Hlavní obsah

Blažek řekl, že podá trestní oznámení v případu svého náměstka

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Pavel Blažek slibuje vyšetřování případu kolem svého náměstka Antonína Stanislava.

Reklama

Insolvenční aféra na Ministerstvu spravedlnosti pokračuje. Protikorupční ředitel úřadu doporučil ministru Blažkovi, ať předá policii manipulace u zkoušek insolvenčních správců z doby, kdy za ně zodpovídal jeho nynější náměstek.

Článek

Když Seznam Zprávy v listopadu informovaly, že byl podán oficiální protikorupční podnět na politického náměstka na Ministerstvu spravedlnosti Antonína Stanislava, šéf resortu Pavel Blažek se za svého stranického kolegu hned postavil.

Autorem podnětu byl ředitel insolvenčního odboru ministerstva Jan Benýšek. Uvedl v něm, že se ho chce Blažkův náměstek zbavit, aby ovládl agendu insolvencí. A doplnil, že v roce 2016, kdy Stanislav vedl odbor insolvencí, docházelo k manipulacím zkoušek insolvenčních správců.

Ministerstvo v čele s Blažkem to označilo za nesmysl. Tvrzení Benýška, jemuž bylo od ledna zrušeno místo, však podpořily závěry, k nimž při prošetřování podnětu dospěl protikorupční ředitel ministerstva Jiří Kapras.

Ten už v prosinci dal Benýškovi za pravdu v tom, že se manipulace ve Stanislavově éře děly. V následném doporučení, které nyní Seznam Zprávy získaly, ministrovi navrhl, aby v případu podal trestní oznámení.

„Navrhuji v této věci podat trestní oznámení příslušnému policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci,“ doporučil Blažkovi ve středu Kapras.

Ministr řekl, že jeho návrh vyslyší. „Trestní oznámení bude podáno,“ napsal Seznam Zprávám bez dalších podrobností Blažek.

Moc manévrovacího prostoru neměl. Oficiální dokument vypracovaný Kaprasem Blažka upozornil, že podle zákona je povinen skutečnosti, že byl spáchán trestný čin, neprodleně oznámit.

Trestní oznámení na neznámého pachatele

Trestní oznámení nicméně nejspíše bude směřovat na neznámého pachatele.

Kapras totiž zároveň uvedl, že sám svými prostředky neumí zjistit, kdo přesně se manipulací zkoušek dopustil. A to i přesto, že vyslýchal například tehdejší činovníky ministerstva nebo zkoumal dokumenty.

Detektivové ale podle něj mají lepší nástroje a možnosti.

„Disponují rozsáhlými vynucovacími pravomocemi a prostředky dokazování pro to, aby učinili jednoznačný závěr o tom, v jakém rozsahu k protiprávnímu jednání docházelo a kdo za ně odpovídá, pokud důkazy pro takový závěr (ještě) existují,“ uvedl Kapras.

Kontrolor dal za pravdu Benýškovi v tom, že Stanislav jako ředitel odboru vytvořil systém, v němž rozesílal vzorová řešení zkoušek e-mailem dalším lidem. Kdo z nich ho vynesl, se tak těžko prokazuje. Dnes naopak úředníci materiály k dispozici vůbec nemají.

Zneužití pravomoci, uplatkářství

„(Benýškem) oznámené protiprávní jednání může podle mého názoru nést znaky trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se dopustí úřední osoba, která v tomto smyslu „zmanipuluje“ zkoušku,“ zhodnotil Kapras.

„Vyloučit nelze ani spáchání trestných činů přijetí úplatku nebo podplacení, pokud by se podařilo prokázat, že v souvislosti se zpřístupněním zadání případové studie a jejího vzorového řešení uchazeči byl přijat, nabídnut nebo slíben úplatek,“ doplnil protikorupční ředitel.

Stanislavovi to seberte

A Kapras přišel ještě s dalším doporučením.

Zkoušky insolvenčních správců by podle něj neměly spadat pod Antonína Stanislava. Kontrolor se přitom odkazuje i na texty Seznam Zpráv, které rozkryly jeho činnost.

„Nelze pominout, že média vcelku bezvýjimečně spojují posuzovaný případ právě s osobou pana Antonína Stanislava, z velké části proto, že v rozhodné době nesl z pozice ředitele Odboru insolvenčního odpovědnost za chod tohoto odboru a za zavedení a fungování systému zkoušek insolvenčních správců v Ministerstvu spravedlnosti,“ uvedl Kapras.

Podle něj je třeba, aby stát budoval důvěru veřejnosti. „Tuto důvěru si stát může sotva získat tam, kde existuje podezření, že výkon veřejné funkce byl či je trvale ovlivněn osobními zájmy, aniž je to nějak prokazováno a postihováno,“ dodal Kapras.

Insolvenční odbor přitom převedl pod Stanislavův dozor ministr Blažek. A to rozhodnutím, které vydal loni v létě. Agendu pak náměstkovi opět sebral po listopadových textech Seznam Zpráv.

A kontrolor Kapras žádá, aby to tak zůstalo i poté, co vedení ministerstva rozdělilo insolvenční odbor na dva a Benýška tak připravilo od ledna o místo. Což pak posvětila v rámci takzvané systemizace vláda Petra Fialy (ODS).

„Insolvence pod žádného politického náměstka od listopadu nespadají a nebudu to měnit,“ slibuje Blažek.

Aféra kolem insolvencí

  • V roce 2016 odešel Antonín Stanislav z Ministerstva spravedlnosti, kde působil jako pověřený ředitel insolvenčního odboru. Stalo se tak po odhalení podezřelých zkoušek insolvenčních správců.
  • Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přesto udělal ze Stanislava předloni v lednu svého politického náměstka.
  • Na Stanislava loni v listopadu podal protikorupční podnět dosavadní ředitel insolvenčního odboru Ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek. Stal se tak historicky prvním známým oznamovatelem podezření na korupci, který využil nového zákona na ochranu whistleblowerů.
  • Benýšek varoval, že člověk, v jehož éře se děly na Ministerstvu spravedlnosti manipulace zkoušek, se pokouší znovu ovládnout agendu insolvencí a jeho donutit k rezignaci. Vláda na to ale nedbala a Benýškovi krátce nato zrušila na návrh Ministerstva spravedlnosti místo.
  • Nic na tom nezměnilo ani to, že protikorupční ředitel ministerstva Jiří Kapras dal v prosinci Benýškovi za pravdu, že manipulace se v éře Stanislava na ministerstvu děly, a označil ho za whistleblowera. Podle nového zákona, který prosadilo Ministerstvo spravedlnosti, by tak Benýškovi měla náležet ochrana proti mstě.

Reklama

Doporučované