Do Agrofertu dál tečou veřejné peníze z Čepra. Až 7,3 miliardy za dva roky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministři loni v březnu udělali rozhodnutí, od kterého si slibovali, že přibrzdí raketový nárůst cen pohonných hmot po ruském vpádu na Ukrajinu a pak také z české krajiny vymýtí žluté lány řepky.

„Rozhodli jsme se zrušit povinné přimíchání biopaliv do nafty. Ekologický dopad je dnes sporný a asi překonaný, stojí to peníze náš stát a naše občany. Zemědělci mohou pěstovat více obilí,“ oznámil tehdy premiér Petr Fiala (ODS).

Jaký dopad to mělo na příjmy Agrofertu, který je v Česku největším producentem biosložek, dosud nebylo známo. Nyní však Seznam Zprávy tyto údaje získaly a jsou překvapující.

Státní společnost Čepro, která biosložky od Agrofertu nakupuje a přimíchává je do pohonných hmot, na dotaz redakce uvedla, že za minulý a letošní rok mohou firmy z Babišova svěřenského fondu za prodej biosložek očekávat tržby v rekordní výši.

Společnosti Preol a Primagra, které spadají pod Agrofert, totiž za rok 2022 získaly přes 3,9 miliardy korun a za rok 2023 by mělo jít o 3,4 miliardy, celkem tedy o 7,3 miliardy korun.

Mezi lety 2013 až 2016 to přitom bylo v průměru zhruba 600 milionů ročně.

Byznys, za který Babiš u poslanců lobboval už před vstupem do politiky, tak navzdory vládnímu útlumu biosložek nadále kvete.

Čísla rostou i přesto, že v polovině roku 2022 vstoupila v platnost zmíněná novela zákona, která pro Čepro povinnost přimíchávat bioložky zrušila.

Protože však Česko musí dodržovat emisní limity skleníkových plynů, k nimž se zavázalo v EU, Čepro biopaliva dále nakupuje. Experti takový vývoj předvídali.

„V roce 2022 se jednalo o 3 713 327 867 Kč společnosti Preol a 216 662 227 korun společnosti Primagra,“ shrnul příjmy Agrofertu od Čepra za loňský rok mluvčí státní firmy Marek Roll.

Jde o čísla, která Čepro nikde nezveřejnilo. Dlouhodobě tvrdí, že se na něj nevztahuje zákon o zakázkách, a veřejné soutěže tak vypisuje jen tehdy, když je to pro něj ekonomicky výhodné. V tomto případě ale samo o cenách jednalo s firmami dle vlastního uvážení, jako by to mohla udělat jakákoli soukromá firma.

Někteří kritici s takovou interpretací nesouhlasí a zdůrazňují, že Čepro je ve stoprocentním vlastnictví státu a mělo by podléhat veřejné kontrole. „Je zřejmé, že tyto nákupy jdou mimo veškeré kontrolní mechanismy pro nakládání s veřejnými prostředky,“ hodnotí to například Jiří Skuhrovec, který vedle společnosti Datlab působí jako garant protikorupčního sdružení Rekonstrukce státu.

Čepro ale tvrdí, že kombinací obou přístupů dosahuje nejnižší ceny a že má na své postupy vypracovány právní analýzy. „Tím zajišťujeme větší konkurenci v rámci našeho vlastního nákupu. Bez ohledu na dodavatele nebo způsob nákupu tak vždy nakupujeme za nejnižší možnou cenu,“ řekl už dříve šéf Čepra Jan Duspěva.

Souhlasí s tím i Ministerstvo financí, pod které Čepro spadá. A to jak za vedení Zbyňka Stanjury, tak předtím za éry Aleny Schillerové.

Loni v prosinci pak Agrofert u Čepra získal kontrakt. Tentokrát na základě rámcové smlouvy, kterou s více vysoutěženými společnostmi uzavřelo Čepro už loni v dubnu na základě veřejné soutěže.

Jak Čepro zapsalo do věstníku zakázek, Agrofert z ní získal 3,4 miliardy. Ty by mu stát měl poslat v průběhu letoška. „Uvedená částka je předpokládaná hodnota,“ dodal mluvčí Roll s tím, že se může měnit.

Seznam Zprávy oslovily Ministerstvo financí s dotazem, jak je možné, že se nová legislativa neprojevila poklesem plateb Agrofertu, který je dlouhodobě největším dodavatelem biosložek v Česku.

Ministerstvo tvrdí, že platby sice narostly, ale spotřeba biosložek v Čepro poklesla. „Loňské zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv nemělo za cíl tuto praxi ze dne na den zcela ukončit. Cílem bylo otevřít cestu k jejímu postupnému omezování při zachování plnění emisních požadavků,“ uvedl mluvčí Ministerstva financí Filip Běhal.

A podle ministerstva to zafungovalo. „Čepro snížilo svou spotřebu biosložek zhruba o 40 procent oproti spotřebě plánované před legislativní změnou,“ dodal Běhal. Ten zároveň zdůraznil, že ministerstvo do obchodního vedení Čepra nezasahuje, i když je jeho jediným akcionářem.

I Čepro tvrdí, že hledá krom přimíchávání biosložek i jiné technologie, jak emisní limity splnit. „Čistý ‚výnos‘ z těchto opatření jsou v případě Čepra vyšší desítky milionů korun za rok, o které se můžeme rozdělit s našimi zákazníky u čerpacích stanic EuroOil. Současná podoba legislativy tuto kombinaci umožňuje a my s péčí řádného hospodáře vždy hledáme cesty, jak dosáhnout vyšších úspor nebo zisku,“ uvedla státní firma.

Podle propočtů už citovaného experta Jiřího Skuhrovce byl z pohledu získání veřejných peněz loňský rok pro Agrofert rekordní. Bodoval totiž také u Lesů ČR. „V roce 2022 společnost Agrofert získala státní zakázky v hodnotě 9,8 miliardy korun, což je trojnásobek oproti dosud rekordnímu roku 2020,“ dodal analytik.

Aktualizace: Zpřesnili jsme titulek, aby bylo zdůrazněno, že část sumy nebyla Agrofertu Čepcem dosud vyplacena, ale jde o nasmlouvanou částku.