Hlavní obsah

100 dnů vlády: plány padly, kabinet trápí nepředvídatelný vývoj

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Premiér Petr Fiala.

Reklama

25. 3. 5:00

Vláda Petra Fialy přestála prvních 100 dní vlády, obvyklé „hájení“ se ale nekonalo. Jak si kabinet vedl v době války na Ukrajině?

Článek

Ještě v lednu, když kabinet Petra Fialy žádal Sněmovnu o důvěru, odvolával se na základní pilíř své kampaně – budeme šetřit, omezovat výdaje, snižovat dluhy, které nasekali naši předchůdci. Vláda teď „slaví“ prvních 100 dní a je jasné, že kvůli naprosto bezprecedentní situaci vezmou tyto plány alespoň částečně zasvé.

Kvůli válce na Ukrajině výdaje kabinetu narostou v řadě oblastí. Posílá se přímá pomoc na Ukrajinu, bude se více zbrojit a další peníze spolkne pomoc uprchlíkům v Česku – na ubytování, sociální dávky, školství i zdravotnictví.

Kromě rostoucích výdajů vládu brzdí i fakt, že většinu ministrů plně zaměstnává řešení ukrajinské krize. A na plánované reformy tak zbývá méně nebo vůbec žádný čas. Přitom právě první rok vlády je klíčový pro přípravu velkých reforem tak, aby se stihly schválit do konce volebního období.

Ekonomika: Nejisté příjmy, výdaje i inflace

Premiér Petr Fiala říká, že je s dosavadním postupem vlády spokojený. Připouští ale, že část vládních plánů musela jít stranou. „Místo abychom se věnovali převzetí úřadů a začali dělat svou politiku, tak jsme řešili covid, inflaci, špatně připravený rozpočet a teď válku. Děláme spoustu věcí, ale samozřejmě ta aktuální agenda je obrovská výzva,“ uvedl Fiala.

Hlavní komplikací pro hospodaření státu zůstává ohromná nejistota, takže ministerstvo financí musí své prognózy měnit každý měsíc. Nejisté je vše – nejen výdaje, ale i daňové příjmy. Před válkou sice ekonomika nadějně rostla, ale například nejviditelnější potíže automobilky Škoda se zaseknutými dodávkami z Ukrajiny naznačují, že hospodářství čeká ochlazení.

A další nejistotou je inflace, kdy analytici skoro nestíhají upravovat své odhady růstu cen. Vyšší ceny znamenají pro vládu desítky miliard korun navíc vybraných na DPH, což je klíčový příjem státního rozpočtu. Na druhou stranu to znamená i růst výdajů, hlavně sociálních dávek, a rychlejší valorizaci důchodů.

Přes všechny rostoucí výdaje ministr financí Zbyněk Stanjura říká, že snahu o uskrovnění nehodlá úplně opustit. „Musíme pokračovat v trendu snižování dluhu. Samozřejmě ale nelze vyloučit, že to tempo bude nižší, než jsme očekávali před 24. únorem,“ řekl Stanjura.

Předpokládá se ale, že část nákladů na uprchlickou krizi zaplatí Evropská unie. „Zatím nevíme, kolik to bude a přes které konkrétní operační programy. Ale jsou připraveni najít prostředky,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Někteří ministři pošilhávají i po balíku peněz v Národním plánu obnovy, v rámci něhož má Unie do Česka poslat do konce roku 2026 téměř 200 miliard korun. Otazníky se vznášejí zejména nad některými projekty předchozí vlády, kterým nový kabinet nefandí. Jen ve zdravotnictví například „visí ve vzduchu“ předvolební Babišův plán na onkologické centrum za 7 miliard korun. Projekty z Národního plánu obnovy už jsou sice schválené, není ale vyloučeno, že by Brusel mohl být za současné krize přístupný změnám.

Kabinet v krizové době přichází i s nápadem, jak uspokojit zastánce i odpůrce eura. Od ledna 2024 budou mít firmy možnost vést své účetnictví i platit daně v eurech, pokud budou chtít.

Možnost využijí hlavně exportéři, kteří po euru už roky volají. „Je to kompromis. Není to tolik, co chtějí zastánci eura. A fundamentální odpůrci eura nás za to kritizují. Mně ta dobrovolná možnost přijde jako dobrý nástroj,“ říká Stanjura.

Vezměte si teplé ponožky

Válka na Ukrajině ale také některé záměry popohnala – například rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. O potřebě nových reaktorů v Česku, které nahradí špinavé uhelné elektrárny a dosluhující atomové bloky, mluví různé vlády už 15 let. Teprve teď pod tlakem okolností – růstu cen energií a snahy zbavit se závislosti na Rusku – se konečně povedlo soutěž vyhlásit.

Představa ministra průmyslu Jozefa Síkely je, že kromě jádra vláda výrazně podpoří lokální obnovitelné zdroje – fotovoltaiky s bateriemi a tepelná čerpadla. Na jejich podporu chce dát „vyšší desítky miliard korun“. Síkela zároveň vyzval domácnosti k úsporám ve stylu Margaret Thatcherové – „vezměte si teplejší ponožky“.

„V Česku se průměrně domácnosti vytápějí na daleko vyšší teplotu, než je tomu v jiných klimaticky srovnatelných zemích v EU. A není to třeba o jeden stupeň, ale řádově třeba o čtyři stupně. A každý stupeň znamená šestiprocentní úsporu nákladů,“ říká Síkela.

Podobné rady okamžitě kritizovalo opoziční hnutí ANO jako arogantní. Ostatně přestřelkami s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovu na sebe zatím Síkela, který do vlády přišel nečekaně jako náhradník, upozornil nejvíce. Naposledy šéfa ANO rozzuřil, když rozhodl o vrácení stomilionové dotace pro Agrofert na výrobu toastového chleba.

Zkoušené školství: Reformy už nejde odložit

Enormní zátěž čeká české školství, protože více než polovinu uprchlíků v Česku tvoří děti. Ministerstvo školství se rozhodlo jít cestou co nejrychlejší integrace ukrajinských dětí do tříd – i když na vládě zaznívaly i hlasy, že by mohly jít do škol až v září.

„Každých sto tisíc žáků nás vyjde na 17 miliard ročně. Zatím samozřejmě nevíme, kolik těch žáků bude a jak dlouho zůstanou,“ říká ministr školství Petr Gazdík (STAN). A dodává, že školy výjimečně přepočítají stav v březnu namísto obvyklého podzimu.

Gazdík odhaduje, že peníze, které mají ředitelé na tento rok, dojdou kolem září. Pak bude muset ministr financí Stanjura najít další peníze jinde, třeba v rozpočtové rezervě. „Škrtat u nás už nejde. Co šlo na provozu omezit, to jsme omezili, a stejně to jsou v rámci našich výdajů spíš drobky,“ říká Gazdík.

Školství má alespoň tu výhodu, že i díky čerstvě schválenému „lex Ukrajina“ mohou do tříd rovnou nastoupit ukrajinské učitelky, a podle Gazdíka tak v tuto chvíli nehrozí personální nouze.

I přes krizi se ministrovi školství podařilo za první tři měsíce rozjet některé z reformních plánů – tento týden představil projekt revize vzdělávacích programů, který by měl proškrtat množství učiva a zavést například jen jeden povinný cizí jazyk.

„Nemůžeme si to dovolit odložit. Stejně jako projekt nových maturit. Některé věci se mohou o pár týdnů protáhnout, ale nesmíme na to rezignovat,“ říká Gazdík. Sám ale přiznává, že zatím neměl čas na to klíčové – přesvědčit učitele unavené po covidu, kterým teď do tříd přibudou ukrajinské děti, aby reformy přijali a neskončily na dně šuplíků.

Covidová past ministra zdravotnictví

Větší personální výzvy čekají ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Případné zapojení ukrajinských lékařů a sester není tak snadné jako u učitelů, nejvíc budou chybět pediatři. Za část uprchlíků bude zdravotní pojištění v řádu miliard muset platit stát.

Vláda se rozhodla, že platby za státní pojištěnce nechá v tomto roce na stejné úrovni jako loni, ačkoli předchozí kabinet Andreje Babiše plánoval navýšení. Válek za to sklízí kritiku, faktem ale je, že platby vzrostly v posledních třech letech dvojnásobně.

Válek však chce mít už příští rok platný zákon o automatické valorizaci plateb za státní pojištěnce. Pokud to chce stihnout, měl by zákon předložit nejpozději do července.

První měsíce ministra zdravotnictví poznamenal nástup omikronu. „Hlavní prioritou pro ministerstvo zdravotnictví bylo zvládnutí pandemie bez toho, abychom museli zavírat školy i společnost jako takovou,“ řekl k tomu Válek.

Vláda zariskovala, když zrušila plošná opatření a velmi brzy začala uvolňovat pravidla. A risk se vyplatil, omikron neplní nemocnice zdaleka tak dramaticky jako předchozí varianty.

I přesto se ale Vlastimil Válek chytil do covidové pasti. Vláda se rozhodla rychle a silou protlačit pandemický zákon, kvůli obstrukcím opozice do toho ale musela investovat značné množství času a energie. Částečně i vlastní chybou Válkovi zákon neprošel v Senátu, což celou věc ještě zkomplikovalo.

A aby toho nebylo málo, těžce prosazená norma platí jen do listopadu, takže ministr musí vymyslet, jakým způsobem se bude fungovat příští zimu, pokud covid znovu udeří.

„Vzhledem k invazi Ruska na Ukrajinu samozřejmě musíme věnovat část personální i časové kapacity řešení výzev s tím spojených, ale práce na plnění programového prohlášení dál běží,“ tvrdí ministr. Jako prioritu má teď podle svých slov rozpracovanou transformaci hygien, digitalizaci nebo lepší stravování v nemocnicích.

Deagrofertizace nejde tak rychle

Vláda postupuje pomaleji, než chtěla, i v dalším vytyčeném cíli – deagrofertizaci státní správy. Bez prodlení se sahalo zatím jen do firem se státní účastí. Poroučel se šéf Lesů ČR i Vojenských lesů a statků. Skončil šéf Českých drah Ivan Bednárik, oficiálně rezignoval sám, jeho konec se ale s koncem Babišovy vlády předpokládal. Ministr vnitra Vít Rakušan také odvolal osm členů dozorčí rady České pošty.

Na ministerstvech však byly zatím kvůli služebnímu zákonu změny spíše kosmetické – nejvíce náměstky spojené s předchozí vládou vyhazoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V první vlně se překvapivě neporoučela ani některá jména, která se zdála při nástupu vlády jasně na odstřel. Šlo například o státního tajemníka Jana Landu a náměstka Vladislava Smrže z ministerstva životního prostředí nebo Filipa Říhu na ministerstvu obrany.

Koalice teď plánuje změnu služebního zákona tak, aby mohla ministerstva „vyčistit“ od Babišových lidí snadněji. Jenže i tento plán se – jako řada dalších vládních ambicí – zasekl kvůli válce na Ukrajině.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované