Babiš je proti plánu na financování Ukrajiny: „Nebudeme za nic ručit“

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které v sobotu zveřejnil na síti X.

Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny,“ uvedl. „Nemáme peníze pro jiné státy a to musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic ani tam nebudeme dávat peníze,“ dodal.

O reparační půjčce ze zmrazených ruských aktiv Evropská unie uvažuje už dlouho, ale v posledních měsících se realizaci plánu výrazně přiblížila. Návrhu se silně brání Belgie, protože depozitář Euroclear, kde je většina aktiv uložena, sídlí v Bruselu. Pokud by pak Rusové transakci soudně napadli jako krádež, žaloba bude směřovat právě na Belgii.

„Belgie se bojí toho, že nastane okamžik, kdy ji Rusko zažaluje za zpronevěru svých peněz. A že Rusku může mezinárodní arbitráž dát za pravdu, protože mezinárodní právo v tomto ohledu nerozlišuje, kdo je nebo není agresor,“ vysvětlil už dříve Seznam Zprávám Karel Barták, bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu, který později působil na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (EAC).

„Jsou to státní peníze uložené v Euroclearu a Belgičané se obávají, že může nastat situace, v níž jim soud uloží peníze Rusku vrátit. Chtějí, aby všechny členské státy EU vytvořily mechanismus garantující, že v tom Belgie takzvaně nezůstane sama,“ pokračoval Barták.

Ukrajina potřebuje na příští dva roky velkou finanční pomoc z Evropy, a to kvůli pokračující ruské agresi, nepřátelským ostřelováním zničené infrastruktury i vysokým výdajům na obranu.

„Příští rok v únoru zůstaneme bez peněz, pokud nedostaneme z Evropské unie pomoc 140 miliard eur,“ nastínil ekonom a šéf Kyjevského bezpečnostního fóra Arsenij Jaceňuk, který byl v letech 2014 až 2016 ukrajinským premiérem.

S navrhovanou reparační půjčkou zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nesouhlasí Maďarsko a Slovensko. Tyto dva státy také hlasovaly v pátek proti návrhu, aby ruská aktiva v Evropské unii zůstala zmrazená na neurčito. Nebude o tom tedy třeba hlasovat každých šest měsíců jako dosud.

Změnu schválenou kvalifikovanou většinou členských států EU podle informací ČTK podpořila také Česká republika, za kterou se jednání účastnil ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Čtyři země včetně Belgie hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv.