Válek létá na golf se šéfem IT firmy. Nevím, že má od nás zakázky, říká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si loni v březnu zaletěl do Dubaje. Za sluníčkem a za golfem.

Na pětidenním výletě mu podle zjištění Seznam Zpráv dělal společnost Milan Sameš, nejvyšší šéf IT skupiny firem Aricoma Group.

Tato firma vyhrává ve zdravotnictví zakázky v desítkách až stovkách milionů korun. Některé získala v posledních letech přímo od ministerstva vedeného Vlastimilem Válkem, další od státem vlastněných nemocnic a jiných státních zdravotnických organizací.

Ministr Válek říká, že Sameše zná 20 let - na začátku byl manažer jeho pacientem, dnes jsou přátelé. Tvrdí však zároveň, že vůbec neví, čím se jeho přítel živí. Tedy že vede významnou IT firmu se 1600 zaměstnanci, která se věnuje i zdravotnickému byznysu.

Že - i přes letité kamarádství - o Samešově působení v IT sféře nic neví, odpověděl ministr zdravotnictví v rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv na přímé dotazy opakovaně. „Já vůbec nevím, co dělá profesně,“ reagoval Vlastimil Válek.

A dodal, že s přítelem Samešem zakázky pro nemocnice nebo pro ministerstvo nikdy neřešil: „To já vůbec netuším, kam dodává firma pana Sameše.“

Vlastimil Válek popsal, že s Milanem Samešem a dalšími dvěma přáteli létá do Dubaje pravidelně na krátkou dovolenou. Všichni bydlí, jak řekl ministr, ve skromném domě, který si tam jeden z těchto kamarádů pronajímá.

„Je to takové příjemné, protože si člověk vzpomene na vojnu – bydlíme po dvou v jednom pokoji. Je to taková příjemná záležitost,“ podotkl ministr. A prohlásil, že ho nezajímá, čím se přítel Sameš živí. „Upřímně řečeno, je mi to ukradené. Je to můj pacient, kterému jsem zachránil život. Tečka,“ řekl Vlastimil Válek.

Milan Sameš byl totiž před lety vážně nemocný a Vlastimil Válek ho pomáhal léčit. IT manažer dnes připouští, že kamarád Válek o jeho byznysu skutečně nemusí vědět. „Nemusíte mi věřit, ale Vlastík tyhle věci neřeší,“ uvedl.

Říká také, že na golf do Dubaje vzal kdysi brněnského radiologa Válka z vděčnosti, že se mu jako lékař příkladně věnoval. A vyvinula se z toho tradice. „Nikdy si nenechal nic zaplatit,“ zdůraznil Milan Sameš.

Také Vlastimil Válek ujišťuje, že si náklady hradí ze svého.„Samozřejmě,“ odpověděl na otázku, jestli si platí letenky.

Vlastimil Válek se stal 26. května 2020 náměstkem pro IT ve své domovské Fakultní nemocnici Brno - to bylo ještě před volbami, po nichž se stal ministrem. Tuhle funkci vzal po rozsáhlém kybernetickém útoku.

Na nemocniční systémy tehdy zaútočil vyděračský virus, který zašifroval data. Anonymní hackeři pak za odblokování požadovali výkupné. Válek působil jako IT náměstek do konce roku 2021, kdy nastoupil na ministerstvo.

V červenci 2021 – tedy zhruba šest měsíců po Válkově odchodu z postu náměstka - vypsala Fakultní nemocnice Brno zakázku nazvanou Zvýšení kybernetické bezpečnosti ve FN Brno – Serverová infrastruktura. Byla reakcí právě na největší kybernetický útok svého druhu v Česku. Zvítězila Aricoma společně s dalšími dvěma dodavateli. Smlouva zněla na 62 milionů. „Garantuju vám, že jsem s Válkem neřešil vůbec nic,“ řekl Sameš z Aricomy o této zakázce.

Dnešní ministr Válek přes svého mluvčího vzkázal, že na nemocniční IT tendry neměl jako náměstek žádný vliv.

„Za dobu svého působení neměl právo žádné zakázky vypisovat ani je řešit a neměl podpisové právo k jakýmkoliv zakázkám týkajících se centra informatiky. Jeho role byla čistě koordinační v souvislosti s největším kybernetickým útokem Fakultní nemocnice Brno a za úkol měl pouze personální zefektivnění oddělení do doby nástupu nové IT náměstkyně a komunikaci s Lékařskou fakultou MU,“ uvedl ministrův mluvčí Ondřej Jakob.

Podobnou zakázku – tedy na posílení kyberbezpečnosti – vyhrála loni společnosti Aricoma i na Ministerstvu zdravotnictví. To znamená za Válkova vedení resortu.

Aricoma byla jednou ze tří firem, s nimiž nakonec ministerstvo uzavřelo smlouvu. Podle jejího znění uloženého v registru smluv nepřesáhnou objednávané služby 70,4 milionu.

Loni v květnu zveřejnilo ministerstvo v registru smluv smlouvu s maximální hodnotou čerpání až 188 milionů. Jednalo se o zakázku, která - zjednodušeně - řešila, aby si jednotlivé zdravotnické systémy spolu rozuměly a dokázaly si efektivně vyměňovat například zdravotnickou dokumentaci pacientů. Soutěž měla tři účastníky. Jednu firmu ministerstvo vyloučilo kvůli nesplnění podmínek. Za vítěze vyhlásilo Aricomu společně ještě s jednou softwarovou firmou.

Jako jediná se Aricoma přihlásila letos do tendru na podporu mobilních očkovacích aplikací EZKarta a čTečka. Vyhrála s nabídkou 26 milionů.

„Veškeré smlouvy jsou uzavřeny na základě veřejných zakázek, které proběhly v naprosto standardním režimu,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakob.

Jediným účastníkem veřejné soutěže byla Aricoma i před dvěma lety v brněnské Nemocnici u sv. Anny, která spadá přímo pod Ministerstvo zdravotnictví. Zakázka se rovněž týkala zvýšení kybernetické bezpečnosti a nemocnici ji zadala za 65 milionů.

Milan Sameš nabízí vysvětlení, proč je Aricoma v téhle oblasti úspěšnější než jiní: podle něj je to velikostí firmy. „My jsme jedna z mála firem, která má na kyberbezpečnost 240 lidí,“ spočítal Sameš.

Aricoma však dodá do zdravotnictví také administrativní systém pro vzdělávání lékařů a dalšího personálu. Ani tentokrát neměla žádnou konkurenci, byla jediným přihlášeným účastníkem.

Podle údajů v zakázkovém registru šla do soutěže s cenou 101 milionů – ale tím překročila vypsaný limit pro zakázku. Dalším jednáním, jak uvádějí dokumenty v registru, se podařilo cenu snížit o 14,5 milionu. Navíc to bylo v situaci, kdy tlačil čas: Podle pravidel pro financování z evropských peněz totiž musí být systém dokončen nejpozději do konce letošního roku.

Aby mohli lékaři mimo jiné podávat žádost o akreditaci a další vzdělávání elektronicky, musely se měnit zákony. Nejprve loni zákon o odborné způsobilosti lékařů. Letos na jaře pak ještě zákon o elektronizaci zdravotnictví. Aricoma se stala vítězem zakázky ještě před tím, než Sněmovna v březnu novelu zákona o elektronizaci schválila.

Podle Institutu postgraduálního vzdělávání lékařů, který spadá pod ministerstvo a který zakázku vypsal, to není problém: S tendrem nebylo nutné čekat na schválení novely o elektronizaci, stačila prý ta loňská řešící odborné vzdělávání. „Na základě této účinné legislativy mohla být zakázka vyhlášena,“ uvedla pro Seznam Zprávy Irena Maříková, ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.