Hlavní obsah

Úředníci od Černochové se stěhují po NKÚ. Za třikrát vyšší nájemné

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministerstvo obrany vedené Janou Černochovou z ODS nedokáže podrobně vysvětlit, proč bude jeho nájemné v budově Tokovo v Holešovicích o tolik vyšší, než zde platil Nejvyšší kontrolní úřad.

Reklama

Nejvyšší kontrolní úřad doteď platil v budově u Libeňského mostu v Praze nájemné kolem 18 milionů ročně. Ministerstvo obrany si teď stejné prostory pronajme za 66 milionů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Úředníky Ministerstva obrany čeká příští rok náročné stěhování: kvůli opravě jedné z hlavních administrativních budov se 860 lidí přesune do náhradních kanceláří mimo hlavní areál v pražských Dejvicích.

Stráví tam několik let, než rekonstrukce skončí.

Novým útočištěm armádních úředníků se stane budova Tokovo na holešovickém břehu Vltavy, v níž doposud sídlil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten má však svoji novou budovu a devatenáctipatrový „mrakodrap“ patřící skupině CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka tak bude zanedlouho volný.

Takže na první pohled logická výměna: jedna státní instituce pouze vystřídá tu druhou.

Jenže podle zjištění Seznam Zpráv bude Ministerstvo obrany platit v Tokovu třikrát vyšší nájemné, než doteď hradil NKÚ.

Slovy čísel: moderní prosklené kanceláře s výhledem na Prahu stály loni kontrolory 19,4 milionu, předtím se nájemné pohybovalo zhruba od 17 do 18,8 milionu za rok. Obrana vedená ministryní Janou Černochovou (ODS) chce platit 66,3 milionu ročně.

Ministerstvo přitom nedokáže podrobně vysvětlit, proč bude jeho nájemné v Holešovicích o tolik vyšší.

Mluvčí Simona Cigánková pouze řekla, že ministerstvo oslovilo realitní kanceláře. „Nabídky pak byly posouzeny z hlediska ekonomického dopadu a potřeb Ministerstva obrany,“ popsala výběr přechodného azylu.

Foto: Seznam Zprávy

Budova Tokovo v Holešovicích, dosud sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu.

Půl miliardy za osm let

Státní úřady a instituce obvykle hledají náhradní prostory v jiných státních budovách, které nejsou zrovna využívané. Podle Ministerstva obrany ale žádný z takových volných objektů nedokáže pojmout tolik zaměstnanců, kolik je nutné přesunout kvůli rekonstrukci pracovišť v areálu v Dejvicích.

„Byla postavena v roce 1924 a po celou dobu užívání neprošla výraznější rekonstrukcí, což se odráží v jejím technickém stavu a energetické náročnosti provozu,“ stojí ve zprávě, kterou vláda projednala v polovině července. Cena rekonstrukce podle této zprávy přesáhne pět miliard korun.

Takže resort hledal vhodné privátní administrativní centrum, až ho našel tam, odkud odchází aparát Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle Ministerstva obrany jsou zdejší kanceláře vhodné pro silový resort i proto, že jsou už náležitě zabezpečeny pro práci s tajnými dokumenty.

Obrana si tak budovu Tokovo pronajme přibližně na osm let – od roku 2024 do roku 2031. Za celou dobu zaplatí na nájemném 530 milionů.

Smlouvy NKÚ s majitelem budovy CPI Property Group končí posledním dnem v září. Podle podmínek kontraktu by je nebylo možné přepsat na Ministerstvo obrany tak, aby úředníci obrany mohli v budově být za stejné nájemné jako kontroloři.

Je tady však několik pochybností, jestli obrana udělala vše pro to, aby cenu za pronájem co nejvíc stlačila.

V roce 2016 přišel NKÚ od CPI Property Group návrh na prodloužení nájmu o dalších 50 let – za dosavadních podmínek. Kontroloři o téhle možnosti informovali premiéra, ministra financí i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, na který se ostatní instituce obracejí, když potřebují získat nové prostory.

„Pokud tedy stát stál o to, aby v budově Tokovo dále působila některá z jeho organizačních složek, měl prostor i dobrou výchozí pozici pro další jednání s vlastníkem budovy Tokovo,“ řekla mluvčí NKÚ Hana Kadečková.

Jinak řečeno: pokud obrana věděla, že bude potřebovat kanceláře pro stovky svých úředníků, mohla využít této nabídky z roku 2016 – a ušetřit. Na otázku, jestli ministerstvo o téhle nabídce vědělo (a jak dlouho), mluvčí Cigánková neodpověděla.

Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových obrana tyto informace dostala. Úřad je podle mluvčí Michaely Tesařové hned v roce 2016 postoupil příslušné majetkové vládní komisi, jejímž členem je i Ministerstvo obrany.

Jednali. Ale ne o ceně

Ministerstvo také muselo vědět, že nyní dojednané nájemné je třikrát vyšší než dosud platí NKÚ. Ten totiž podrobný rozpis nákladů zveřejňuje přehledně na webových stránkách.

Ačkoli se podle mluvčí NKÚ Hany Kadečkové zástupci kontrolorů a ministerstva několikrát sešli kvůli technickým otázkám stěhování, nikdy nechtěli poradit s tím, jak jednat s CPI Property Group o co nejlepší ceně (prezident NKÚ Miloslav Kala vedl o kontraktu kolem roku 2013 tvrdá jednání, jak dokládají dobové články v médiích).

„Žádný dotaz ze strany Ministerstva obrany nezazněl,“ potvrdila mluvčí NKÚ Kadečková.

Společnost CPI Property k ceně nájemného říká, že obraně nabídla „standardní podmínky“. „Cenu považujeme za velmi příznivou vzhledem ke stavu a vybavení budovy a její lokalitě,“ řekl Jakub Velen, šéf firemního PR a marketingu.

O výši nájmu, na kterou Ministerstvo obrany přistoupilo, má očividně sám pochybnosti sám NKÚ. V červenci si vyžádal od obrany všechny informace ke stěhování a k pronájmu budovy. Další vývoj chce zatím pouze sledovat, protože podle zákona smí kontrolovat jen už utracené peníze – ne budoucí výdaje.

„Pokud ale na základě poskytnutých dokladů a informací identifikujeme významná rizika v oblasti hospodaření Ministerstva obrany, připravíme podnět k takové kontrole,“ uvedla mluvčí NKÚ Kadečková.

V článku jsme upřesnili informaci o tom, že obrana dosud nepodepsala na nájem budovy smlouvu.

Reklama

Doporučované