Článek
Restart vztahů Evropy a USA, který se stal jedním z témat letošní Mnichovské bezpečnostní konference, není podle českého prezidenta Petra Pavla v zásadě nic nového, neboť za jádro sporu považuje nedostatečnou odpovědnost evropských zemí za vlastní obranu. Novinářům v Mnichově v pátek Pavel řekl, že Spojené státy dlouhou dobu neúměrně na obranu Evropy doplácely.
„Emotivně to vypadá, že je to roztržka mezi Evropou a USA, která by mohla ohrozit i NATO. Když se to ale poslouchá, tak je to o narovnání vztahů,“ řekl Pavel. Poznamenal, že američtí představitelé se v minulosti o větší zapojení Evropy snažili, ale jednali příliš diplomaticky. „Až (americký prezident Donald) Trump k tomu přistoupil razantně,“ řekl s tím, že Evropa se čas od času potřebuje dostat pod tlak, aby si situaci uvědomila.
Pavel rovněž ocenil, že v otázce ruské invaze na Ukrajinu a hledání mírového řešení se podařilo sblížit stanoviska USA, Evropy a Ukrajiny. Dodal, že ještě je třeba dostat k vážným jednáním i Rusko, které podle něj nejeví ochotu válku ukončit. „Je třeba vytrvat v podpoře Ukrajiny a zároveň ekonomicky a politicky tlačit na Rusko, že není jiná cesta než u jednacího stolu,“ odpověděl na otázku ČTK o hledání cesty k míru.
Pavel: Populisté často mění názor, když se dostanou k moci
Prezident Pavel se v rámci Mnichovské bezpečností konference zúčastnil také panelové diskuze, která se věnovala nárůstu populismu ve světě. Podle Pavla populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.
„Zkušenost ukazuje, že když se tito lidé, kteří byli velmi dlouho na straně, která kritizovala, dostanou do zodpovědných pozic, kde mají zodpovědnost, pak náhle „změní mnoho ze svých extrémních pozic, které měli před tím“.
Populismus by podle Pavla neměl mít nálepku něčeho, co je samo o sobě vždy špatné. Záleží podle něj na tom, jak se definuje. Řada politiků je za nálepku populisty podle prezidenta ráda, protože chtějí naslouchat lidem a přinášet řešení jejich problémů.
„Problém začíná, když se populismus obrátí proti institucím, které tu jsou proto, aby chránily demokracii,“ řekl prezident. Důležité tak podle něj je, aby existoval systém brzd a protiváh, ochranou proti populismu může být také živá občanská společnost. „Většina populistických politiků je velmi citlivá na veřejné mínění,“ dodal Pavel.
Český prezident v panelové diskusi s názvem „Vox Populi: Odpověď na vzestup populismu“ hovořil společně s americkou kongresmankou Alexandriou Ocasiovou-Cortezovou, předsedou frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfredem Weberem a argentinskou poslankyní Daianou Fernándezovou Molerovou.
Prezident má v pátek ještě na programu účast na literárním večeru společně se spisovatelem Jáchymem Topolem a bývalým velvyslancem v Německu Tomášem Kafkou. V sobotu se zúčastní debaty o Ukrajině a její budoucnosti.
Na okraj konference má Pavel domluveno několik dvoustranných jednání, mimo jiné se šéfem zbrojovky Rheinmetall Arminem Pappergerem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Mohl by se setkat také s americkými senátory a kongresmany. Schůzky s Pappergerem se podle Pavla zúčastní také ministr obrany Jaromír Zůna, který je rovněž v Mnichově.
Kromě Pavla a Zůny se konference v Mnichově za Česko účastní i ministr zahraničí Petr Macinka. Prezident na novinářský dotaz zopakoval, že žádné dvoustranné jednání s šéfem české diplomacie v plánu v Mnichově nebylo a není. „Pokud by měl ministr zahraničí zájem zúčastnit se kteréhokoli jednání, které budu mít, tak bude samozřejmě vítán,“ dodal Pavel.
