Hlavní obsah

Vrbětice: K vyhošťování by se mohlo připojit Polsko či Bulharsko

Foto: Profimedia.cz

Velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, který byl ve čtvrtek předvolán na ruské ministerstvo zahraničí.

Reklama

26. 4. 9:11

K vyhoštění ruských diplomatů by se tento týden mohlo připojit Polsko, Bulharsko či Rumunsko. S odvoláním na unijní zdroje o tom informoval online deník EUobserver.

Článek

Minulý týden nařídily Litva, Lotyšsko a Estonsko celkem čtyřem ruským diplomatům, aby opustili jejich území. Sousední Slovensko oznámilo, že ruskou ambasádu v Bratislavě budou muset opustit tři její pracovníci.

Podle unijních zdrojů online deníku EUobserver se očekává, že k solidárnímu vyhoštění přistoupí tento týden i Polsko a mohlo by následovat i Bulharsko a Rumunsko.

„Jsme připraveni jednat, případně i na úrovni Evropské unie, diskuse na toto téma mezi členskými státy stále pokračují,“ uvedl pro server EUobserver nejmenovaný unijní zdroj.

„V Evropské unii jsou akreditovány stovky ruských (zpravodajských) agentů a působí i zde v Bruselu. Budou mít lídři EU a ESVČ (Evropská služba pro vnější činnost) dostatek odvahy na vyloučení alespoň některých z nich?“ tázal se podle EUobserveru další vysoce postavený diplomat, který si přál zůstat v anonymitě.

Velká Británie zase Česku pomáhá při přesvědčování partnerů o tom, že muniční sklad ve Vrběticích vyhodili v roce 2014 do povětří ruští agenti, kteří stáli i za otravou dvojitého agenta Skripala v Salisbury v roce 2018, uvádí deník.

„Budeme nadále koordinovat naši reakci na nepřátelské jednání Ruska s celou řadou mezinárodních partnerů,“ odpověděl na otázku, zda Spojené království vyhostí nějaké Rusy, vysoce postavený britský diplomat. Londýn si už podle něj předvolal v souvislosti s Vrběticemi ruského velvyslance. Dodal také, že mnoho západoevropských spojenců zatím neprojevilo ochotu podniknout rázná opatření.

Česko nejprve v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími osobami 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek později oznámil, že počet diplomatů a dalších pracovníků na ruské ambasádě v Praze srovná podle současného stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. Rusko posléze oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“. Na českém i ruském velvyslanectví tak nakonec zůstane po sedmi diplomatech.

Server EUobserver uvádí, že zatímco ministr zahraničí a několik českých politiků vyzvalo EU a NATO k solidárním opatřením, český předseda Andrej Babiš a „proruský“ prezident Miloš Zeman svým vyjadřováním poškodili snahy české diplomacie.

Deník v této souvislosti připomíná slova českého premiéra o tom, že nešlo o akt státního terorismu, nýbrž o útok na zboží bulharského obchodníka, a včerejší vystoupení Miloše Zemana na televizi CNN Prima News. Český prezident v projevu uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu.

„Pracujeme s dvěma vyšetřujícími verzemi. Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem, a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ řekl prezident.

Na slova českého prezidenta ale okamžitě reagovala ruská média, která vyzdvihla jeho slova o neexistenci důkazů o přítomnosti ruských tajných agentů v muničním skladu v době exploze či o druhé vyšetřovací verzi, kterou je neodborná manipulace s výbušninou. O tom, že Zeman svým vystoupením nahrál ruské straně, mluvila hned po odvysílání televizního projevu a následné debaty i česká opozice.

Opatření ze strany EU ale může brzdit i „neprofesionalita“ českého ministerstva zahraničí, uvádí EUobserver. Po pokusu o vraždu Sergeje Skripala vyhostily členské země EU a NATO přes 100 ruských diplomatů.

K tomu však došlo po „brífincích a prezentacích, které Britové připravili pro své spojence a ve kterých představili důkazy o případu“, uvedl pro EUobserver Jakub Janda, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty. „Zdá se, že česká vláda nic podobného neudělala.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované