Hlavní obsah

Starostové se opřeli do vlády kvůli finančákům: „Tohle jsme ještě nezažili“

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Svaz měst a obcí se ohradil proti plánu zrušit 77 územních poboček finančních úřadů. Rozhodnutí Ministerstva financí chce zvrátit jednáními, ale třeba i mediací u prezidenta.

Článek

Po avízu o zrušení 300 poboček České pošty stihla začátkem tohoto týdne starosty po celé republice další rána: stát oznámil, že zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů.

Svaz měst a obcí (SMO) po čtvrtečním mimořádném jednání uvedl, že se bude snažit rozhodnutí Ministerstva financí ještě zvrátit. Zároveň chce požádat o mediaci prezidenta republiky Petra Pavla.

„Shodli jsme se na tom, že požádáme prezidenta, aby nás přijal. Když jsme byli na úvodní seznamovací schůzce, konstatoval, že je připraven být mediátorem ve věcech, kde budou třecí plochy. Myslím, že nyní nastala ta správná doba,“ uvedl předseda SMO Lukl (STAN).

Svaz se zároveň chce obrátit na premiéra Petra Fialu (ODS) a požádat ho o změnu komunikace.

„Chudí příručí“

Lukl doslova uvedl, že obce se při komunikaci s vládou cítí jako „chudí příručí“, kteří čekali, že po dokončení českého evropského předsednictví začne kabinet se samosprávami více komunikovat a pustí se do zásadních věcí, které je trápí. „Je to ale naopak,“ uvedl.

Obce se rovněž obrátí na Ministerstvo financí a požádají ho o pozdržení uzavření některých poboček.

„Z našeho pohledu nejde o žádnou úsporu, minimálně z hlediska personálií nebo budov, které budou opuštěny nebo s nimi bude nějakým způsobem nakládáno,“ vysvětlil Lukl.

Starostové se plánu podivují

Rušení finančáků ve vybraných městech se nepozdává ani jejich starostům. Starostka Humpolce Alena Štěrbová (ANO) upozornila na fakt, že se pravidelně umisťují na špici žebříčku měst pro byznys. A nyní by měli přijít o finanční správu.

Tu by za Humpolec měl převzít Pelhřimov, někdejší okresní město. „Tam celý úřad sídlí v pronajaté budově, v současné době stojí tři miliony korun. A našich deset úředníků by tam mělo dojíždět a pak se zase vracet na Humpolecko ke kontrolám, správě daní a podobně. Tady žádná úspora nenastane, naopak budou vyšší náklady na cestování po celém území okresu,“ uvedla Štěrbová. A dodala, že humpolecký finančák, který chce stát zrušit, sídlí v moderní nedávno opravené budově. „Ta zůstane naprosto nevyužitá.“

Přílišné úspory v rušení tamní pobočky nevidí ani starosta Konice na Prostějovsku Michal Obrusník (STAN). „U nás funguje úřad dvakrát v týdnu v budově v majetku města. Platí zde symbolický nájem a náklady na příjezd dvakrát týdně byly podle mého názoru minimální,“ uvedl a dodal, že v republice jsou jiné úřady, které by potřebovaly zeštíhlení, třeba ty dotační, ve kterých se podle něj utápí spousta peněz angažováním různých agentur manažerujících dotace.

Starostové zkritizovali vládu i za špatnou komunikaci. Podle Lukla se o tom dozvěděli z e-mailu, který ale prý řadě z nich spadl do spamového koše, tudíž se k nim informace dostala až později z oficiální tiskové zprávy ministerstva.

„Takový způsob komunikace jsme ještě nezažili. Naši občané se na nás obracejí i s otázkami ohledně výkonu některých státních institucí a je neskutečně smutné, když starosta jen pokrčí rameny a řekne, že neví,“ posteskl si Lukl.

Svaz podle něj plánuje i nějaké akce, kterými by chtěl vládu, Parlament i občany upozornit na to, co se děje. Formu demonstrace však vyloučil. „Nikdy jsme nebyli emoční, vždycky jsme říkali, že budeme radši jednat ve ‚Strakovce‘ než demonstrovat před ní. Nejsme možná proto tak slyšet jako ti z ‚Václaváku‘, ale touhle cestou jít nechceme“ řekl.

Proti záměru zrušit pobočky finančních úřadů ve svých městech protestují i starostové obcí, které jsou v takzvaných strukturálně postižených oblastech, kterým stát dlouhodobě slibuje transformaci. Jedná se o obce v Ústeckém, Karlovarském či Moravskoslezském kraji.

„Stát opakovaně deklaruje, že budeme transformováni a budou nám pomáhat. V rámci toho čekáme, že budou vznikat nové malé a střední podniky. Tohle je ale podkopnutí nohou, žijeme ve strachu, který státní úřad či instituce od nás opět odejde,“ posteskla si Kamila Bláhová (ANO) z Litvínova. A dodala, že index kvality života, díky kterému se daří lákat třeba mladé a perspektivní obyvatele, jež tyto regiony potřebují, se hodnotí i vzhledem k tomu, kolik státních a veřejných institucí ve městě je.

„Naše město, které nedávno získalo punc UNESCO, je velmi vytížené i vzhledem k lázeňské části. Jsou tu zejména podnikatelé v lázeňství a pohostinství, kteří si zaslouží alespoň nějakou obsluhu ze strany finančního úřadu,“ upozornil starosta Mariánských Lázní Michal Hurajčík (ANO).

Vybraná územní pracoviště finančních úřadů by měla skončit ke stejnému datu jako již dříve oznámené pobočky České pošty, tedy k 1. červenci letošního roku.

Reklama

Doporučované