Vysoce postavený úředník jde proti Blažkovi. Využil nový zákon

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to vůbec první známý případ, kdy v Česku vysoce postavený úředník využil nový zákon o ochraně oznamovatelů.

Shodou okolností se tato nebývalá situace odehrává na Ministerstvu spravedlnosti, které protikorupční normu předložilo až pod hrozbou pokut od EU a zodpovídá za to, že nahlášené případy korupce budou důkladně prověřeny.

Konkrétněji: Ředitel insolvenčního odboru ministerstva Jan Benýšek v úterý podal protikorupční podnět, v němž ukazuje přímo na politického náměstka Antonína Stanislava. Toho Stanislava, který v minulosti odešel z Ministerstva spravedlnosti právě po odhalení podezřelých zkoušek insolvenčních správců.

Jak Seznam Zprávy nyní zpětně zjistily, ministerští úředníci tehdy vznesli silná podezření, že část zkoušek, které pořádal insolvenční odbor pod Stanislavovým vedením, byla „cinklá“. Složení zkoušek je přitom pro zájemce vstupenkou do mimořádně lukrativního povolání, kde se rozhoduje o miliardách ze zkrachovalých firem.

Ministr Pavel Blažek (ODS) přesto svého spolustraníka a sponzora ODS Antonína Stanislava po volbách přivedl zpět na ministerstvo, a to na ještě vyšší pozici – udělal z něj svého politického náměstka.

Ale nejen to. V posledním čtvrtroce ministr Blažek přeskládal Ministerstvo spravedlnosti tak, že se kontroloři insolvenčních správců stali podřízenými právě náměstka Stanislava. A to bez zdůvodnění a přes protesty expertů ministerstva, že nová struktura úřadu nedává smysl.

Tato personální rošáda měla jediný viditelný efekt – Stanislav začal tlačit na Benýška, aby rezignoval. Seznam Zprávy to ověřily u tří na sobě nezávislých vysoce postavených zdrojů z ministerstva. Stanislav měl při jednáních zdůrazňovat, že rezignace je na dobrovolném rozhodnutí Benýška.

Právě Benýšek se přitom před lety podílel na rozkrytí zmanipulovaných zkoušek z éry Stanislava. Následně také nastavil opatření, díky kterým by případné manipulace zkoušek nebyly jednoduché ani pro vysoce postavené zaměstnance ministerstva.

Nyní se Benýšek stal takzvaným whistleblowerem a podle čerstvě platného zákona požádal o ochranu před mstou nadřízených. V médiích zákon jako přínosný protikorupční nástroj prezentoval právě Antonín Stanislav, na něhož nyní podání míří.

„V roce 2016 jsem jako přímý podřízený Antonína Stanislava, který byl tehdy pověřený řízením odboru insolvenčního, informoval vedení Ministerstva spravedlnosti o tom, že mám důvodné podezření, že u zkoušek insolvenčních správců dochází k porušování zákona,“ napsal do protikorupčního oznámení Jan Benýšek.

„Výsledky prověrky, kterou tehdejší vedení Ministerstva spravedlnosti v této agendě nařídilo, vedly k tomu, že Antonín Stanislav byl zbaven pověření k řízení odboru, přesunut na jiné místo a v horizontu měsíců opustil Ministerstvo spravedlnosti,“ dodal Benýšek v podání, které mají Seznam Zprávy k dispozici.

Reportéři se pokoušeli včera odpoledne získat i vyjádření náměstka Stanislava. Přišli za ním přímo do budovy Ministerstva spravedlnosti a dvě hodiny na něho čekali. Ač byl náměstek ve své kanceláři, čas vyjádřit se nenašel.

Mluvčí resortu Vladimír Řepka požádal o písemné dotazy s tím, že na ně bude Stanislav reagovat. A zároveň nabídl možnost schůzky s náměstkem, ale až na konci týdne. Nakonec od Stanislava dorazilo stručné vyjádření, na konkrétní dotazy Seznam Zpráv však neodpověděl.

„Nebýt vašeho dotazu, vůbec bych nevěděl, že pan Benýšek podal jakýkoliv podnět. Jeho obsah neznám, proto nemohu odpovědět na žádnou z vašich otázek, které vycházejí z vámi tvrzeného podnětu,“ uvedl Stanislav. Reportéři se přitom mimo jiné ptali na okolnosti, za jakých z ministerstva původně odcházel a jak si vysvětluje, že se pod jeho vedením odehrávaly manipulace zkoušek.

Seznam Zprávy začaly situaci na insolvenčním odboru ministerstva mapovat před několika měsíci. Za ředitelem odboru Benýškem stojí i značná část podřízených, kteří se obávají, že samotné vedení ministerstva se pokusí citlivé zkoušky insolvenčních správců manipulovat.

Reportéři mluvili s čtyřmi vysoce postavenými úředníky ministerstva spravedlnosti, kteří se bojí msty, a proto nechtějí zveřejnit svou identitu. Benýška ale popisují jako bariéru před ovlivňováním agendy odboru a ukazují na Stanislava jako na toho, který se pokouší ředitele insolvenčního odboru účelovými změnami odstranit.

Reportéři také mají k dispozici ministerské listiny, které zachycují vyšetřování manipulací v původní éře Stanislava. Sám náměstek reportérům napsal, že neví o tom, že by k manipulacím s testy docházelo.

Z dokumentů mimo jiné vyplývá, že při kontrole zkouškových spisů jednotlivých uchazečů zjistili pracovníci ministerstva pozoruhodnou věc – části písemné zkoušky uchazečů -takzvané případové studie - se v části případů značně shodovaly s vzorovými řešeními, které ministerstvo nechalo vypracovat pro hodnotitele zkoušek, aby podle nich mohli zkoušky opravovat.

V jednom případě si ministerstvo bylo natolik jisté, že uchazečka podváděla, že jí oprávnění insolvenční správkyně vzalo.

Antonína Stanislava vyslýchala ministrem speciálně sestavená ministerská kontrolní skupina, která měla nesrovnalosti prověřit. Ten však kontrolorům tvrdil, že netuší, jak se mohlo stát, že vzorová zadání z odboru pod jeho vedením unikla. A systém, který za jeho vedení fungoval, zdroj úniků doložit neumožňoval. Například zkouškové otázky - dnes utajené - ze svého e-mailu rozesílal dalším pracovníkům ministerstva.

Exministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) ani Martin Richter, někdejší ředitel insolvenčního odboru Ministerstva spravedlnosti, který se funkce ujal po Stanislavovi, o vyšetřování ani o okolnostech, za jakých Stanislav z ministerstva odcházel, nyní mluvit nechtějí. Oba jsou dnes advokáty a ministr Blažek na ně může podávat kárné žaloby.

„Nebudu to komentovat,“ řekl Seznam Zprávám Pelikán. „Bez komentáře,“ uvedl Richter, který vyšetřování manipulací vedl.

Veřejně Antonín Stanislav uváděl, že se k odchodu z postu ředitele insolvenčního odboru rozhodl sám. Z osobních důvodů. „Zkrátka jsem agendu nezvládal tak efektivně, jak jsem chtěl, a to i přesto, že jsem trávil v práci i více jak 14 hodin denně, víkendů nevyjímaje,“ psal po svém odchodu z ministerstva bývalý vysoce postavený úředník s tím, že se ho blíže neupřesněné profesní skupiny snaží jinými informacemi zdiskreditovat.

Antonín Stanislav se stal nadřízeným Jana Benýška letos 1. září. Podepsal to ministr Pavel Blažek. Listina, kterou mají reportéři k dispozici, obsahuje jen strohé zdůvodnění, že se Benýškův odbor přeřazuje pod Stanislava „na základě požadavků nejvyššího vedení ministerstva“.

Na připomínky, kde se mohli proti chystané změně ohradit, dostali ředitel insolvenčního odboru Benýšek a jeho podřízení, od ministerstva 14 dnů uprostřed prázdnin. A to zčásti v době, kdy Jan Benýšek odjel na dlouho naplánovanou dovolenou.

„Vypořádání připomínek se dělo za mé nepřítomnosti se zjevnou snahou dokončit jej před mým návratem z dovolené,“ píše tak ve svém protikorupčním podání Jan Benýšek.

Jan Benýšek přežil jako vedoucí insolvenčního odboru v krátkém sledu za sebou podle svých slov čtyři audity, u části z nich je prokazatelné, že je nařídil Antonín Stanislav. A to i v době, kdy ještě neměl insolvenční odbor pod svou pravomocí.

Experti na insolvence, které reportéři oslovili, činnost Benýška a jeho kolegů z insolvenčního odboru chválí.

„Jim jde o dobro věci. Jak se nadává na úředníky, že jsou líní a nic nedělají, tak to přesně není pan Benýšek. Dělá věci proaktivně, dělá věci navíc, které by dělat nemusel. Je přesně vidět, že mu jde o dobrou věc, oblast někam posunout,“ uvedl Radek Hábl, expert na dluhovou problematiku a insolvence.

Informace o přeskládání odboru ho zaskočila. „Bojím se, aby se to nevrátilo do let, kdy ministerstvo ovládaly různé zájmové skupiny a zákony se tvořily na míru nekalých praktik,“ dodal Hábl.

Seznam Zprávám se Jana Benýška podařilo vyzpovídat před budovou ministerstva. Nátlak náměstka Stanislava i podání podnětu na dotazy reportérů připustil.

Rozvedl, co se dělo na ministerstvu v éře, kdy Stanislav řediteloval insolvenčnímu odboru. „V té době jsem byl podřízený pana současného náměstka a mimo jiné jsem tam vyřizoval zkoušky insolvenčních správců. Vedení jsem upozorňoval na nesrovnalosti,“ řekl Seznam Zprávám vysoce postavený úředník Benýšek.

A upřesnil, že se to týkalo období, kdy byl pověřen vedením odboru právě Stanislav. Nynější přesuny na ministerstvu vidí jako snahu zbavit ho agendy insolvenčních správců.

„Probíhá organizační změna, jejímž cílem je zrušení mého místa, jak to chápu já,“ dodal Benýšek. „Je tam moc náhod,“ odvětil na dotaz, zda se ho tak vedení ministerstva chce zbavit. Mimo jiné na něj směřovala série auditů. „Z historie ministerstva nevím o tom, že by nějaký útvar byl takto auditovaný,“ řekl Benýšek.

Jeho konec v čele odboru se přesto blíží. Ministerstvo chce jeho tým rozdělit. Což by znamenalo, že Benýšek o místo přijde automaticky a nejspíše se ocitne v „rezervách“ ministerstva. Vláda má totiž ve středu na programu systemizaci napříč státní správou, do které je změna zahrnuta. Za Ministerstvo spravedlnosti přeskládání odborů předložil ministr Blažek. Ten záležitost komentovat nechtěl.

Sám náměstek Stanislav na dotaz, proč ke změnám přistoupil, neodpověděl.

Seznam Zprávy získaly odůvodnění rozdělení, které ministerstvo předkládá vládě. Blažek v něm hovoří o „předem avizované a logické změně“, která se odkazuje na nespecifikovanou analýzu.

Jednu takovou si skutečně ministerstvo zadalo u soukromé firmy Ernst & Young a týkala se více agend ministerstva. Zaplatilo za ni více než milion korun, jak informoval server iRozhlas.cz. Seznam Zprávy ji mají k dispozici. Analýza však žádné doporučení insolvenční odbor rozdělit neobsahuje.

„Máme za to, že ministerstvo disponuje na vedoucích pozicích zkušenými a motivovanými zaměstnanci. Jedním z cílů vedení ministerstva by tedy mělo být udržení těchto odborníků na daných pozicích,“ píše se zato v dokumentu, který detailně zkoumal i insolvenční odbor.

Jakmile ministři změnu odmávnou, Blažkovo ministerstvo se chystá vypsat na zaplnění dvou nově vzniklých míst výběrová řízení.

Nový vysoký úředník zodpovědný za agendu insolvenčních správců přitom už nebude muset být držitelem bezpečnostní prověrky od Národního bezpečnostního úřadu. Bude mu stačit osvědčení od samotného ministerstva. Nikdo tak nebude zkoumat například jeho finanční poměry či vazby.

„Fakticky dochází k tomu, že osoba, která byla do roku 2016 pověřena řízením Odboru insolvenčního, za níž byl nastaven systém tak, že docházelo k protiprávnímu jednání, nejenomže fakticky znovu tuto oblast ‚ovládne‘, ale dokonce její systematický postup vede k tomu, že já, jakožto oznamovatel jejího protiprávního jednáni, mám v důsledku jí iniciovaného jednání opustit (přinejmenším) pozici ředitele dotčeného útvaru,“ shrnul ředitel insolvenčního odboru Benýšek ve svém podnětu.

Podřízení náměstka Stanislava ho mají nyní prošetřit. Hned v prvním případě se ale ukazuje slabina paragrafů. „V případě, že podnět míří na náměstka ministra spravedlnosti, dochází k tomu, že tam mohou vznikat politické tlaky. Interní šetření je narušeno,“ řekl Seznam Zprávám právník a člen Správní rady protikorupční organizace Transparency International Petr Leyer.