Hlavní obsah

Hlídejte si hranice, nebo nepomůžeme s energiemi, vzkazuje Evropa Balkánu

Foto: EU2022.cz

Na jednání do Tirany, hlavního města Albánie, přijel i český premiér Petr Fiala.

Reklama

6. 12. 2022 15:20
aktualizováno • 6. 12. 2022 20:54

Lídři evropské sedmadvacítky se s protějšky ze zemí západního Balkánu sešli poprvé na území západobalkánské země usilující o vstup do EU. V Tiraně řešili energetickou spolupráci i ilegální migraci.

Článek

Trochu symbolicky několik metrů za ostatními lídry přišel na místo společného focení lídrů Evropské unie a západního Balkánu srbský prezident Alexandr Vučić. Ten chvíli zvažoval i to, že by summit ignoroval. Nakonec přijel.

Odstup od ostatních evropských zemí si drží trochu i jeho země, alespoň co se týká vztahů s Ruskem a dodržování protiruských sankcí.

I ty byly tématem historicky prvního summitu lídrů zemí Evropské unie s jejich protějšky ze západobalkánských zemí přímo v jejich regionu. K jednotnému stanovisku se nakonec přidal i prezident Aleksandar Vučić.

„Dali jsme partnerům jasně najevo, že je důležité, aby s námi byli na jedné lodi v oblasti zahraniční politiky a vztahu k Rusku. Shodli jsme se, že Rusko nese výlučnou odpovědnost za současnou energetickou krizi v Evropě. Summit potvrdil tuto společnou pozici,“ řekl po jednání novinářům předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Summit zároveň přinesl i jasné potvrzení závazku pro přístup celého regionu do Evropské unie. Včetně Srbska. „Je však důležité, aby tyto země i nadále pokračovaly v implementaci důležitých závazků týkajících se například svobody médií, obraně proti korupci či vytváření prostoru pro občanskou společnost,“ vysvětlil premiér.

Hlavní témata ale byla trochu jiná - společný nákup plynu a boj s nelegální migrací.

Motivace k ochraně hranic

Lídři se shodli, že posílení srbsko-makedonské hranice je nezbytné pro utlumení migrační vlny do Evropské unie. Plnění tohoto závazku by mělo být jedním z bodů, na nichž bude záviset spolupráce Evropské unie se zeměmi západního Balkánu, které usilují o členství v EU.

Podle statistik EU narostl za letošních prvních 10 měsíců počet migrantů směřujících do Unie o skoro 80 procent oproti loňsku. Pomoct by mělo i sjednocení vízových politik zemí západního Balkánu se sedmadvacítkou.

Určité množství migrantů totiž využívá k cestám do Evropské unie víza vydávaná těmito zeměmi. „Nutíme je ke zpřísnění vízové politiky vůči některým zemím jako Kuba či Guinea Bissau. Pokud by k tomu nedošlo, bude jim hrozit zpřísnění evropské vízové politiky vůči nim,“ popsal zdroj z české vlády, který má blízko k vyjednáváním.

„EU je připravena zvyšovat podporu tomuto regionu, je zde nově přijatý program na posílení správy hranic za 40 milionů eur. Připravuje se druhý program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství a obchodování s lidmi,“ řekl k tomu český premiér.

A motivací k ochraně svých hranic před lidmi, kteří se přes ně snaží nelegálně dostat na zaslíbený západ, mají země více. Jednou z nich je i energetický balíček v hodnotě jedné miliardy eur, který Unie pro západní Balkán připravila, aby jim pomohla se zbavit energetické závislosti na Rusku.

„Těch peněz i v dalších balíčcích putuje do regionu mnohem víc. Je to pro ně dobrá motivace. Nemohou čekat vstřícné kroky od nás s cenami energií, když toto sami nebudou plnit,“ popsal zdroj z vlády jasný vzkaz, který evropští lídři při jednání svým západobalkánským kolegům vyslali.

„Může to přinést další investice až do výše 2,5 miliardy eur,“ potvrdil po jednání premiér Fiala.

Lídři na summitu došli i k dohodě o snížení roamingu mezi státy EU a zeměmi západního Balkánu od roku 2023. „S výhledem na jeho úplné odstranění, což má samozřejmě praktický význam, ale i význam symbolický,“ řekl k tomu po jednání premiér Fiala.

Praktičnost si vyzkoušeli na vlastní kůži i zahraniční novináři, kteří do Tirany dorazili v hojném počtu z řady zemí unie. Zatímco na území sedmadvacítky a několika dalších evropských zemí jsou zvyklí využívat telefony i data tak jako doma, po příletu do Albánie SMSka s ceníkem od operátora překvapila. Pro české klienty hovory od 35 korun za minutu a přenos jednoho MB za 75 a více korun.

Zatím poslední plnohodnotný summit západobalkánských států se státy Evropské unie se konal loni v říjnu ve Slovinsku. Letos se poprvé koná přímo v jedné ze zemí, které o členství v Unii usilují.

Foto: EU2022.cz

Lídři EU sledují folklorní taneční vystoupení.

Albánci, kteří o vstup do Unie požádali už v roce 2009, si jako hostitelská země dali záležet. Před takzvaným rodinným foto připravili pro evropské lídry několikaminutovou taneční smršť, která je provedla všemi aspekty země, jež v minulosti patřila mezi nejuzavřenější státy východního bloku. Od řízného folkloru přes operu až po vystoupení mladých breakdance tanečnic, které v bocích rozhýbaly i nizozemského premiéra Marka Rutteho. Jejich úbory s evropskou vlajkou na hrudi byly více než symbolické.

Foto: eu2022.cz

Vystoupení breakdance tanečníků.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované