Hlavní obsah

5 kritizovaných bodů. Co stojí ve smlouvě s USA, kterou podepsala Černochová

Foto: Twitter/jana_cernochova

Lloyd Austin a Jana Černochová při podpisu obranné smlouvy v USA.

Reklama

Jsou to části obranné smlouvy mezi Českem a Spojenými státy, které mohou znervózňovat veřejnost. Odborník na mezinárodní právo vysvětluje, co fráze uvedené ve smlouvě znamenají.

Článek

Zákonodárci se v Poslanecké sněmovně začnou zabývat smlouvou o spolupráci Česka a USA v oblasti obrany, která je známá pod zkratkou DCA (Defence Cooperation Agreement).

Dokument už sice za českou stranu podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), jako kteroukoliv mezinárodní smlouvu ho ale musí projednat i Parlament, Sněmovna dle svých pravidel dokonce ve dvou čteních.

Poslanci vládní koalice čekají dlouhé jednání, protože zejména hnutí SPD Tomia Okamury se zařeklo, že dohodu dolní komorou jen tak nepustí. Jejich odborník přes obranu – poslanec Radovan Vích – pro Seznam Zprávy předeslal, že si připravil kritiku na 11 stránek.

Hnutí ANO Andreje Babiše pak sice ústy šéfky své sněmovní frakce Aleny Schillerové (ANO) přislíbilo dokumentu podporu, ale ne všech poslanců a mnozí slibují doplňující dotazy.

Seznam Zprávy připravily – pro snadnější orientaci – přehled nejkritizovanějších pasáží DCA, a to včetně odborného komentáře Tomáše Brunera, právníka a experta na mezinárodní právo z Pražského centra pro výzkum míru při Univerzitě Karlově.

Článek 3 Přístup k dohodnutým zařízením a prostorům a jejich užívání

7. Ozbrojené síly USA, dodavatelé USA a čeští dodavatelé mohou v dohodnutých zařízeních a prostorech vykonávat stavební činnosti, provádět úpravy a zlepšení na podporu činností a účelů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Ozbrojené síly USA budou konzultovat s odpovědnými orgány České republiky záležitosti týkající se takové výstavby, úprav a zlepšení, jakož i získání oprávnění a povolení uvedených v odstavci 8 tohoto článku. Strany mají v úmyslu, aby technické požadavky a stavební standardy, včetně bezpečnostních stavebních standardů, jakéhokoli takového projektu realizovaného ozbrojenými silami USA anebo jejich jménem byly v souladu s požadavky a standardy obou stran. Ozbrojené síly USA mohou provádět takovou výstavbu, úpravy a zlepšení s využitím vlastního vybavení a personálu.

Co říkají politici:

Podle kritiků dohody jde o odstavec, který vlastně dovoluje Američanům postavit, co chtějí, a Česko jim v tom musí být nápomocné.

Poslanec SPD Vích například ve svém článku na Parlamentních listech napsal, že ve všech lokalitách, které Česko Američanům propůjčí, mohou obrané složky stavět vlastní budovy, a to včetně prodejen potravin, otevřených stravovacích zařízení, bankovních služeb, společenských a vzdělávacích center. Šéf SPD Tomio Okamuta dokonce v době, kdy ministryně obrany Černochová smlouvu podepsala, ve Sněmovně naznačoval, že si „tady snad dokonce budou stavět základnu“.

Pavel Růžička, odborník hnutí ANO na obranu, takovou interpretaci odmítá. Za nejasný ale zmíněný odstavec považuje ve spojení s následujícím. Seznam Zprávám řekl, že se bude Černochové ještě ptát, kdo bude kontrolovat, aby americké stavební předpisy odpovídaly těm českým. „Američané staví podle norem NFPA a podle těchto norem v České republice neumí projektovat nikdo a na Ministerstvu obrany není nikdo, kdo by jim rozuměl,“ uvedl s tím, že jde zejména o požární bezpečnost staveb.

Co říká expert:

Podle Tomáše Brunera smlouva neumožňuje, aby si Američané v Česku tajně postavili, co chtějí, a nemohou si ani potají vybudovat vlastní základnu, kam se čeští vojáci nedostanou. „Stavby musí vyhovovat americkým i českým předpisům a bezpečnostním standardům, ať už je postaví dodavatelé z Česka, nebo z USA,“ přiblížil pro Seznam Zprávy. Dodal, že podle dohody stavby nesmí poškozovat české životní prostředí, ohrožovat veřejné zdraví ani bezpečnost.

„Stavební úpravy musí USA předem konzultovat s Českou republikou, která k nim vydává potřebná povolení. Všechny stavby zůstávají majetkem České republiky a Česká republika k nim má přístup,“ dodal. Smlouva pak podle něj počítá s tím, že bez přístupu českých vojáků můžou USA dočasně používat určité prostory, ale jen ty, u kterých to určí i české Ministerstvo obrany nebo ve kterých se skladuje nepoužívaný vojenský materiál USA.

Článek 4 Umisťování obranného vybavení, zásob a materiálu

1. Při plném respektování suverenity a zákonů České republiky včetně jejích mezinárodních právních závazků mohou ozbrojené síly USA do dohodnutých zařízení a prostorů a do dalších míst podle vzájemné dohody přepravovat, umisťovat a tam skladovat obranné vybavení, zásoby a materiál („umístěný materiál“). Ozbrojené síly USA předem oznámí českému výkonnému orgánu typy, počty a rozvrhy dodávek takového umísťovaného materiálu, který ozbrojené síly USA hodlají přepravit či umístit na území České republiky, jakož i dodavatele USA a české dodavatele, kteří takové dodávky provádějí. Strany či jejich výkonné orgány budou podle potřeby konzultovat a koordinovat činnosti podle tohoto článku.

Co říkají politici:

Kvůli obavám z rozmístění jaderných zbraní na území Česka kritizují smlouvu jak neparlamentní komunisté, tak sněmovní SPD. „Podle této dohody nemůže česká strana kontrolovat, co přesně si sem americká strana bude přivážet. Je to příliš velké riziko, že zde nakonec budou umístěny zbraně odpovídající těm aktuálně rozmisťovaným v Bělorusku,“ uvedl ve svém aktuálním článku na Parlamentních listech Radovan Vích. V současnosti totiž Kreml a Minsk mluví o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku.

Podle Ministerstva obrany k rozmístění jakýchkoli zbraní hromadného ničení na území České republiky dohoda nepovede. „Rozmístění jaderných zbraní USA v Evropě v souladu s jadernou politikou NATO je dlouhodobě etablované – již z doby studené války – a nelze předpokládat, že se na něm v dohledné době bude cokoli měnit,“ uvedlo.

Co říká expert:

Podle Tomáše Brunera USA musí dle tohoto článku Česku předem ohlásit, kolik a jakých zbraní a materiálu sem hodlají přivést. Přitom musí USA dodržovat české zákony, jejichž součástí je i zákaz získání chemických, bakteriologických a jaderných zbraní a přísná regulace pohybu jakéhokoli jaderného materiálu po území České republiky.

„Dohoda výslovně nezakazuje transportovat do Česka jaderný materiál. Je ale nepravděpodobné, že by k tomu došlo, a právně nemožné, aby se to stalo bez vědomí a dalšího souhlasu České republiky,“ uvedl.

Článek 7 Vstup, pobyt a opuštění území

3. Na příslušníky ozbrojených sil USA, závislé osoby a dodavatele USA se neuplatní české právní předpisy upravující registraci a kontrolu cizinců. České orgány na základě žádosti a v souladu se vzájemně dohodnutými postupy vydají bezplatně potvrzení za účelem usnadnění pobytu těchto osob.

Co říkají politici:

Podle politiků SPD tato část zavádí vedle již zmíněného materiálu „volný režim“ příjezdů a odjezdů příslušníků ozbrojených složek USA, a to bez možnosti kontrol ze strany České republiky. „De facto se bude jednat o podobný princip, jaký je aplikován na teritoria ambasád,“ uvedl ve své kritice na Parlamentních listech například obranný expert SPD poslanec Radovan Vích.

Ministerstvo obrany pak ve svém výkladu píše, že článek vyjímá Američany, kterých se obranná dohoda týká, z vízových a registračních povinností nebo kontroly cizinců. To ale neznamená, že by nešli v době svého působení na české půdě nijak identifikovat. „Budou se prokazovat předložením vojenské identifikační karty a platného rozkazu k přesunu, ostatní vyňaté osoby předkládají platný cestovní pas a k němu buď identifikační kartu Ministerstva obrany USA, rozkaz k přesunu, nebo pověření vydané americkými orgány,“ píše obrana.

Co říká expert:

Podle Tomáše Brunera znění textu skutečně znamená, že americký personál se – zjednodušeně řečeno – na rozdíl od jiných cizinců nemusí nahlašovat a pravidelně docházet na českou cizineckou policii. „Česká republika ale neztratí přehled, kdo na její území přichází a odchází,“ dodává.

Američtí vojáci se dle jeho interpretace budou muset při vstupu do Česka, při jeho opuštění i při pobytu prokazovat vojenskou identifikační kartou a rozkazem k přesunu, civilisté pak cestovním pasem a některým z dalších speciálních dokladů.

Článek 12 Trestní jurisdikce a přestupky

1. Česká republika uznává zvláštní důležitost kázeňské pravomoci orgánů ozbrojených sil USA nad příslušníky ozbrojených sil USA a vliv této pravomoci na operační připravenost. Proto na žádost Spojených států a za účelem plnění svého závazku ke vzájemné obraně Česká republika tímto vykonává svoji suverénní diskreční pravomoc a vzdává se přednostního práva na výkon trestní jurisdikce, jak je umožněno v článku VII odstavci 3(c) NATO SOFA. V konkrétních případech zvláštního významu pro Českou republiku mohou české orgány toto vzdání se odvolat písemným prohlášením zaslaným příslušným orgánům ozbrojených sil USA nejpozději do třiceti (30) dnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. České orgány mohou předložit takové prohlášení i před obdržením takového oznámení.

2. Ozbrojené síly USA písemně oznámí českým orgánům každý případ, na který se uplatní ustanovení odstavce 1 tohoto článku s výjimkou trestných činů, za které lze podle právních předpisů USA uložit pokutu nebo trest odnětí svobody nejvýše najeden (1) rok nebo méně.

7. V řízeních vedených USA o trestných činech spáchaných na území České republiky se obětem a svědkům poskytují práva a výsady přiznané obětem a svědkům v USA v souladu s právním řádem USA. Příslušné orgány stran budou podle potřeby spolupracovat a vyměňovat si informace s cílem usnadnit uplatňování práv obětí, včetně případných nároků obětí na odškodnění podle vnitrostátních systémů.

Co říkají politici:

Šéf SPD Tomio Okamura již v květnu na půdě Sněmovny tvrdil, že pokud američtí vojáci spáchají trestný čin na území České republiky, nemají spadat dle vládou schválené smlouvy pod jurisdikci českých orgánů činných v trestním řízení.

Podle Ministerstva obrany naopak žádný příslušník amerických ozbrojených sil na území České republiky nebude beztrestný. „Podle NATO SOFA i DCA se bude působnost českých soudů vztahovat na americké vojáky zejména v případech, kdy se dopustí trestného činu vůči občanu ČR,“ uvedlo.

Hlavní vyjednavač dohody Jan Jireš pak serveru iRozhlas řekl, že pokud by byl americký voják podezřelý ze spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem svých služebních povinností, je jurisdikce ponechána americké straně, což je zakotvené v dohodě NATO SOFA. „Pokud by americký voják byl podezřelý ze spáchání trestného činu, který nemá souvislost s plněním jeho služebních povinností, tak podle DCA má česká strana právo si ho vyžádat k vyšetřování či trestnímu stíhání a americká strana této žádosti musí vyhovět,“ uvedl.

Co říká expert:

Tomáš Bruner vysvětluje text dohody tak, že americký personál, který spáchá trestný čin, budou stíhat ve Spojených státech. „USA ale musí o všech takových trestných činech informovat Českou republiku,“ dodává.

Pokud pak půjde o trestný čin, který nesouvisí s plněním vojenských povinností a má pro Česko zvláštní význam, může se Česká republika rozhodnout, že ho bude stíhat místo USA. Pak to oznámí USA a pachatel stane před českým soudem. „Kdyby se takový pachatel ‚schoval‘ na základně a odjel do USA, může ČR požadovat jeho vydání podle extradičních smluv s USA,“ uvedl.

Článek 14 Kázeň

1. Orgány ozbrojených sil USA odpovídají za udržování kázně a pořádku u příslušníků ozbrojených sil USA a za tímto účelem mohou, jak je uvedeno v článku VII odstavci 10 (a) NATO SOFA, vykonávat policejní dozor nad prostory, včetně dohodnutých zařízení a prostorů, ve kterých se ozbrojené síly USA nacházejí.

2. Uznávajíce, že Česká republika má primární odpovědnost za udržování veřejného pořádku na svém území, orgány ozbrojených sil USA mohou v úzké koordinaci s příslušnými českými orgány schválit využití ozbrojených sil USA mimo prostory uvedené v odstavci 1 za účelem udržení kázně a pořádku ve vztahu k příslušníkům ozbrojených sil USA.

Co říkají politici:

Podle SPD tento článek umožňuje, aby ozbrojené složky USA mohly zasahovat i vůči Čechům, kteří by proti Američanům demonstrovali. „Pokud u nás budou demonstrace a nepokoje ohledně jejich pobytu, tak k zajištění veřejného pořádku mohou být příslušnici ozbrojených sil USA i mimo 11 lokalit, což je v podstatě stanné pravo,“ míní expert na obranu SPD poslanec Radovan Vích.

Ministerstvo obrany článek vykládá odlišně. V důvodové zprávě jej vysvětluje tak, že jde jen o kázeň a pořádek mezi příslušníky ozbrojených sil USA. „Tato opatření budou prováděna v rámci lokalit, kde se nacházejí, vně mohou být prováděna pouze v úzké součinnosti s českými orgány, které si zachovávají primární odpovědnost za veřejný pořádek na území České republiky,“ zná oficiální výklad.

Co říká expert:

Podle Tomáše Brunera se Češi nemusí bát, že by američtí vojáci rozháněli demonstrace odpůrců po celé republice. „Američtí vojáci standardně nemohou a nebudou zasahovat mimo vojenské základny,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

V článku je podle něj jen pojistka pro případ, že by Česká republika nedovedla sama zajistit jejich bezpečnost. „Uplatní se, pokud by někdo například z dálky střílel rakety na vojenskou základnu nebo zaútočil na americký konvoj a české bezpečnostní složky nereagovaly,“ vysvětluje dále znění textu.

Pak podle znění dohody mohou američtí vojáci odstranit bezprostřední hrozbu i mimo základnu. „Svoboda shromažďování a vyjadřování bude platit jako doteď,“ dodal Bruner.

Reklama

Doporučované