Hlavní obsah

Firma se čtyřmi zaměstnanci útočí na miliardový tendr. Založil ji zbrojař Strnad

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Letos v květnu vláda schválila nákup pásových obrněnců za 60 miliard korun.

Reklama

Podle zjištění Seznam Zpráv napadla u antimonopolního úřadu zakázku na pásové obrněnce za 60 miliard firma, kterou založila a několik let vlastnila skupina zbrojaře Michala Strnada.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Psal se květen roku 2016 a v notářské kanceláři v centru Chrudimi nechal zbrojař Michal Strnad založit firmu Defence Export. Byla to nenápadná společnost. Ve struktuře skupiny Czechoslovak Group (také jako CSG) nehrála významnější roli, její účetnictví se pohybovalo ve ztrátě. V roce 2020 Strnad, dle magazínu Forbes 18. nejbohatší Čech, firmu převedl na manažera Milana Jurka.

Doposud nenápadná Defence Export o sobě dala vědět až před měsícem, když napadla u antimonopolního úřadu jednu z největších českých armádních zakázek v historii.

Firma v polovině června podala Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) návrh na zákaz plnění smlouvy na dodávku 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 za téměř 60 miliard korun. Obří nákup vojenské techniky od švédské firmy BAE Systems Hägglunds tak chce překazit firma, která dle účetní uzávěrky vloni zaměstnávala čtyři lidi.

Naproti tomu její „matka-zakladatelka“ CSG patří k největším tuzemským výrobcům armádní techniky. Že by Jurek sehrál se svou firmou roli křoví před Strnadovým impériem při napadení miliardové zakázky na ÚOHS skrze firmu Defence Export, nicméně odmítá.

„Jak vás to mohlo napadnout? Nesmysl. Nebudu se k tomu víc vyjadřovat, může se k tomu (míněna zakázka, pozn. red.) vyjádřit každý občan, jak chce,“ řekl Seznam Zprávám Jurek, který v letech 2020 až 2021 působil v představenstvu firmy CSG Aerospace spadající do Strnadovy skupiny.

Na jakékoliv další dotazy týkající se řízení na antimonopolním úřadu nechtěl odpovědět. „Probíhá tam řízení, nebudu se k tomu vyjadřovat,“ dodal Jurek, který před nástupem do skupiny CSG působil v další velké české zbrojovce Omnipol.

Mediální zástupce Czechoslovak Group Andrej Čírtek potvrdil, že Jurek pro skupinu pracoval. Uvedl rovněž, že CSG se společností Defence Export pojí obchodní spolupráce. Zakázku na obrněnce prý ale neřeší.

„Potvrzujeme, že pan Milan Jurek před několika lety v CSG pracoval. Dohodli jsme se ale na ukončení jeho působení v naší skupině. V rámci vypořádání vzájemných vztahů pan Jurek jako zkušený obchodník s vojenským materiálem získal od CSG společnost Defence Export, která disponuje oprávněním k obchodu s vojenským materiálem, a nyní s ní již několik let samostatně podniká,“ sdělil Seznam Zprávám Čírtek a dodal: „Se skupinou CSG ho v současnosti pojí jen obchodní spolupráce. Nemůžeme se tedy vyjadřovat k jeho aktivitám a ani nám nejsou, pokud se nejedná o eventuální obchodní příležitost pro firmy CSG, známy. V tomto nám neznámém kontextu se tedy nebudeme k projektu BVP vůbec vyjadřovat.“

Náhlý zájem

Překvapení z podaného návrhu ze strany firmy Defence Export nastalo na Ministerstvu obrany. Rezort během přípravy zakázky neevidoval žádný zájem této společnosti o dodávku pásových vozidel.

„Můžeme vyloučit, že by společnost Defence Export v minulosti jakkoli oslovila Ministerstvo obrany s projevením svého zájmu o splnění veřejné zakázky na pořízení BVP,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva obrany David Jareš.

Čísla v účetních uzávěrkách Defence Export neukazují, že by firma patřila ke žralokům zbrojařského průmyslu.

Výsledek hospodaření činil dle účetní uzávěrky za minulý rok 592 tisíc korun, v roce 2022 skončila firma ve ztrátě tří milionů korun. S výjimkou roku 2020 (zisk 49 tisíc korun) končila firma do loňského roku od svého založení v záporných číslech. Tržby za prodej zboží činily dle účetní uzávěrky za rok 2022 183 milionů korun, ještě v roce 2021 v této položce ale svítila nula. V loňském roce zaměstnávala firma čtyři osoby.

Podle ministerstva bude na antimonopolním úřadu, aby posoudil, zda je Defence Export relevantním navrhovatelem zákazu plnění smlouvy na BVP.

„Motivy jakéhokoli navrhovatele Ministerstvo obrany nemůže hodnotit. Respektujeme zákonné právo podat podobný návrh od navrhovatelů, kteří by potenciálně mohli předmět veřejné zakázky splnit. Jestli je takovým subjektem i navrhovatel v tomto správním řízení a uzavřením smlouvy ze strany Ministerstva obrany mu reálně mohla vzniknout újma, je na posouzení ÚOHS,“ uvedl mluvčí ministerstva Jareš.

Historické propojení Strnadovy skupiny CSG s firmou Defence Export nechtělo ministerstvo komentovat. „Ministerstvo obrany takovéto nepřímé zapojení do podání předmětného návrhu nemůže hodnotit,“ dodal Jareš.

Antimonopolní úřad proces již spustil. „Správní řízení v dané věci veřejné zakázky Ministerstva obrany bylo zahájeno 21. června 2023 na návrh společnosti Defence Export, která požaduje zákaz plnění smlouvy. Ve správním řízení probíhají jednotlivé úkony, termín vydání rozhodnutí nelze předjímat,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Mimochodem, nejde jen o tento případ. Minulý čtvrtek server irozhlas.cz upozornil na to, že antimonopolní úřad řeší další armádní zakázku. Dvě společnosti se ohradily proti tomu, jak Ministerstvo obrany nakupuje lehká útočná vozidla pro 43. výsadkový pluk.

Malé sousto?

V roli subdodavatele se do zakázky na výrobu švédských pásových obrněnců zapojí i společnost Excalibur Army z holdingu Czechoslovak Group. Skupina mimo jiné od roku 2015 disponuje licencí na výrobu pandurů pro oblast východní Evropy a Asie.

V průběhu tendru se spekulovalo, že Czechoslovak Group by mohla hrát významnější roli v otázce zapojení českého obranného průmyslu do zakázky. Nakonec se ale CSG stalo „jen“ jedním z pěti hlavních dodavatelů v rámci českého průmyslu.

„Integrátorem zapojení českého obranného průmyslu do veřejné zakázky na pořízení BVP je výrobce vozidel, tedy společnost BAE. Ministerstvo obrany v této veřejné zakázce konstantně kladlo důraz na maximální zapojení co největšího počtu subjektů českého obranného průmyslu. Podařilo se vyjednat minimálně 40% zapojení českých firem, přičemž švédská strana počítá dokonce ještě s vyšším podílem,“ uvedl mluvčí Ministerstva obrany David Jareš.

Ministerstvo obrany v červenci roku 2022 zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty a přímo oslovilo švédského výrobce BAE Systems. Jedním z neúspěšných uchazečů byla i německá zbrojovka Rheinmetall s vozidlem Lynx. Právě s německým výrobcem Strnadova skupina v roce 2020 přímo na Pražském hradě uzavřela memorandum o založení společného podniku.

To, že se podpisový akt odehrál na Hradě, nebylo tehdy překvapivé. Skupina Czechoslovak Group měla blízko ke garnituře bývalého prezidenta Miloše Zemana. Strnadovy firmy byly hlavním sponzorem Miloše Zemana v prezidentských volbách v roce 2018, v říjnu téhož roku Jaroslav Strnad (otec současného majitele Michala Strnada) od Zemana převzal státní vyznamenání.

Letos v červenci pak Seznam Zprávy upozornily na další linku mezi Strnadem a Hradem z éry Miloše Zemana. Bývalý kancléř Vratislav Mynář dle majetkového přiznání dostal desítky milionů korun od firmy bez kanceláří. Kolem transakce se pohybovali lidé z okruhu zbrojaře Strnada.

Reklama

Doporučované