Hlavní obsah

Starostové ovládli ČSSD. Čeká je stejný úkol, jako kdysi Zemana

Foto: Facebook Michala Šmardy

Michal Šmarda porazil Janu Maláčovou v souboji o křeslo šéfa ČSSD.

Reklama

Sociální demokraté zkusí jít cestou úspěšných Starostů doplněnou o pokus sjednotit osobnosti nekomunistické levice.

Článek

Starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda porazil v pátečním souboji Janu Maláčovou a spolu se svými spojenci ovládl sociální demokracii.

Nového muže ve vedení strany čeká podobný úkol jako v 90. letech Miloše Zemana - převzít oslabenou stranu a dostat ji do Sněmovny.

Chce na to jít podobnou cestou, která dostala do vysokých pater politiky hnutí Starostové a nezávislí, kteří aktuálně míří do vlády Petra Fialy jako druhá nejsilnější strana pětikoalice. ČSSD se po pátečním sjezdu chystá otočit kormidlo směrem do komunálních vod.

Michal Šmarda, který se pouští do záchrany sociální demokracie, má překvapivě hodně společného s politickou figurou, se kterou si vzájemně nemohou přijít na jméno - s prezidentem Milošem Zemanem. Paralel, které oba politiky spojují, je hned několik.

Kromě toho, že mají oba vztah k Vysočině, přišli stranu zachraňovat ve chvíli, kdy nedokázala prorazit do Sněmovny. V obou případech byla partaj bez peněz a obě figury vidí šanci na záchranu ve spojení levice - Zeman kdysi přes Realistický blok, Šmarda zase myšlenkou společného postupu se Zelenými a dalšími malými stranami.

A symbolicky - Šmarda bude vládnout ČSSD z kanceláře v zadním traktu Lidového domu, odkud Zeman počátkem 90. let odstartoval svůj útok na Strakovu akademii.

Hurá na radnice

Tím ale možné srovnání končí. Miloš Zeman v roce 1992, potažmo 1993, kdy se stal jejím předsedou, začal stavět stranu založenou na centrální politice, komunální rovina byla pod jeho rozlišovací schopnosti.

Naopak úspěch na komunální, „starostenské“ úrovni se má stát základem Šmardova plánu pro vzkříšení partaje. Starosta z Vysočiny chce vybudovat sociální demokracii z perspektivy radnic, a to ve chvíli, kdy oslabenou stranu příští rok čekají komunální volby.

Změnu směřování reprezentuje i nové složení vedení ČSSD. Noví vládci Lidového domu se rekrutují hned ve čtyřech případech z „lidí komunálu“.

Šmardovým zástupcem je bohumínský socialista Igor Bruzl, muž, na kterém jeho spolustraníci oceňují, že v komunálních volbách dokáže získat v barvách ČSSD i 57 procent. Do vedení byl zvolen i úspěšný starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan, který chtěl letos kandidovat do Sněmovny, ale kvůli sporům o podobu kandidátky nakonec nominaci vzdal.

A jedním z hlavních stratégů nového vedení Lidového domu je úspěšný hejtman Martin Netolický. Delegáti sjezdu jej zvolili i přes to, že přetrvává nejistota, zda v uplynulých volbách ČSSD vůbec volil.

Netolický má obecně blízko k hnutí STAN a v minulosti s nimi spolupracoval i na sněmovní úrovni. Například když STAN potřeboval hlasy pro prosazení navýšení rozpočtů krajů v době, kdy vypadly příjmy hejtmanství během pandemie koronaviru. Netolický v neformálních rozhovorech inspiraci u strategie hnutí STAN nepopírá, zejména v jejich dlouhodobě úspěšném libereckém hejtmanovi Martinu Půtovi.

Komunální vize

Sám Šmarda působí jako starosta Nového Města na Moravě už třetí volební období. Když chtěl zabojovat o centrální politiku, neuspěl. Nejprve se stal rukojmím prezidenta Zemana v tahanici o Ministerstvo kultury, následně před ním dali voliči přednost lidovci Josefu Klementovi v souboji o Senát. Opoziční křídlo, ke kterému se Šmarda počítá, navíc skončilo poražené na hlavu na posledním sjezdu letos v dubnu.

Od té doby se Šmarda do vysoké politiky nehrne a ještě před letošními fatálními volbami tvrdil, že chce svou energii věnovat jen své domovské radnici, obhájit místo starosty a straně se věnovat zhruba den v týdnu. Po volebním fiasku se ale rozhodl, že zkusí svou vizi sociální demokracie budované z komunální úrovně přeci jen uskutečnit.

Jeho plán je prostý - finančně stranu stabilizovat a provést komunálními volbami v příštím roce, ve kterých on sám bude obhajovat. Na svou vazbu na komunál přitáhl mnohé váhající delegáty. „Teď nás žádné jiné volby nečekají a on bude aspoň potřebám kandidátů na radnice rozumět,“ popsal své úvahy jeden z delegátů.

Šmarda chce také vytvořit desatero komunální politiky, aby sjednotil kandidáty v regionech. Starostové za ČSSD by například měli slíbit, že se zaměří na budování školek pro dvouleté děti, nebo služby pro seniory, nebo podporu MHD tak, aby byla v jejich městě nejlevnějším prostředkem dopravy.

„Mělo by to vzniknout na základě společné diskuze,“ říkal před sjezdem. Záměrem ale je, aby se podpořila stranická značka a byly jasné priority. „Aby první, co udělá sociálnědemokratický starosta, nebyla stavba například golfového hřiště,“ uváděl příklad.

Plán „Středula“

Sám se přitom vyhýbá otázce, zda chce vést stranu do parlamentních voleb, které by měly řádně proběhnout v roce 2025. „Myslím si, že jsem se dokázal v době, kdy to bylo potřeba, postavit do čela, a v době, kdy to bylo potřeba, ustoupit. Vždycky mi šlo o to, aby v čele byl ten nejlepší,“ řekl Seznam Zprávám.

V rámci předsjezdové debaty Seznam Zprávy zaznamenaly spekulace, že si Šmarda myslí na lídra pro následující volby v podobě šéfa odborů Josefa Středuly. Osoba odborového předáka se řešila i na pátečním sjezdu - Šmardova protikandidátka Jana Maláčová vyzývala k jeho většímu zapojení, Michal Šmarda dokonce vyzval, aby ho ČSSD na prezidenta podpořila.

Jenže Středula v minulosti několikrát vábení socialistů s díky odmítl a v současnosti ještě není rozhodnutý ani o tom, zda zkusí prezidentské klání v roce 2023.

Šmarda mluví také o tom, že strana musí mediálně využít i vznik převážně pravicové vlády a nabízející se ideový střet. Oponent vládní politice mu ale nyní v týmu chybí. Současný předseda i část jeho příznivců si mysleli na Janu Maláčovou. Ta ale dopředu řekla, že pokud neuspěje v souboji o lídra, na místopředsednické místo kandidovat nehodlá.

Veřejně argumentuje budoucím pracovním vytížením, pravděpodobnější ale je, že si racionálně vyhodnotila, že jako běžná místopředsedkyně by byla jen maskotem ve spíše nepřátelském prostředí, s minimální možností něco svého prosadit.

S centrální politikou má z nového vedení zkušenost jen Tomáš Petříček, který tři roky působil jako ministr zahraničí v Babišově vládě.

Reklama

Doporučované