Ve Vrběticích zabíjeli Rusové, potvrdila policie. Vyšetřování skončilo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po tříletém pátrání v pondělí policie oznámila závěry jednoho z nejsledovanějších vyšetřování posledních let. Potvrdila, že za explozí muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku stálo Rusko, konkrétně dva jeho tajní agenti.

Strůjce výbuchů policie neobviní, rozvědčíci jsou podle vyšetřovatelů pod ochranou Ruska.

„Policejní orgán považuje za prokázané, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky, Hlavní správy generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace, známé pod zkratkou GRU, jejichž motivem bylo zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své operace,“ napsala v tiskové zprávě Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

„NCOZ odvedla špičkovou práci na velmi složitém případu a prokázala, že důstojníci ruské vojenské zpravodajské služby GRU provedli na našem území odporný útok, který stál životy dvou nevinných českých občanů a způsobil miliardové škody na majetku,“ reagoval v pondělí také Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS).

Při prvním výbuchu v říjnu 2014 zemřeli dva zaměstnanci firmy, jíž sklad s 50 tunami střeliva patřil. Další exploze následovala začátkem prosince. Následkem byla kromě smrti dvou lidí i miliardová škoda, protože bylo nutné vyčistit od munice rozsáhlé území. Exploze rozmetaly munici do vzdálenosti až 800 metrů do okolí.

„Potvrdilo se, že Ruská federace je teroristický stát, který je přímo zodpovědný za smrt dvou občanů České republiky,“ prohlásil v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Že policie i tajné služby podezírají konkrétní příslušníky ruské rozvědky, Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu ze speciální jednotky číslo 29155, napsaly před třemi lety exkluzivně Seznam Zprávy.

Na mimořádném brífinku to pak tehdy potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Z pondělního prohlášení NCOZ vyplývá, že ruští rozvědčíci nebudou stíhaní, neboť Rusko podle očekávání odmítlo při vyšetřování spolupracovat.

Zdůvodnilo to tím, že by to mohlo „poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federace“. Miškin a Čepiga navíc doma dostali vyznamenání.

„Není možné získat potřebné informace, kterými disponuje ruská armáda a ruské tajné služby. Byly vyčerpány možnosti získat další důkazy v České republice, případně v zemích, které vyhověly českým žádostem o právní pomoci. Policejní orgán díky tomu nemůže získat další informace, které by umožňovaly zahájení trestního stíhání, a z tohoto důvodu rozhodl o odložení věci,“ napsala policie.

Podle NCOZ měla ruská rozvědka detailní informace o uskladněném zboží, jeho pohybu a cíli, kam má ze skladu doputovat. Seznam Zprávy už dříve napsaly, že munice mohla být určena pro Sýrii nebo pro Ukrajinu - tedy země, kde měli Rusové své strategické a vojenské zájmy.

„Pro další postup policejního orgánu chybí některé informace, zejména k pohybu jednotlivých příslušníků GRU na území České republiky, ve skladech ve Vrběticích. Lze jen předpokládat, jaké úkoly plnili jednotliví příslušníci nacházející se v České republice a okolních zemích, případně kolik dalších příslušníků ruských ozbrojených sil a jejich spolupracovníků se na útoku podílelo,“ uvedla policie.

Vyšetřovatelé podle dřívějších informací prověřovali i roli společnosti Imex Group, vlastníka skladů.

Server iRozhlas před třemi lety napsal, že majitel firmy Petr Bernatík - jak ukázala data z jeho telefonu - se den před výbuchem 40 minut zdržoval v okolí hotelu v Ostravě, kde byli pod falešnými jmény ubytovaní i Miškin s Čepigou. Advokát společnosti to tehdy popřel.

Jakým způsobem agenti sklad odpálili a proč mezi první a druhou explozí uplynul zhruba měsíc a půl, policie v pondělí nevysvětlila. Seznam Zprávy v roce 2021 napsaly, že podle jedné vyšetřovací verze se ruským agentům podařilo do střeženého skladu dostat výbušný systém, který pak mohli nevědomky spustit dva zaměstnanci, již na místě zahynuli.

Podle pondělního prohlášení NCOZ nebyly Vrbětice ojedinělou akcí, ale součástí „dlouhodobého diverzního působení ruské vojenské rozvědky na území Evropské unie a Ukrajiny“.

Miškin s Čepigou se podle britské policie pokusili v roce 2018 otrávit i bývalého ruského důstojníka Sergeje Skripala. Maskovali se jako obchodníci s cestovními pasy Tádžikistánu. Jako prodejci zbraní vystupovali i ve Vrběticích, kde požádali firmu o návštěvu skladu. Společnost tvrdí, že na ni však nikdy nedorazili. Kriminalisté každopádně kopie pasů založili do spisu - tehdy na nich ještě neshledávali nic podezřelého.

Po zveřejnění pachatelů Skripalovy otravy si však všimli, že stejné tváře vystupují i v kauze vrbětického výbuchu.

Vrbětická kauza měla zásadní dopad do zahraniční i domácí politiky v Česku. Prezident Miloš Zeman přestal podporovat ruské zájmy v Česku, padla také možnost, že by se Ruskové mohli podílet na dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Česko ochromilo chod ruské ambasády v Praze: Vyhostilo většinu diplomatů - ze 48 jich zbylo pouze osm.