Hlavní obsah

Padl muž, po němž chtěl Blažek změny u olomouckých žalobců

Foto: Nejvyšší státní zastupitelství

Radim Daňhel rezignoval na pozici olomouckého vrchního žalobce.

Reklama

Kdo je Radim Daňhel, jehož páteční rezignace na pozici olomouckého vrchního žalobce řadu státních zástupců překvapila?

Článek

Před necelým rokem přišel státní zástupce Radim Daňhel z Kroměříže do čela olomouckého státního zastupitelství s přesným úkolem.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po něm chtěl reorganizovat úřad . A to u státního zastupitelství, jehož lidé mimo jiné dozorují i brněnskou bytovou kauzu, která se týká prominentů ODS. Jenže změny Daňhelovo působení na pozici šéfa olomouckého vrchního žalobce téměř nepřineslo.

A už ani nepřinese. V pátek Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že Radim Daňhel rezignoval.

Daňhel uvedl, že důvody svého konce sdělí svým podřízeným až příští týden. Poté se je dozví veřejnost.

„S důvody rezignace bych rád osobně příští týden seznámil své kolegy na vrchním státním zastupitelství a předpokládám, že poté se vyjádřím veřejně,“ napsal Seznam Zprávám Daňhel.

Jako olomoucký vrchní žalobce se přitom opakovaně nezastal podřízených, když je ministr Blažek kritizoval v kauze, v níž už byl obviněn jeho někdejší koncipient a spolustraník Otakar Bradáč. Tedy v případu, v němž policie prověřuje i to, za jakých okolností získala byty v Brně současná primátorka Markéta Vaňková (ODS), další Blažkova bývalá koncipientka.

Na stranu ministra se Daňhel přiklonil i v případě údajných úniků informací z vyšetřovaní, z nichž právě Blažek olomoucké žalobce obviňoval. Podřízeným Daňhel zakázal s novináři komunikovat bez jeho vědomí. A vydal i příkaz, aby při komunikaci s médii nepoužívali šifrované mobilní aplikace, které zabraňují odposlechům.

Už nechtěl být spojovaný s Blažkem

Za odchodem Daňhela – podle zdroje ze státního zastupitelství – bylo to, že už nechtěl být spojovaný s ministrem Blažkem. Tedy že nechtěl být v justici vnímán jako člověk, který má od Blažka za úkol vytvářet tlak na státní zástupce v Olomouci.

Daňhel se k tomu, jak svou končící spolupráci s ministrem spravedlnosti vidí, nevyjádřil. Na otázky Seznam Zpráv neodpověděl a odkázal jen na krátkou tiskovou zprávu Ministerstva spravedlnosti.

Šéf žalobců Igor Stříž pak reportérům řekl, že se Daňhel rozhodl k odchodu sám a neřekl mu, že by to bylo kvůli Blažkově tlaku. „To vůbec nezaznělo,“ řekl Seznam Zprávám Stříž.

Jak bylo zmíněno, Blažek olomoucké žalobce kritizoval, protože podle něj pracují špatně. Stříž to dříve odmítl, Daňhel se vůči Blažkovým konstrukcím na rozdíl šéfa žalobců veřejně nevymezil.

Blažkova analýza

  • Ministr kritiku dokládal údajnou analýzou, jejíž útržky v podobě tiskové zprávy ministerstvo zveřejnilo na webu. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ovšem následně odmítl, že by jeho podřízení pracovali špatně, a čísla označil za zavádějící a kusá.
  • Dodnes není jasné, jak přesně vznikla. Ministerstvo pak reportérům analýzu odmítlo vydat. Nejprve začalo tvrdit, že ministr analýzu slyšel jen ústně na poradě. Zápis z porady ale následně rezort nevydal a začal tvrdit, že se žádná nekonala.

A také nekomentoval, když Blažek využíval svých ministerských pravomocí, aby bombardoval žalobce žádostmi o informace ze živé bytové kauzy.

Vrchní žalobce ale zároveň odmítal, že by Blažkovi dal věci, které by mohly prozradit další postupy policie v kauze, která se týká jeho nejbližších spolustraníků.

Jinak ale Vrchní státní zastupitelství v Olomouci hovořilo v odpovědi na žádost dle zákona o veřejném přístupu k informacím, kterou mu reportéři zaslali.

„Skutečnosti by mohly osobám, jichž se trestní stíhání týká, případně ještě týkat může, neoprávněným způsobem prospět. (…) Může dojít k maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,“ napsal Daňhel redakci, když podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádala o ty samé materiály, které Blažek od žalobců dostal.

Blažek se žádostmi pokoušel zjistit i informace z osobního života Petry Lastovecké, která bytovou kauzu přímo dozoruje. Za nevhodné to označil Stříž. Daňhel komentář opět nepřidal.

Když Nejvyšší státní zastupitelství letos v únoru zrušilo stíhání dvou žen v bytové kauze, kterou Lastovecká dozoruje, ministr Blažek opět žalobkyni kritizoval, a dokonce použil výraz, že v případě těchto žen došlo k „nespravedlivému zadržení a veřejnému lynči“.

„Veřejnou kritiku ze strany ministra rozhodně nevnímám jako nátlak na státní zastupitelství, ale nejvýše jako počátek debaty o tom, co je předmětem kritiky, tedy zda v rámci státního zastupitelství či obecně ve výkonu trestní spravedlnosti existuje nějaký problém, a pokud ano, jak lze takový problém řešit,“ napsal tehdy Daňhel.

Jinak to viděla Unie státních zástupců, která zrušení stíhání označila za procesní věc a proti slovům Blažka se ohradila. Lastovecká uvedla, že po přeformulování sdělení obvinění bude usilovat o obnovení stíhání.

Rezignace je překvapivá

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Daňhel svoji rezignaci zdůvodnil tím, že nedokáže efektivně řídit pobočky Vrchního státního zastupitelství v Brně a Ostravě.

Právě na zdejší žalobce přitom Blažek cílí svou kritiku. Ty v Ostravě kvůli tomu, jak probíhalo vyšetřování 10 let starého zásahu na Úřadu vlády. Brněnská žalobkyně Petra Lastovecká je pak pod palbou Blažka kvůli zmíněné bytové kauze.

Daňhelovi kolegové ovšem takový důvod k rezignaci označili za zástupný. Podle jeho předchůdce Iva Ištvana, který úřad vedl dvě desítky let a dnes působí na Nejvyšším státním zastupitelství, žádný problém s jejich řízením nebyl. Obdobný názor má i ředitel Odboru závažné hospodářské a finanční kriminality olomouckých žalobců Petr Šereda.

„Celkem 12 let dělám ředitele odboru a za celou dobu jsem neměl s jeho řízením, a tedy i s řízením poboček nejmenší problém. Neumím si představit, že by tento odbor bez těch poboček mohl fungovat,“ uvedl pro Seznam Zprávy nyní Šereda

Stříž uvedl, že s Daňhelem reorganizaci řešil. „On o tom (rušení poboček – pozn. red.) uvažoval pouze v souvislosti se svým osobním rozhodnutím, ale žádné kroky v tom podniknuty nebyly,“ prohlásil Stříž. Podle šéfa žalobců teď žádný důvod k rušení poboček ani není.

Pobočky Vrchního státního zastupitelství v Brně a Ostravě byly zřízeny v roce 1994 vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. A právě ministr Blažek je může i zrušit. Na dotaz Seznam Zpráv, zda k tomu dojde, však mluvčí ministerstva Vladimír Řepka zatím neodpověděl.

Mezi dalšími žalobci má přitom Daňhel pověst slušného a pracovitého člověka. „K tomu je opravdu výborný právník a státní zástupce,“ uvedl prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna.

Po svém konci v čele olomouckých žalobců by se mohl přemístit zpět do Kroměříže, kde už mezi roky 2013 a 2022 působil.

Reklama

Doporučované