Článek
Jeho předchůdci akt přehlíželi, Václav Klaus ani Miloš Zeman se jej nikdy nezúčastnili osobně. Naposledy památku romských obětí druhé světové války uctil na místě Václav Havel. V květnu 1995 tady odhalil kamenný památník sochaře Zdenka Hůly.
Program pořádá Muzeum romské kultury společně s Výborem pro odškodnění romského holocaustu v České republice.
„Ano, navštíví Lety,“ potvrdila mluvčí prezidenta Markéta Řeháková účast hlavy státu na pietním aktu, který proběhne v neděli. Účast Seznam Zprávám potvrdila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Očekává se také účast šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS).
Pietní akt se koná u příležitosti 80. výročí velkého květnového transportu více než 400 mužů, žen a dětí, kteří byli v tzv. cikánském táboře uvězněni a přes něj směřovali na takřka jistou smrt do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim.
Jak se Češi (ne)vyrovnávali s prasečákem
Komentátor Jindřich Šídlo popisuje, jak se čeští politici stavěli k památce romských obětí holocaustu.
Akci dlouhodobě – a to i v časech, kdy akt přehlíželi čeští vrcholní politici – navštěvují diplomaté cizích zemí sloužící v České republice, včetně těch z Německa, USA či severských zemí.
Na místě utrpení československých Romů až do loňska stával vepřín. Po dlouholetém váhání jej vykoupila vláda Bohuslava Sobotky v roce 2017, rok na to jej převzalo Muzeum romské kultury. Loni proběhla demolice.
V místě vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za víc než 100 milionů korun. Jeho první částí bude návštěvnické centrum, uvedlo už dříve Muzeum romské kultury. Zbytky dvou hal vepřína budou součástí expozice nového památníku.
