Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když vláda Petra Fialy (ODS) před dvěma lety projednala nákup 48 protiletadlových střel Derby za 2,8 miliardy od izraelské vlády, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si obchod pochvalovala.
„Válka na Ukrajině nám ukazuje, jak zásadní je ochrana před útoky ze vzduchu, ať už jde o drony, nebo o standardní letectvo. Aby nás naši vojáci mohli před těmito hrozbami v případě potřeby bránit, musíme je vybavit moderní technikou, což jsou právě tyto střely,“ prezentovala Černochová nákup v tiskové zprávě na webu ministerstva.
Jiný obraz ale poskytuje neveřejný protokol sepsaný Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který Seznam Zprávy získaly a který stejnou transakci analyzuje. Experti NKÚ zjistili, že už od listopadu 2021, kdy Černochová nastoupila do funkce, měl resort na stole od výrobce nabídku na rakety Derby LR, která byla o 400 milionů nižší, než ta nakonec podepsaná. Zároveň ale tato první nabídka byla i časově omezená a ministerstvo ji nechalo vypršet s vysvětlením, že tehdy na nákup nemělo peníze.
„Platnost nabídkové ceny byla omezena do 30. září 2022, a to při podpisu smlouvy do 1. října 2022. Teprve v říjnu 2022 vyzvalo Ministerstvo obrany izraelskou stranu k dalšímu jednání. Druhá cenová nabídka společnosti Rafael z listopadu 2022 již zahrnovala zvýšení ceny střel o přibližně 395 milionů korun, tedy na 2,76 miliardy,“ zrekapituloval průběh jednání Nejvyšší kontrolní úřad.
Protokol vznikl při prověřování zakázek na protivzdušnou obranu, kterou Nejvyšší kontrolní úřad uzavřel v půlce září. Finální zprávu navzdory zvyklostem úřad nezveřejnil s odůvodněním, že obsahuje utajované informace.
Obrana: Nepochybili jsme
Ministerstvo obrany popírá, že by kvůli prodlení peníze z obranného rozpočtu promrhalo. Kvůli platbám za protiletadlové raketové komplety krátkého dosahu (SHORAD) prý na střely Derby nemělo peníze.
„Rozpočet Ministerstva obrany neumožňoval v roce 2021 využít nabídky, neboť v tomto roce byla placena zálohová platba smlouvy na pořízení systému SHORAD a další plánované platby již běžících akvizičních projektů. K pochybení ze strany ministerstva nedošlo, neboť základní počet střel byl již součástí smlouvy na pořízení systému SHORAD,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva obrany David Šíma.
Podle resortu je výsledná transakce pro stát výhodná a funkčnost budované protiletecké obrany neohrožuje.
„S firmou Rafael jsme v roce 2022 a 2023 vedli velmi intenzivní jednání, při kterých se podařilo vyjednat výhodné podmínky včetně průmyslové spolupráce pro české firmy (za až 14 milionů amerických dolarů, v přepočtu cca 290 milionů korun) a slevy za včasné objednávky za téměř 14 milionů dolarů. Vzhledem k tomu, že systém SHORAD nabyde plné operační schopnosti k 1. lednu 2028, nedochází ke zpoždění dodávek, ale k postupnému navýšení zásob střel ještě před dosažením operačních schopností,“ tvrdil Šíma.
Na dodávkách spolupracuje například i firma Retia spadající do impéria zbrojaře Michala Strnada.
„Zapomíná, že už není politik“
V protokolu ovšem kontroloři uvádějí, že v důsledku pomalé reakce ministerstva dostane Česko rakety později, než podle NKÚ požadovala armáda. Ta je potřebuje pro ochranu vzdušného prostoru bateriemi Spyder, o jejichž nákupu rozhodla ještě vláda Andreje Babiše (ANO). Střely dlouhého dosahu Derby dodá Česku izraelská státní firma Rafael nikoliv v původně nabízeném roce 2026, ale až v roce 2027.
„Dlouhá doba mezi obdržením první nabídky a podpisem smlouvy způsobující zpoždění dodávek a navýšení ceny ukazuje na nedostatečnou efektivitu v přípravě a realizaci akvizic,“ zhodnotil to kontrolní úřad.
Obrana podle protokolu využila opci na nákup dalších raket. Celkově nakonec objednala dvě stovky střel různých typů za 9,2 miliardy s dodáním do roku 2027.

Protiletadlový systém Spyder, který Česko nakoupilo od izraelské vlády.
Po tom, co resort obdržel v úterý ráno dotazy Seznam Zpráv, ministryně obrany Jana Černochová v příspěvku na sociální síti X zaútočila na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kalu, někdejšího poslance ČSSD.
„Pan prezident NKÚ Kala se opakovaně zapomíná v tom, že již není aktivním členem Sociální demokracie a že ve své pozici nemá dělat politiku a svá vyjádření by měl korigovat,“ uvedla Černochová.
Může za to hnutí ANO
Utajení finální kontrolní zprávy označila ministryně za nestandardní. „Že by byla důvodem kritičnost kontrolního protokolu k budování protivzdušné obrany za mých předchůdců?“ spekuluje ministryně.
Podle ní mohou za prodlení právě předchozí ministři za hnutí ANO, kteří resort řídili od roku 2014. Ministerstvo uvádí, že kontroloři poukázali i na to, že podle Koncepce výstavby Armády ČR 2025 měly být do roku 2020 pořízeny přenosné raketové komplety velmi krátkého dosahu a mobilní 3D radiolokátor MADR, což se nestalo. Nejvyšší kontrolní úřad podle obrany upozornil i na zpoždění nákupu protiletadlového raketového systému krátkého dosahu.
„Závěry NKÚ dlouhodobě potvrzují, že Ministerstvo obrany čelí zásadnímu vnitřnímu dluhu způsobenému dlouhodobým podfinancováním, a to ve většině oblastí. Za to těžko volat k odpovědnosti současnou vládu, která naopak masivně do obrany investuje. Ministerstvo obrany muselo kvůli podfinancování přistupovat k investicím podle jejich důležitosti. Na všechny potřebné projekty armády prostě minulé vlády peníze nedaly, a tak těžko lze vše dohnat přes noc, což NKÚ ve svých zprávách nezohledňuje a kritizuje,“ podotkla ministryně.
Máme tady takový nešvar. Kdekdo, zejména zástupci hnutí ANO, populisté, extrémisté a antisystémové strany, se ohání tím, že neposilujeme obranyschopnost České republiky. A máchají přitom titulky v novinách, kde hraje ústřední roli Nejvyšší kontrolní úřad s bývalým sociálním… pic.twitter.com/xa0AWA26xQ
— Jana Černochová (@jana_cernochova) September 30, 2025
Kalou vedený úřad hospodaření resortu Černochové kritizuje i ve své nedávno vydané výroční zprávě za rok 2024.
„Schválený rozpočet Ministerstva obrany na rok 2024 dosáhl rekordních 159 miliard korun, což je více než dvojnásobek oproti roku 2018. Ministerstvo obrany se v poslední době zaměřuje především na projekty s hodnotově významnými nákupy, jako je pořízení stíhaček F-35, bojových vozidel pěchoty nebo tanků. Kvůli těmto nákladným akvizicím přesouvalo rozpočtované prostředky, což přispělo k nerovnoměrnému rozvoji armády, kde některé složky, přestože jsou nezbytné pro její celkovou funkčnost, zůstávají technologicky i kapacitně pozadu,“ tvrdí mimo jiné Nejvyšší kontrolní úřad.