Článek
Hnutí pro život je dnes největší česká ultrakonzervativní organizace, bojující proti potratům a ideově spřízněná s Aliancí pro rodinu. Podobné organizace najdeme i jinde v Evropě a ve světě.
Vychází z katolické rétoriky, která interrupce nepřipouští a ve své nejzazší podobě odmítá i ty indikované lékaři ze zdravotních důvodů. Zákaz potratů v Polsku, které prosadily podobné organizace, vedl už k několika situacím, při nichž se lékaři báli zasáhnout, aby neporušili zákon. Nejznámější je případ Izabely z Pszczyny, která zemřela na sepsi poté, co lékaři odmítli ukončit těhotenství s mrtvým plodem.
Hnutí pro život ČR chce svým pochodem ukázat, že je třeba podat pomocnou ruku matkám v těžké životní situaci a nabídnout jiná řešení, než jakým je interrupce. To zní bohulibě, ale jen na první pohled.
Právo na ukončení těhotenství by mělo v civilizované společnosti patřit k základním ženským, tedy lidským, právům. Proč je omezení takového práva nebezpečné a rétorika laskavé křesťanské podpory neplánovaně těhotných toxická?
Jde o zásadní přehodnocení života
Každá žena by měla mít právo rozhodovat o svém vlastním těle. Interrupci nepodstupuje žádná jen tak z plezíru, jako antikoncepci, ale obvykle po dost trýznivém rozhodování, kdy nevidí jinou možnost.
Sama nese psychické i fyzické důsledky takového rozhodnutí. A pokud se rozhodne na potrat nejít, ať už pod tlakem rodiny, komunity nebo společnosti, bude to zase ona, kdo roky ponese zodpovědnost za dítě a jeho výchovu.
Mít dítě přece znamená zásadním a nevratným způsobem přehodnotit svůj život. Pokud žena dojde k závěru, že není ten správný čas, její volba by měla být respektována.
Z výzkumů vyplývá, že interrupce většinou nepodstupují sotva dospělé dívky, ale často spíše ženy, které už doma nějaké dítě nebo děti mají a vědí, co to obnáší. Podle dat Českého statistického úřadu se průměrný věk žen, které se rozhodnou pro interrupci, pohybuje lehce nad třiceti lety, nejvíce jich je mezi třicátým a devětatřicátým rokem věku.
O to víc je jejich právo na ukončení těhotenství nezadatelné. Jeho omezením by trpěly nejenom ony, ale i jejich už narozené děti, které logicky nebudou schopné adekvátně uživit, pokud budou nucené porodit znovu.
Počty interrupcí u nás navíc dlouhodobě klesají, z nějakých 27 tisíc v roce 2022 na 24 tisíc vloni, na přelomu 80. a 90. let jich přitom bylo přes 100 tisíc ročně.
Právo na potrat v žádném případě neznamená, že bude kdokoli kohokoli do něj nutit. Jde „jen“ o legální možnost tento zákrok ve zdravotnickém zařízení podstoupit, když nebude zbytí. V Česku jsou interrupce legální do dvanáctého týdne od početí.
Obvyklí podezřelí v pozadí
Celá věc má ale ještě další rozměr, který souvisí víc se samotným Hnutím pro život.
To na první pohled vystupuje jako nezisková organizace, jejíž činnost je hrazená z drobných příspěvků soukromých dárců a podporovatelů z řad věřících. Podle řady zdrojů jde ale o organizaci napojenou na mezinárodní síť s profesionálně vedeným lobbingem, která usiluje o legislativní zákaz potratů po vzoru Polska nebo některých amerických států.
Jak upozorňuje šéf Evropského parlamentního fóra pro sexuální a reprodukční práva Neil Datta, spolky jako je Hnutí pro život spolupracují s proruskými a americkými konzervativními organizacemi. Jejich činnost je spojená mnohdy s milionovými dotacemi, z nichž hradí právě lobbing a dezinformační kampaně. Cílem je dostat nakonec zákaz potratů do evropských legislativ.
Ultrakonzervativní myšlenky přitom šíří nejen v ulicích při pochodech podobných tomu sobotnímu, ale i v parlamentech a exekutivách. Nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) si na začátku roku 2026 například vybral do čela svého poradního týmu Jana Gregora, advokáta a bývalého místopředsedu Aliance pro rodinu. Právě Jan Gregor je známý svými kritickými názory na interrupce, ale také vystupováním proti LGBTQ lidem nebo jako zastánce antigenderové politiky.
Fakt, že ženy by měly mít zákonné právo na interrupci, je tak jen jedním z rozměrů mnohem širšího problému. Ten možná ještě palčivější je, že pochod nepořádají laskaví podporovatelé neplánovaně těhotných, ale dobře organizovaní a profesionálně proškolení konzervativní lobbisté, jimž s nástupem současné vládní koalice narostla křídla.
Spíše než za nešťastnými ženami, které se ocitly ve složité životní situaci, stojí za vlastními zájmy, propagandou Kremlu, za konzervativci z hnutí MAGA či polskou Ordo Iusris. A usilují o svět, v němž právo na svobodu mají jen někteří.
