměstnavatele.

Expertka na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením Hana Potměšilová z Nadačního fondu Revenium potvrzuje, že řada firem zneužívala příspěvky a stát si s tím dlouhou dobu nedokázal poradit.

Situace se ale podle ní výrazně zlepšila letos díky zákonu o sociálním podnikání. Úřady práce jsou prý v kontrolách aktivnější a důslednější.

Je ale otázkou, kolik veřejných peněz na podporu osob se zdravotním postižením za posledních 20 let firmy zneužily.

Zmanipulovanými volbami ani zneužitými příspěvky na zaměstnávání hendikepovaných lidí ještě výčet problémového jednání Rostislava a Marka Sikorových nekončí.

Jak tým Ve stínu zjistil, Ministerstvo pro místní rozvoj jim na poslední chvíli odmítlo vyplatit už schválenou třímilionovou dotaci na novou mlékárnu, která měla sloužit pro výrobu sýrů.

„Dokončení projektu bude mít výrazný dopad na místní komunitu, která je v poměrně velké míře tvořena občany z cílových skupin (dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně znevýhodnění, zdravotně postižení). Po dokončení realizace projektu vzniknou dvě pracovní místa, která chce příjemce prioritně obsadit obyvateli obce Hrčava, která dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci okresu Frýdek-Místek. Sociální přínos tak je zcela patrný. Společnost rovněž bude využívat místní dodavatele krmiv pro ovce, což rovněž přispěje k rozvoji místní komunity,“ uvedla společnost Ignis Forst patřící Sikorům v žádosti o dotaci.

V květnu 2022 pak firma uvedla, že je mlékárna dokončena a požádala o tři miliony z evropských peněz.

V tu dobu ale na Ministerstvo pro místní rozvoj nastoupil analytik Pirátské strany Janusz Konieczny, který pochází z obce nedaleko Hrčavy. Usiloval o to, aby jednotlivá ministerstva u projednávání dotací vzájemně spolupracovala a měla nastavené kontrolky, které se rozsvítí u podezřelých žadatelů.

„Třeba když se o dotace uchází společnost, která má nedohledatelné vlastníky. Nebo společnost, která nonstop soutěží a nikdy nic nevyhrála, protože může být jen do počtu,“ vypočítává Konieczny.

U Sikorů kontrolka zablikala. V březnu 2023 se do Hrčavy bez ohlášení vydali úředníci, kteří si chtěli využití dotací ověřit.

Na místě našli opuštěný objekt. Mlékárna zprovozněna nebyla a sýry se už vůbec nevyráběly. Deset měsíců poté, co Sikorovi deklarovali zdárné dokončení projektu.

V podkroví domu měla být podle projektu kancelář a zázemí pro zaměstnance. Sikorovi ale kontrolory dovnitř nepustili, pouze jim řekli, že tam je soukromý byt. O půl roku později ho začali pronajímat turistům.

Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo tři miliony nevyplatit.

Ignis Forst proti takovému rozhodnutí nic nenamítal.

Soudy projednávají i další linky v kauze Sikorovi. Zatímco na verdikt za maření voleb se ještě čeká, v případě dotačního podvodu Rostislava Sikory už padl pravomocný rozsudek. Co soud zjistil? Uvěřil obžalovanému, když tvrdil, že zaměstnával „úplně hloupého a jednoduchého, práce neschopného člověka“?

Jak se dnes žije lidem na Hrčavě? Udobřila se rozhádaná obec?

Odpovědi na tyto i další otázky najdete v nejnovějším dílu investigativního a reportážního pořadu Ve stínu. Odkaz na něj najdete v úvodu článku, nebo na webu Podcasty.cz.