Hlavní obsah

Už jsme přijali více uprchlíků než Německo. Pomoci má EU, říká Jurečka

Vláda bude ve středu řešit pomoc lidem prchajícím z Ukrajiny do ČR. Jak by měla vypadat? Odpovídal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (ilustrační foto).Video: Veronika Sedláčková , Seznam Zprávy

 

Reklama

23. 3. 12:30
Článek

Vláda ve středu rozhoduje o pomoci lidem prchajícím před válkou z Ukrajiny. Těch už jsou v Česku stovky tisíc a jejich počet bude pravděpodobně dál stoupat. Kde všude stát pomůže?

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lidí, kteří kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny jsou už miliony a z toho kolem tří set tisíc jich hledá útočiště v Česku. Velká většina tuzemské veřejnosti pomoc uprchlíkům podporuje a na sbírkách se shromáždila už víc než miliarda korun a ubytování nabízí i mnoho jednotlivců.

A i vláda dnes plánuje jednat o tom, jak takové iniciativy podpořit. Češky a Češi, kteří nabízejí přístřeší, získají od státu tzv. solidární příspěvek – nejméně tři tisíce korun na měsíc za osobu.

Některé neziskové organizace pracující s uprchlíky proto varují, aby částka nebyla příliš nízká, protože pak by z toho profitovali hlavně majitelé nechvalně známých ubytoven, a právě ministr práce a sociálních věcí plánuje hlasovat pro to, aby mohla částka dosáhnout až k dvanácti tisícům korun měsíčně.

Kdo všechno dostane od vlády peníze? A kde je v napjatém rozpočtu vzít? Jak zapojit Ukrajince do trhu práce?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu, audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 – Vláda debatovala o výši solidárního příspěvku minulý týden. Byla shoda na 3 000 korunách za osobu a zastropovat to 9 tisíci korunami – to by měl být maximální příspěvek na tři osoby. Já vnímám apely, abychom to zvýšili. Slyšel jsem i žádosti až o 15 tisíc korun, na vládě budu ale dnes prosazovat až 12 tisíc korun a jsme připraveni v budoucnu ty parametry upravit. Chceme příspěvek nastavit tak, aby byl motivační pro domácnosti, ale pořád má být pro lidi motivací, že chtějí pomoci. Peníze nemohou být hlavní motivací.

2:00 – Toto je příspěvek, který se týká ubytování v domácnostech – u jednotlivých fyzických osob. Pokud jde o ubytovny, tak mě mrzely komentáře, které říkaly, že bude bujet trh s chudobou. Klíčovým garantem je ale kraj, který nasmlouvá, u koho provede ubytovávání. Ten je garantem toho, v jakých podmínkách a u koho budou ti lidé bydlet. Kraje to dnes platí a vláda jim to bude zpětně proplácet.

4:00 – Vycházíme z toho, že to je určené pro lidi, kteří mají část nemovitosti nebo nevyužitou nemovitost. Když bude stopová částka 12 tisíc korun, tak to už to ty základní náklady dokáže pokrýt. Ti lidé budou mít navíc přístup na pracovní trh a budou pak moci nějakou část doplatit ze svého budoucího přijmu, ale to necháváme na domluvě mezi nimi a těmi, kteří jim přístřeší poskytli.

5:00 – Dostávám spoustu návrhů, jak to zlepšit. Ale musíme pracovat s tím, aby byl ten příspěvek jednoduchý a jednoduše administrovatelný. Už teď se potýkáme s přetížením a je pro nás náročné tu situaci zvládat, máme o statisíce klientů a žádostí navíc.

6:30 – Naši lidé z úřadu práce to budou muset být schopni kontrolovat a teď máme kapacitu omezenou. I proto jsem zdrženlivý, ale nebráním se tomu, že za měsíc může přijít úprava. Teď ale potřebujeme věci spustit. I když to dnes vláda schválí, tak první datum, kdy budeme moci začít tyto žádosti přijímat, bude 11. duben. Je tu obrovský tlak agendy, který musíme na úřadech práce zvládnout.

7:00 – Teď nebudeme chodit s čepicí v podpaží za ministrem financí. Když se na tom vládní koalice domluvila, tak ministr financí musí najít s konkrétním ministrem potřebné prostředky. Ministr Stanjura u toho jednání byl. A nevedli jsme debatu, kde to najdeme, ale kabinet se shodl, že toto udělat musíme a ty prostředky se najdou.

8:30 – Že to se současným rozpočtem nepůjde, to víme všichni od začátku války na Ukrajině. Solidární příspěvek nás ani nebude stát tolik, výrazně více bude stát humanitární dávka. Je ale předpoklad, že část nákladů se nám podaří proplatit z rozpočtu Evropské komise. Zatím nevíme, kolik to bude a přes které konkrétní operační programy. Ale na včerejším jednání zaznělo, že jsou připraveni najít prostředky, aby nám pomohli část nákladů pokrýt. Jestli to bude významná většina nákladů, nebo většina, zatím neumíme říct nikdo.

10:00 – O povinných kvótách se v Bruselu za tři týdny nemluvilo. My nad tím mechanismem neuvažujeme a jako ČR chápeme, že jsme jedna z prioritních zemí. Ti lidé hledají útočiště tam, kde je jim to jazykově a kulturně blízké. Nevoláme po povinných kvótách, ale prosíme o spolupráci a míru solidarity na nákladech. Ale i státy, které jsou od nás daleko, tomu rozumí.

11:00 – Ta migrační krize se nedá srovnávat s tím, co bylo v letech 2015 a 2019, my jsme během dvou týdnů měli víc občanů přijatých z Ukrajiny než Německo za celý rok 2015. Je to jiné i strukturou, tam přicházeli spíše muži, k nám přichází 55 % dětí a 80 % žen. To bude znamenat i úplně jiné potřeby a finanční nároky.

12:00 – Kde vzít potřebné peníze v rozpočtu? Potřebujeme vědět, kde se ustálí počet lidí, kteří budou potřebovat naši pomoc. Kolik peněz dostaneme z evropského rozpočtu a jaké dopady budou na ekonomiku v ČR – tedy i pak výběry pojistného a daní. S debatou je třeba proto počkat do poloviny května a pak si říct, co je třeba.

13:00 – V tuto chvíli nepočítáme a byl by špatný krok, kdybychom letos řekli, že budeme zvyšovat nějaké daně. V postcovidové době, ve válečné době mají lidé a domácnosti rozpočty velmi napnuté. Tuhle cestu nechceme zkoušet.

16:00 A co dlouhodobá pomoc? Bude záležet na vývoji situace na Ukrajině a jak dlouho a kolik lidí tady bude chtít zůstat. Pokud to povede k mírovému řešení, bude se myslím většina lidí chtít vrátit a pomoci obnovovat Ukrajinu. Pokud to dopadne špatně a zůstane nějaký většinový vliv Ruska, spousta lidí nebude mít motivaci se vracet a budeme potřebovat počítat s jiným scénářem. Teď je pro nás ale prioritní akutní pomoc.

16:30 – Pokud jde o maminky – těch 80 % žen –, je pracovní trh připraven, aby jejich ambice pracovat byly naplněny. Máme přes 300 tisíc volných pracovních míst a asi 120–140 tisíc žen, které by měly o práci zájem. Myslím, že takový počet jsme schopni absorbovat.

18:00 – Na české občany jsme nezapomněli. Jsme si vědomi, že kromě kroků, které jsem udělali doposud v pomoci na bydlení, je třeba pokročit, ty ceny bohužel neklesají. Udělali jsme od června významnou valorizaci důchodů, ale připravuji návrhy valorizací i dalších podpor – rodičovského příspěvku, životního minima nebo příspěvků na mobilitu zdravotně postižených. Je třeba si říci, že je možné tyhle kroky udělat už od poloviny tohoto roku, protože jsou nutné. Takže reagovat budeme.

19:00 – Od začátku roku máme přes 30 tisíc nových žadatelů o pomoc s náklady na bydlení.

20:00 – Opatření na ministerstvu práce a životního prostředí budou v částkách, které mohou překračovat 10, 15 nebo až 20 miliard korun. Částky za přesné části valorizací budeme ještě připravovat k jednání koaliční rady. Budeme hledat cesty, jak domácnostem pomoci, tlak a dopady inflace jsou enormní. Je to specifická doba, válečné období, které tady 80 let nebylo, ta vláda se s tím musí vypořádat.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válka na Ukrajině

Foto: Nadiiiya, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované