Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká republika vydá v následujících letech na nákupy zbraní desítky miliard korun. Zda jsou zakázky podle zákona, hlídá Kriminální služba Vojenské policie s více než stovkou detektivů.
Když se před rokem stal náčelníkem Vojenské policie Otakar Foltýn, sestavil na hlídání zakázek speciální tým. Zdůvodnil to tím, že kriminalisté Vojenské policie nejsou schopni závažnou hospodářskou kriminalitu odhalovat a prakticky to nedělají.
Skončilo to nečekaně. Inspekce Vojenské policie začala naopak prověřovat náčelníka Foltýna. A to pro možné zneužití pravomoci úřední osoby, za což by mu v případě odsouzení hrozilo až pět let vězení.
Podnětem se stal článek v Ekonomickém deníku, který na anonymních zdrojích vůči Foltýnovi popisoval podezření ze zakládání „protizákonné spiklenecké buňky“ ve Vojenské policii, „která chtěla shromažďovat informace o všem a všech“. Věc dokonce řešil i bezpečnostní výbor Sněmovny.
Nyní však vyšetřovatelé označili takovou konstrukci za nesmysl. A prověřování Otakara Foltýna odložili.
„Je prakticky nepředstavitelné, že by za zvažovaných okolností mohlo být něco takového v podmínkách Vojenské policie provedeno‚“ napsali vyšetřovatelé z vnitřní inspekce Vojenské policie v usnesení o odložení věci.
„Představa, že náčelník Vojenské policie přemluví nejméně sedm kriminalistů Vojenské policie, které prakticky nezná, k protiprávní činnosti, je až absurdní,“ uvedli dokonce v tomto dokumentu, který Seznam Zprávy mají k dispozici.
To, že byl případ odložen, následně potvrdil i mluvčí Aleš Cimbala z pražského městského státního zastupitelství, které kauzu dozorovalo. „Úkony ve věci nejsou prováděny, pokud by se však objevily nové skutečnosti, není odložení věci překážkou v dalším pokračování přípravného řízení trestního,“ doplnil Cimbala.
Není jediný důkaz
Vyšetřovatelé v dokumentu o odložení případu uvádějí, že nezjistili jediný důkaz svědčící o založení nelegální skupiny uvnitř Vojenské policie, která by protiprávním způsobem zjišťovala informace o osobách a firmách, „ať už z jakéhokoliv důvodu, s jakýmkoliv cílem“.
Potvrdili pouze to, že si Otakar Foltýn jako náčelník Vojenské policie svolal letos v lednu po pracovní době sedm podřízených do zapůjčené kanceláře mimo armádní objekty. A chtěl po nich, aby v sestaveném týmu dohlíželi na to, zda armádní zakázky nejsou manipulovány a aby rizikové případy vyhledávali.
„Úmyslem bylo založení skupiny, která by setřela případnou trestnou činnost související s veřejnými zakázkami Ministerstva obrany na úseku vyzbrojováni, respektive obrany,“ popsali nyní svá zjištění vyšetřovatelé z inspekce.
„Z obavy z vyzrazení existence a činnosti skupiny byla skupina založena utajeným způsobem, včetně utajeného způsobu realizace první schůzky skupiny,“ uvedli.
Vyslechli přitom jednotlivé účastníky schůzky a získali data z jejich mobilních telefonů.
Z usnesení o odložení Foltýnova případu.
Otakar Foltýn po odchodu z čela Vojenské policie pracuje dnes ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky Petra Pavla. Pro Seznam Zprávy uvedl, že se jen potvrdilo, co říkal celou dobu.
„Trvám na každém svém kroku, který jsem učinil ve funkci náčelníka Vojenské policie, a za každým svým krokem si stojím. Jednal jsem vždy v zájmu České republiky a v souladu s vojenskou přísahou,“ reagoval na dotazy redakce Foltýn.
„Odložení bylo jedinou možností, jak se vyhnout pokračování blamáže, kdy z neznámých důvodů došlo k poškození dobrého jména Vojenské policie a celého resortu obrany absurdním útokem na plukovníka Foltýna,“ dodal pak Foltýnův advokát Jiří Nenutil.
Jak uvádí dokument inspekce, tým, který měl za cíl zaměřit se na velké zbrojaře, nikdy nezačal fungovat.
Nemají přehled, řekl Foltýn
Seznam Zprávy získaly i písemné podání vysvětlení, které Foltýn k důvodům vzniku skupiny předložil inspekci Vojenské policie.
Stav kriminálky ve Vojenské policii popisuje drtivě. „Kriminální služba VP nemá systematický a už vůbec ne dlouhodobý přehled o hrozbách v oblasti závažné hospodářské kriminality,“ uvedl Foltýn.
Podle statistik, které uvádí, začala většina případů, které vojenští detektivové řešili, podnětem zvenčí, a nikoliv vlastním pátráním Vojenské policie. Více než stovka detektivů ročně podle Foltýna stojí pouze za zhruba dvacítkou návrhů na podání obžaloby. „Prakticky absentuje vyhledávání hospodářské trestné činnosti,“ dodal Foltýn a úspěšnost při odhalování velkých korupčních případů označil za tristní.
Otakar Foltýn argumentuje i rok starým sdělením Vrchního státního zastupitelství v Praze, které dozoruje nejzávažnější kauzy. Podle něj za předešlých deset let s jedinou výjimkou v případě Vojenské policie „nevedlo ani v současné době nevede dozor v žádné věci, v níž by probíhalo vyšetřování“.
„Situaci jsem považoval a dodnes považuji za neuvěřitelnou a v kontextu obrovského objemu finančních prostředků v oblasti vyzbrojování za zcela zřejmě pro resort obrany mimořádně škodlivou,“ napsal také vyšetřovatelům bývalý náčelník Vojenské policie.
Černochová: Vše je v pořádku
Otakar Foltýn na post náčelníka Vojenské policie rezignoval v únoru, měsíc po úvodní schůzce chystaného týmu. A také poté, co se vyostřily jeho vztahy s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).
Ta nadále odmítá, že by kriminálka Vojenské policie nefungovala. „Vojenská policie je samozřejmě schopna plnit veškeré své úkoly,“ řekla Seznam Zprávám Černochová o útvaru, který nyní vede někdejší Foltýnův zástupce Jiří Roček.
Dříve Černochová Deníku N řekla, že Vojenská policie Foltýna neprověřovala na její podnět, ale na podnět Vojenského zpravodajství, tedy resortní tajné služby. I ta má v popisu práce hlídat, aby korupce neoslabovala obranyschopnost Česka.
V samotném usnesení o odložení případu ale inspekce Vojenské policie uvádí něco jiného – že se o podezřeních kolem náčelníka Foltýna dozvěděla z médií a případ pak otevřela z vlastní iniciativy.
Veřejně pak Černochová vyčítala Foltýnovi nikoliv údajnou nelegální buňku, ale jinou věc – že nesplnil rozkaz ministra obrany z roku 2015, který se týkal postavení mimo službu příslušníků armády, kteří jsou stíhaní.
„Pan plk. Foltýn rezignoval na vlastní žádost kvůli jiné věci, jak i sám veřejně deklaroval. Jako náčelník Vojenské policie odvedl hodně kvalitní práce. Pokud Vojenská policie prověřila spekulace objevující se ve veřejném prostoru se závěrem, že jsou nepravdivé, je to jen dobře,“ dodala ministryně.
Nesplněný rozkaz?
- Výtka Černochové kvůli nesplnění rozkazu se týkala jednoho z funkcionářů Vojenské policie Tomáše Voráče, který byl tehdy obviněn z „nelegálního nákupu přístroje proti odposlechům“. Černochové vadilo, že ji o tom Foltýn neinformoval a ona se to dozvěděla z textu Ekonomického deníku.
- Foltýn se ale hájil, že rozkaz interpretoval jinak, a to tak, že Voráče mimo službu postavit nemusí, protože k tomu neshledal vymezené důvody – jeho setrvání ve službě podle něj nemohlo ztížit objasňování případu a pro postavení mimo službu neexistoval ani jiný důležitý zájem. Celý případ Foltýn navíc dle svých slov nevyhodnotil jako závažný.
- „Ministryně mi ale velmi explicitně sdělila, že to považuje za nesplnění rozkazu. A jediné, co jsem jako voják mohl udělat, bylo rezignovat,“ vysvětloval Foltýn v únoru sněmovnímu výboru pro obranu.
- Žalobce nakonec skutečně v polovině března stíhání Voráče zrušil a vrátil případ k novému rozhodnutí, jak uvedla Česká televize.
