ANO šplhá k rekordním ziskům, ukázal průzkum pro Seznam Zprávy

Volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO s více než 34 procenty hlasů. Společně s SPD by opoziční strany daly dohromady téměř 44 procent.

Opoziční strany by tak předstihly strany současné vládní koalice, které mají ve stejném šetření dohromady 40 procent.

Vyplývá to z průzkumu volebních preferencí, který si nechaly zpracovat Seznam Zprávy u agentury Ipsos. Dle modelu by se do Sněmovny dostalo šest stran a voleb by se účastnilo 61 procent voličů (k minulým sněmovním volbám přišlo přes 65 procent voličů).

ODS by skončila na druhém místě za ANO s 13,3 procenty. Následují Piráti s 10,5 procenty. SPD Tomia Okamury by podle modelu získala 9,2 procenta a skončila by na čtvrtém místě.

„Ukazuje se dominantní pozice hnutí ANO. U vládních stran pozorujeme oproti volebnímu roku 2021 samozřejmě pokles, v posledních měsících pak stagnaci,“ uvedl sociolog z agentury Ipsos Michal Kormaňák.

Celý volební model agentury Ipsos pro Seznam Zprávy:

Z ostatních vládních stran by se do Sněmovny dostali ještě Starostové s 6,6 procenta a TOP 09. KDU-ČSL se pohybuje těsně pod minimální pětiprocentní hranicí.

Koalice Spolu – kterou tvoří občanští demokraté, lidovci a topka – momentálně deklaruje zájem pokračovat i v dalších volbách, všechny výzkumné agentury nicméně do oficiálního oznámení měří jednotlivé strany samostatně.

Ostatní strany by se do Sněmovny nedostaly a hlasy by propadly.

Dominantní postavení ANO potvrzují i další průzkumné agentury. Říjnový Median přisoudil ANO 35 procent, listopadový STEM 33 procent a čerstvý Kantar pro ČT pak necelých 34 procent.

Babišovo hnutí má navíc podle čísel ještě prostor růst. Takzvaný potenciál – tedy počet voličů, kteří volbu strany alespoň zvažují – se v průzkumu Ipsosu vyšplhal až na 44 procent.

„Současných 34 až 35 procent byl ještě před rokem a půl pro hnutí ANO strop – tedy maximální zisk, pokud by ho volili opravdu všichni, kdo to zvažují. Nyní strana těchto čísel běžně dosahuje přímo ve volebním modelu. A potenciál se jí zvýšil ještě o dalších 10 procentních bodů,“ popisuje Kormaňák.

Zároveň má hnutí ANO vysoké i volební jádro – neboli počet voličů, kteří jsou pevně rozhodnutí stranu volit. Jde o více než 25 procent voličů.

Voliči vládních stran jsou mnohem méně „věrní“. Například ODS má voličské jádro osm procent, Piráti kolem pěti procent. Nejhorší poměr potenciálu vůči jádru mají Starostové a TOP 09 – obě strany zvažuje volit až 16 procent lidí, jejich skalní voliči ale nejsou ani dvě procenta.

„Voliči vládních stran mají více alternativ, jsou o něco váhavější a mají menší loajalitu. I proto mají vládní strany těžkou pozici v tom, že každé zaváhání je může okamžitě ohrozit,“ dodává Kormaňák.

Kam se přesouvají voliči vládní koalice? Vysává ANO voliče SPD? A kdo s kým bojuje o stejné voliče? Bližší analýzu modelu přineseme již brzy na Seznam Zprávách.