Článek
Od léta se na východním okraji Prahy buduje nový obchvat za čtyři miliardy korun. Je to chybějící dvanáctikilometrová silnice, díky níž se už auta směřující z vnějšího Pražského okruhu a od dálnice D1 nebudou muset probíjet obydleným územím Běchovic a Úval.
Nedaleko odtud – v kancelářích silničářů, úředníků i právníků – se ale současně odehrává velký spor o pozemky v jejím okolí. Spor o to, jestli stát za stamiliony tato pole vykoupí od firem spojených s rodinou Miroslava Tomana, exministra za ČSSD a zemědělského podnikatele.
Firmy Tomanových požadují za pozemky v sousedství obchvatu osminásobek běžné ceny. Se zdůvodněním, že se jedná o potenciálně cenné parcely – jejich atraktivita prý vzrostla i díky novému obchvatu.
Státní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se naopak cítí podvedené: Tvrdí, že Tomanovi porušili původní slib, že cenu nebudou šponovat.
Silničáři víc nedají
Parcely Tomanových přitom ŘSD potřebuje proto, že pro stavbu obchvatu použilo mimo jiné i 25,5 hektaru polí patřících Výzkumnému ústavu živočišné výroby, který spadá pod Ministerstvo zemědělství.
Aby ústav nepřišel zkrátka, ŘSD mu slíbilo jinou půdu. A vytipovalo právě pozemky ve vlastnictví firem Agrotrade a Xaverov trade, společností kolem Miroslava Tomana, bývalého ministra zemědělství v komunistickém Československu, a jeho syna podnikatele Zdeňka Tomana. Druhý syn Miroslav Toman – který ale v těchto firmách nepůsobí – byl dvakrát ministrem zemědělství. Naposledy v barvách sociální demokracie v letech 2017 až 2021.
Když však mělo nyní dojít k dohodě, že ŘSD pole Tomanových vykoupí a vymění s ústavem za pozemky pod budovanou silnicí, přišel Zdeněk Toman jako šéf firem s tím, že pozemky nemají obvyklou výkupní cenu 270 korun za metr. A že si je cení na osminásobek.
Přibližně by to činilo celkem 540 milionů.
Tuhle sumu ale silničáři odmítají vyplatit. „Takový požadavek by byl pro ŘSD neakceptovatelný,“ potvrdil Jan Rýdl, mluvčí ŘSD. Stát je ochoten jít na 67,5 milionu.
ŘSD argumentuje, že podle zákona smí osminásobek vyplatit jen vlastníkům pozemků přímo pod silnicí – nikoli kolem ní. A také že už letos v dubnu firmy Agrotrade a Xaverov trade písemně souhlasily s nižší cenou. Tedy bez osminásobného navýšení.
Proto ŘSD podle mluvčího podepsalo dopředu smlouvy s výzkumným ústavem, že pro něj pole Tomanových – jako náhradu za pole pod obchvatem – odkoupí.
Jenže v den, kdy se tyto smlouvy uzavřely, přišlo podle ŘSD od Tomanových odmítnutí ceny 270 korun za metr. Podle informací z více zdrojů to ŘSD vnímalo jako načasovaný tlak, aby stát s mnohem vyšší cenou souhlasil.
Máme posudky, říkají firmy
Firmy Agrotrade a Xaverov trade oponují, že ŘSD rozhodně neslíbily nízkou cenu 270 za metr. Souhlas se podle firem týkal jen jednání o odkupu malých, zbytkových kousků pozemků kolem obchvatu. Nikoli těch ucelených pro potřeby výzkumného ústavu.
Stát Tomanovým převedl pozemky, pak je za stamiliony koupil
Na silničních stavbách už firmy spojené s rodinou Tomanových v minulosti několikrát vydělaly. V únoru roku 2022 stát prostřednictvím ŘSD koupil od Tomanových pozemky nutné pro stavbu Pražského okruhu za více než 311 milionů korun. Předtím zase Praha schválila například nákup pozemků nutných pro vytvoření odhlučňovacích pásů kolem této stavby, a to za 110 milionů korun. Celkový účet za nákup pozemků od rodiny Tomanových, jak Seznam Zprávy už dříve spočítaly, překonával částku nyní překonává částku půl miliardy korun.
Rodina Tomanových získala před lety sporným způsobem.V roce 1991 zprivatizovala státní podnik Xaverov. Následovala pře se státem, jestli součástí privatizace byla i rozlehlá pole, lesy a další nemovitosti. Státní Pozemkový úřad v roce 2010 uzavřel s Tomanovými smír a majetku se vzdal - přestože u soudů začal vítězit. Ještě před tím v roce 2005 vydalo Ministerstvo zemědělství potvrzení, že majetek patří Xaverovu. V té době byl náměstkem na ministerstvu Miroslav Toman, pozdější ministr za ČSSD.
„Nejedná se o žádnou přemrštěnou nebo neúměrnou cenu, ale o cenu obvyklou v místě a čase, stanovenou dvěma znaleckými posudky,“ řekl k požadavku firem jejich advokát Petr Šťovíček.
Dodal, že společnosti Tomanových mají na cenu hlavních pozemků dva posudky renomovaných znalců. Navíc že se zčásti jedná o velmi hodnotný majetek, protože 16 hektarů pozemků je podle územního plánu zastavitelných.
„ŘSD nám však nabídlo cenu několikanásobně nižší a tu jsme odmítli. Za těchto podmínek jsme neměli žádný důvod naše pozemky prodávat,“ reagoval advokát Šťovíček.
I firmy mají pocit, že s nimi stát nehrál na rovinu – protože jejich pozemky, aniž byla uzavřena finální dohoda, předem slíbil výzkumnému ústavu.
Náměstek: Řešilo to ŘSD
Do jednání, které pozemky dostane ústav náhradou, byli přizváni také lidé z výzkumné instituce. Mezi nimi i dnes už bývalý náměstek ústavu Pavel Veselý, jehož letos nové vedení z funkce odvolalo.
Veselý v minulosti působil na Ministerstvu zemědělství – navíc jako náměstek ministra Miroslava Tomana.
„Kategoricky odmítáme osočování z jakéhokoli zneužívání jakýchkoli kontaktů, ať už na něho, nebo na jakékoli jiné osoby. K ničemu takovému nedocházelo ani nedochází,“ řekl však advokát firem Šťovíček.
„Že jsem byl Tomanův náměstek, nehrálo žádnou roli,“ řekl také Pavel Veselý.„My jako ústav jsme chtěli pozemky v nějaké rozumné vzdálenosti od našeho sídla. A bylo na ŘSD, aby nám nějaké sehnalo,“ uvedl.
Podobně mluví i bývalý ředitel ústavu Pavel Čermák, jehož ministr zemědělství letos v únoru odvolal kvůli chybám při hospodaření. „Nám bylo jedno, že si ŘSD vybralo pozemky rodiny Tomanových. My prostě jen potřebovali pole a krmivo pro zvířata,“ prohlásil.
Současné vedení výzkumného ústavu čeká, jak se pře o pozemky a jejich cenu vyvine. „V tuto chvíli na radu právního zástupce nevstupujeme do aktivního jednání,“ řekla pověřená ředitelka ústavu Jana Rychtářová.
Podle informací Seznam Zpráv vývoj pozorně sleduje i končící ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který je proti tomu, aby Tomanovy firmy inkasovaly stamiliony. Oficiálně Výborný jen vzkázal, že do konkrétních jednání nezasahuje. Ale že „stát musí postupovat s péčí řádného hospodáře“.
