Hlavní obsah

Nejvyšší žalobce oponuje Blažkovi. Mluví o hausnumeru vycucaném z prstu

Foto: Christine Havranová, Seznam Zprávy

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Reklama

Ministr spravedlnosti opakovaně kritizuje olomoucké vrchní státní zastupitelství. Tvrdí, že má analýzu, že pracují špatně, odmítá ji však ukázat. Redakce získala „konkurenční“ rozbor od nejvyššího žalobce. Ten pochybení nenašel.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když úřad nejvyššího státního zástupce Igora Stříže v únoru zrušil stíhání dvou žen v brněnské bytové kauze, ministr spravedlnosti Pavel Blažek tvrdě zaútočil na státní zástupce z olomouckého vrchního zastupitelství, kteří případ dozorují. Jejich práci označil za „systémové selhání represivních orgánů státu“, a bez dalších podrobností dokonce zdůraznil, že to budou řešit vrcholné orgány veřejné moci.

Práci olomouckých vrchních žalobců kritizoval už dříve, když uváděl do úřadu jejich nového šéfa Radima Daňhela. Tehdy přišel Pavel Blažek s tím, že má analýzu, která dokládá, že olomoučtí vrchní žalobci pracují špatně.

Seznam Zprávy však nyní získaly rozbor, který k práci soustavy státního zastupitelství zpracovalo nejvyšší státní zastupitelství. Na systémová selhání, kterými argumentoval Blažek, v něm nepřišlo. A vyloučilo i to, že by olomoučtí vrchní žalobci odváděli mizernou práci.

„Tak to samozřejmě není,“ okomentoval Blažkem uváděná systémová selhání nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. S tím, že z čísel, která jeho úřad shromažďoval měsíce, nic takového neplyne.

Podezření kolem tří blízkých Blažka

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Pavel Blažek.

Žalobci z olomouckého vrchního zastupitelství dozorují vyšetřování možných machinací s městskými nemovitostmi, z nichž už NCOZ obvinila Blažkova někdejšího koncipienta a spolustraníka. A účast dalších členů jihomoravské ODS v privatizaci bytového fondu detektivové podle zjištění Seznam Zpráv prověřují. Oč jde konkrétně:

  • V bytové kauze už detektivové do vazby poslali Blažkova někdejšího advokátního koncipienta Otakara Bradáče (ODS), který podle obvinění zmanipuloval přidělení bytu i policejnímu agentovi.
  • Další Blažkovu bývalou koncipientku Markétu Vaňkovou (ODS) policisté prověřují. Reportéři v minulosti doložili, že dva rozsáhlé prostory dostal přidělené její švagr a jeho přítelkyně. Detektivové prověřují verzi, že reálně v nich měla bydlet Vaňková.
  • U rodiny třetího ministrova exkoncipienta Roberta Kerndla (ODS) dle pátrání Seznam Zpráv skončila více než desítka původně městských nemovitostí.

Pavel Blažek v případě zrušení stíhání dvou žen v brněnské bytové kauze mluvil o „nespravedlivém zadržení a veřejném lynči“.

Analýza Igora Stříže ale nepřišla na to, že by se žalobci něčeho takového dopouštěli. A uvádí konkrétní čísla. V roce 2022 státní zastupitesltví po celém Česku začala stíhat 30,5 tisíce lidí. A nadřízený orgán to zrušil u 1102 z nich, tedy asi ve 3,6 procenta případů.

Ani zrušení stíhání přitom podle nejvyšších žalobců není doklad toho, že státní zástupci udělali chybu. „To, že dojde ke zrušení stíhání ve stížnostním řízení, přeci není znakem nefunkčnosti toho systému, ale naopak zafungovaly kontrolní mechanismy,“ dodal Střížův ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Zdeněk Kasal.

„Zrušení neznamená, že za čtrnáct dnů nemůže být po odstranění vad stíhání zahájeno znovu,“ dodal Stříž.

Rozbor jeho úřadu navíc dokládá, že případy, které konkrétně vrchní žalobci z Olomouce dovedli k soudu, skončily v drtivé většině odsouzením obžalovaných. Zatímco celkem soudy osvobodily v posledních letech zhruba 4 procenta všech obžalovaných v Česku, u případů dozorovaných olomouckými žalobci se většinou tento podíl blížil nule.

Foto: Seznam Zprávy

Téměř všechny případy olomouckých vrchních žalobců, které doputovaly k soudu, skončily podle Střížovy analýzy odsouzením.

Blažkovo „hausnumero“

Pavel Blažek ve zprávě zveřejněné na webu ministerstva (nešlo však o kompletní analýzu, na ni se ve zprávě ministr spravedlnosti jen odvolává) také operoval tvrzením, že Ministerstvo spravedlnosti eviduje vysoké náhrady škod za nezákonná trestní stíhání.

„Pokud náhrady škod srovnáme s případy dozorovanými nebo žalovanými VSZ Praha, jsou u VSZ Olomouc výrazně vyšší. Mediálnímu lynči jsou pak díky tomu vystavováni nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní jedinci, kteří nakonec nejsou obviněni,“ tvrdil Blažek.

Zdůrazňoval však nároky na odškodnění, nikoliv reálně vyplacená odškodnění.

„Je to hausnumero, které si můžete vycucat z prstu,“ zhodnotil argumentaci ministra nejvyšší zástupce Stříž. „Vy si dnes můžete požádat na ministerstvu o odškodné půl miliardy, aniž byste byli trestně stíháni. Oni to za půl roku zpracují a zjistí, že jste nebyli trestně stíháni a nárok nemáte. Proto jsou tyto údaje samozřejmě zavádějící a falešné,“ uvedl dále v reakci na pasáž textu na webu Ministerstva spravedlnosti.

Blažkova neexistující analýza

  • Blažek čísla zveřejnil v podobě textu na webu Ministerstva spravedlnosti. Samotnou údajnou analýzu ale ministerstvo reportérům vydat odmítlo.
  • Nejprve tvrdilo, že ji v ústní podobě ministr slyšel na poradě. Když z ní reportéři chtěli zápis, zase uvedlo, že se žádná porada nekonala. V reakcích na žádosti o informace se přitom samo Ministerstvo spravedlnosti dle expertů dopustilo hned několika nezákonností.
  • Blažek následně na olomoucké žalobce poslal ještě ministerskou finanční kontrolu (její výsledky mají Seznam Zprávy rovněž k dispozici). Ta ale dopadla pro vrchní státní zastupitelství příznivě.

Pavel Blažek také zprávu na ministerském webu zakončil tabulkou s počty podaných obžalob odborů závažné hospodářské a finanční kriminality v Olomouci a v Praze. Pod odbor v Olomouci spadá i žalobkyně Petra Lastovecká, která dozoruje i zmíněnou brněnskou bytovou kauzu. Z tabulky plynulo, že pražské vrchní státní zastupitelství v Praze má v porovnání s olomouckým úřadem čísla výrazně vyšší.

Nejvyšší státní zástupce Stříž však upozorňuje, že prostým porovnáním podaných obžalob není možné zjistit, jak dobře dvě vrchní státní zastupitelství pracují. Na rozdíl od nižších státních zastupitelství totiž podle něho ta vrchní dělají nejzávažnější případy, kterých jsou jednotky a jejichž složitost je různá.

„V Olomouci převažují složité daňové věci. V Praze zase veřejné zakázky či terorismus. Řada trestních kauz, které se stíhají jako terorismus, jsou věci, které jsou na dokazování relativně jednoduché – šiřitelé dezinformací, nebo třeba lidé, kteří sloužili v cizí armádě,“ popsal Stříž s tím, že takových kauz pak za stejný čas k soudu poputuje více.

„Jedna kauza může být mimořádně složitá a závažná a vydá za několik věcí,“ dodal ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Zdeněk Kasal. Pražské vrchní státní zastupitelství má navíc na starosti agendu z větší části Česka.

Foto: NZS, Seznam Zprávy

Jak celkem pracují obě vrchní státní zastupitelství.

Stříž: Nebudeme dělat opatření

Nejvyšší žalobce na základě svého rozboru uvedl, že žádné zásadní změny ve fungování státního zastupitelství nechystá.

„Kdybychom zjistili něco zásadního, museli bychom na to adekvátně reagovat. To děláme vždycky,“ doplnil ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Zdeněk Kasal s tím, že systémový problém nezjistili.

„Pavel Blažek nepoužil žádný konkrétní argument, který já bych pociťoval jako evidentní nezákonnost státního zastupitelství,“ dodal nejvyšší žalobce Stříž.

Změny ve fungování přímo olomouckého vrchního státního zastupitelství, které požadoval Pavel Blažek, už neudělá ani šéf tohoto úřadu Radim Daňhel. Na začátku června nečekaně oznámil rezignaci. Stalo se tak zhruba po roce od chvíle, co ho do funkce uvedl Blažek.

Nejvyšší žalobce Stříž nyní vypsal výběrové řízení na jeho nástupce. S jeho jmenováním bude muset ministr spravedlnosti souhlasit.

Pavel Blažek přitom v posledních měsících vyvíjel tlak na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci i jinak. Seznam Zprávy přinesly sérii zjištění, jak prostřednictvím svých ministerských či poslaneckých pravomocí vstupuje do vyšetřování brněnské bytové kauzy.

Reklama

Doporučované